8 Tz 16/2025-214
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 5. 2025 v senátě
složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové
a JUDr. Jana Engelmanna stížnost pro porušení zákona podanou ministrem
spravedlnosti ve prospěch obviněného O. F., nyní ve výkonu trestu odnětí
svobody v jiné trestní věci ve Vazební věznici České Budějovice, proti
pravomocnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2023, sp. zn. 67
To 300/2023, a rozhodl t a k t o :
Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že usnesením Městského soudu v
Praze ze dne 14. 12. 2023, sp. zn. 67 To 300/2023, a v řízení, které mu
předcházelo, byl v neprospěch obviněného O. F. porušen zákon v ustanoveních § 2
odst. 5 a § 263 odst. 4 tr. ř.
Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení Městského soudu v Praze
ze dne 14. 12. 2023, sp. zn. 67 To 300/2023, zrušuje v celém rozsahu. Zrušují
se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud
vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje, aby
věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
1. Stížnost pro porušení zákona č. j. MSP-82/2025-ODKA-SPZ/2 podaná
ministrem spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného O. F.
směřuje proti pravomocnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12.
2023, č. j. 67 To 300/2023-111, jímž bylo podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné
zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 31.
5. 2023, sp. zn. 4 T 44/2023, kterým byl uznán vinným přečinem maření úředního
rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen k
trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců.
2. Důvodem podání stížnosti pro porušení zákona je konání veřejného
zasedání Městským soudem v Praze dne 14. 12. 2023 o odvolání obviněného v
nepřítomnosti obviněného, ač se v té době nacházel ve výkonu trestu odnětí
svobody ve Věznici ve Štýrském Hradci v Rakousku.
3. Ministr spravedlnosti s ohledem na obsah spisu Obvodního soudu pro
Prahu 4 sp. zn. 4 T 44/2023 poukázal na to, že Městský soud v Praze obviněného
vyrozuměl o konání veřejného zasedání do jeho funkční datové schránky, do které
se dne 30. 11. 2023 přihlásila tzv. oprávněná osoba (č. l. 101). Podle sdělení
centrální evidence vězňů se obviněný v té době nenacházel ve vazbě ani ve
výkonu trestu odnětí svobody (č. l. 107). Poté, co odvolací soud rozhodl, vyšlo
najevo, že se obviněný v době konání veřejného zasedání nacházel ve výkonu
trestu odnětí svobody ve Věznici Štýrský Hradec v Rakousku. Podle přípisu
Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha II, Služby
kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality - 8. oddělení, ze
dne 30. 4. 2024, č. j. KRPA-358177-37/ČJ-2023-001278-Z, byl obviněný dne 28.
10. 2023 zadržen pro dva skutky krádeže a od uvedeného data byl ve vazbě ve
Věznici Graz-Jakomini Prison.
4. S odkazem na pravidla plynoucí z ustanovení § 2 odst. 5, § 33 odst.
1, § 62 odst. 1, § 202 odst. 2, 4, § 263 odst. 4 tr. ř., § 11 odst. 1 písm. d)
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů (dále „zákon č. 300/2008 Sb.“) a čl. 38 odst. 2 Listiny základních
práv a svobod ministr spravedlnosti poukázal na to, že veřejné zasedání lze
konat v nepřítomnosti, pokud byl obviněný řádně a včas předvolán nebo o něm
řádně vyrozuměn (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2012, sp. zn.
6 Tz 111/2011). S ohledem na zjištěné skutečnosti řízení před Městským soudem v
Praze trpí závažnými procesními vadami, protože veřejné zasedání bylo konáno v
nepřítomnosti obviněného, ačkoli k tomu nebyly splněny zákonné podmínky, neboť
vykonával trest odnětí svobody ve Věznici Štýrský Hradec v Rakousku.
5. Vzhledem k tomu, že z uvedených důvodů pro konání veřejného zasedání
v nepřítomnosti dne 14. 12. 2023 nebyly splněny zákonné podmínky, je toto
řízení zatíženo procesní vadou, pro kterou nemůže napadené usnesení obstát, a
proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr.
ř. vyslovil, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2023, sp. zn.
67 To 300/2023, byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5 a § 263 odst. 4
tr. ř. v neprospěch obviněného O. F., podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2023, sp. zn. 67 To 300/2023, a
další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke
změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle § 270 odst. 1 tr. ř.
přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a
rozhodl.
II. Vyjádření státního zástupce ke stížnosti pro porušení zákona
6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření
uvedl, že stížnost je důvodná, protože odvolací soud nerespektoval ustanovení §
263 odst. 4 tr. ř., přestože připustil, že ověření pobytu osoby ve vazbě či
výkonu trestu na území jiného státu může být pro soud v České republice
komplikované. Ani obtížnost zjištění, že se obviněný nachází ve věznici na
cizím území, nemůže omluvit, že obviněný v době veřejného zasedání konaného u
Městského soudu v Praze nebyl na svobodě, ale nacházel se ve výkonu vazby či
trestu v rakouské věznici. Pokud soud tuto skutečnost aktuálně nezjistil,
nemohl veřejné zasedání bez jeho přítomnosti konat při absenci jeho výslovného
vyjádření, že se účasti na veřejném zasedání vzdává.
7. Z uvedených důvodů se státní zástupce ke stížnosti ministra
spravedlnosti připojil a ztotožnil se i s tam učiněným závěrečným návrhem.
Doplnil, že pokud by Nejvyšší soud hodlal o stížnosti rozhodnout jiným způsobem
než podle § 274 odst. 2, 3 tr. ř., pak i pro tento případ souhlasí s
rozhodnutím v neveřejném zasedání (§ 274 odst. 4 tr. ř.)
III. Vyjádření obviněného
8. Ke stížnosti pro porušení zákona se prostřednictvím obhájce obviněný
vyjádřil s tím, že stížnost pro porušení zákona podpořil, protože došlo k
procesním pochybením, jak je v ní uvedeno, zejména považoval za správné, že
ministr spravedlnosti poukázal na ustanovení zákona č. 300/2008 Sb., podle
něhož měla být datová schránka v době jeho pobytu ve vězení znepřístupněna,
pokud se tak nestalo, doručení vyrozumění o konaném veřejném zasedání do jeho
datové schránky nebylo účinné. Veřejné zasedání nemělo být konáno přesto, že
před jeho zahájením soud ověřil, že se v České republice ve výkonu trestu
nenachází. K jeho tíži nelze přičítat, že mezi českými a rakouskými justičními
orgány neproběhla dostatečná výměna informací a že neexistuje mezinárodní
povinnost oznámit domovskému státu, že obviněný byl cizozemským státem vzat do
vazby či výkonu trestu odnětí svobody, kde obviněný setrvává. V závěru
vyjádření obviněný učinil návrh shodný s požadavky ministra spravedlnosti.
IV. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
9. Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal z podnětu podané
stížnosti pro porušení zákona zákonnost a odůvodněnost napadeného usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2023, sp. zn. 67 To 300/2023, jakož i
příslušnou část řízení, které mu předcházelo, a shledal, že stížnost pro
porušení zákona je důvodná.
10. Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 4 T 44/2023
shledal, že na základě návrhu na potrestání ze dne 16. 3. 2023 uvedený soud
vede trestní řízení proti obviněnému pro přečin maření výkonu úředního
rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (viz č. l. 21).
Dne 31. 5. 2023 bylo konáno hlavní líčení, jehož se obviněný neúčastnil, téhož
dne vydaný rozsudek převzal do datové schránky ID DS XY dne 23. 6. 2023 (srov.
č. l. 57). Proti tomuto rozsudku obviněný podal dne 30. 6. 2023 elektronickou
poštou odvolání (č. l. 69), a byl soudem vyzván k odstranění v něm uvedených
vad, dne 7. 8. 2023 byl obviněnému ustanoven podle 251 odst. 2 tr. ř. obhájce
(č. l. 75), jenž odvolání odůvodnil (č. l. 84) a věc byla dne 19. 9. 2023
předložena odvolacímu soudu (č. l. 87).
11. Odvolací soud nařídil veřejné zasedání na 24. 10. 2023. Vyrozumění o
jeho konání, které si obviněný osobně nevyzvedl, zaslal soud na adresu XY,
Praha XY. Soud proto požádal o zjištění možného pobytu ve vězení Vězeňskou
službu, z jejího sdělení shledal, že se obviněný nenachází ve výkonu vazby,
trestu, ani zabezpečovací detence (srov č. l. 107 spisu), což byla informace
týkající se vězeňských zařízení na území České republiky. Proto měl odvolací
soud za to, že bylo obviněnému řádně doručeno, a konal dne 24. 10. 2023 v
nepřítomnosti obviněného veřejné zasedání, které odročil na 28. 11. 2023, na
které obviněného vyrozuměl do datové schránky ID DS XY, podle potvrzení o
doručení do datové schránky bylo doručení vykázáno dne 2. 11. 2023 (č. l. 95),
obviněný se nedostavil. Veřejné zasání bylo odročeno na 14. 12. 2023, a podle
Potvrzení o doručení do datové schránky bylo doručení vykázáno dne 30. 11.
2023, odvolací soud znovu požádal o vyhledání osob v systému vězeňské služby
(č. l. 101, 102), a znovu zjistil, že obviněný omezen na svobodě není. S
ohledem na uvedené poznatky konal veřejné zasedání dne 14. 12. 2023 v
nepřítomnosti obviněného, protože měl za to, že mu bylo do datové schránky
vyrozumění doručeno. V té době informace o tom, že by obviněný mohl být ve
vězení v jiném státě, neměl. Po provedení popsaných úkonů ve věci vyhlásil nyní
stížností pro porušení zákona napadené usnesení (srov č. l. 108).
12. Policejní prezidium České republiky, Ředitelství pro mezinárodní
policejní spolupráci Praha 7, sdělilo dne 24. 1. 2024 Policii České republiky,
Obvodnímu ředitelství policie Praha II, Službě kriminální policie a
vyšetřování, Odboru obecné kriminality - 8. oddělení, že cestou Interpolu Vídeň
obdrželi informaci, že obviněný O. F. byl dne 19. 12. 2023 odsouzen k
podmíněnému trestu odnětí svobody, nachází se v Rakousku ve vězení ve věznici
Graz-Jakomini Prison (č. l. 144), zadržen pro uvedený účel orgány policie
Rakouska byl dne 28. 10. 2023, a od uvedeného data byl držen ve vazbě v
rakouském vězení, odkud byl propuštěn dne 28. 2. 2025 (srov č. l. 178, 179 a
zpráva ze dne 4. 3. 2025).
13. Na podkladě těchto zjištění Nejvyšší soud shledal, že byl-li
obviněný dne 28. 10. 2023 vzat rakouskými orgány do vazby, není jasné, kdo v
jeho datové schránce přebíral vyrozumění o konání veřejných zasedání nařízených
na dny 28. 11. 2023 a 14. 12. 2023, protože pochybnosti vzbuzuje to, zda se
jako oprávněná osoba do datové schránky ve dnech 2. 11. a 30. 11. 2023, kdy byl
ve vězení, přihlásil on sám, což ve svém vyjádření k této stížnosti vyloučil.
Proto jsou i nepřesvědčivé skutečnosti, z nichž odvolací soud vycházel pro svůj
závěr, že obviněný byl řádně a včas o konání veřejného zasedání vyrozuměn. V
tomto případě se lze ztotožnit s tím, jak uváděl ministr spravedlnosti, že
podle § 11 odst. 1 písm. d) zák. č. 300/2008 Sb., měla agentura znepřístupnit
datovou schránku obviněného ke dni, kdy byla tato osoba omezena na osobní
svobodě, byť se tak stalo v cizím státě.
14. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona spočívá především v tom, jak
je ze shora uvedeného přehledu úkonů soudů prvního i druhého stupně patrné, že
v době, kdy bylo konáno veřejné zasedání u odvolacího soudu, se obviněný
nacházel ve vazbě, a proto nebylo možné veřejné zasedání konat.
15. Došlo k porušení ustanovení § 263 odst. 4 tr. ř., podle kterého lze
v nepřítomnosti obžalovaného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí
svobody, veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obžalovaný
výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává. V případě, že je
obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, musí být zásadně při
veřejném zasedání odvolacího soudu osobně přítomen, přičemž tato podmínka se
uplatní vždy, kdy se na obviněném vykonává vazba či trest odnětí svobody, a
není určující, zda je tomu tak v České republice nebo v zahraničí, a to, pokud
obviněný výslovně nepožádal, aby se veřejné zasedání konalo v jeho
nepřítomnosti, tzn. neprohlásil, že se účasti na veřejném zasedání vzdává. Bez
takového prohlášení obviněného je třeba respektovat jeho právo ve smyslu čl. 38
odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo, aby jeho
věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby
se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.
16. Z hlediska aplikace ustanovení § 263 odst. 4 tr. ř. totiž není
rozhodné, zda je obviněný na svobodě omezen v tuzemsku či v cizině, ale to, že
nemůže vykonávat svá obhajovací práva zaručená mu čl. 38 odst. 2 Listiny, pokud
se jich dobrovolně výslovným prohlášením nevzdá. I v takovém případě však musí
být přítomen obhájce obviněného, neboť je dán důvod nutné obhajoby podle § 36
odst. 1 písm. a) tr. ř. V posuzované věci postupem Městského soudu v Praze
došlo návazně i k porušení uvedeného ustanovení, avšak primární porušení zákona
spočívalo v § 263 odst. 4 tr. ř., jehož podmínky odvolací soud nesplnil.
17. Nejvyšší soud k tomu rovněž v souladu se stížností pro porušení
zákona zdůrazňuje, že jak se z obsahu spisového materiálu podává, odvolací soud
sice dodržel pravidla stanovená v § 233 odst. 1, 2 tr. ř., nepostupoval však
zejména při doručování vyrozumění obviněného při plném respektu k povinnostem
plynoucím z ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř., protože i pro zajištění účasti
obviněného na veřejném zasedání je třeba objasnit všechny rozhodné skutkové
okolnosti významné z hlediska posuzovaných skutečností. K tomu je třeba
připomenout, že doručenka není jediným důkazním prostředkem, jímž lze prokázat
okolnost řádného doručení písemnosti. Nemohou-li údaje na doručence vést
spolehlivě k závěru, že písemnost byla doručena, je nutno učinit ohledně této
skutečnosti další šetření (srov. nález Ústavního soudu ze dne 22. 2. 2011, sp.
zn. I. ÚS 2849/2007). Nejvyšší soud připouští, že v posuzované věci soud
zjišťoval, kde by se obviněný mohl nacházet, avšak omezil se na podmínky České
republiky, a tedy dostatečně se zřetelem na později zjištěné skutečnosti se již
dříve neobrátil na Policejní prezidium České republiky, Ředitelství pro
mezinárodní policejní spolupráci, aby ověřilo případný pobyt ve vězeňském
zařízení mimo území naší republiky. Tím odvolací soud porušil zákon v
ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř.
V. Závěr
18. Na základě všech těchto zjištění Nejvyšší soud shledal, že
přezkoumávaným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2023, sp. zn.
67 To 300/2023, a v řízení, které mu předcházelo, byl v neprospěch obviněného
O. F. porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5 a § 263 odst. 4 tr. ř., neboť
Městský soud v Praze konal veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, ačkoli
k tomu nebyly splněny zákonné podmínky, jak bylo výše popsáno.
19. Nejvyšší soud s ohledem na vyslovené porušení zákona, k němuž došlo
v neprospěch obviněného O. F., podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2023, sp. zn. 67 To 300/2023, jakož i
všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud
vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 270 odst.
1 tr. ř. tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a
rozhodl.
20. Na Městském soudu v Praze dále bude, aby v dalším řízení postupoval
plně v souladu se všemi popsanými procesními ustanoveními, aby se zabýval jím
podaným odvoláním, a to se zřetelem na dodržení všech jeho procesních práv,
včetně práva na obhajobu.
21. Závěrem Nejvyšší soud připomíná, že podle § 270 odst. 4 tr. ř. je
orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci
Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší
soud nařídil.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není přípustný další opravný prostředek.
V Brně dne 21. 5. 2025
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu