9 Afs 172/2022- 53 - text
9 Afs 172/2022 - 54
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Molka a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Statutární město Ústí nad Labem, se sídlem Velká Hradební 2336/8, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 525/15, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2020, č. j. MF
29547/2020/1203
5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 9. 2022, č. j. 16 Af 9/2021
90,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení.
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se podanou blanketní kasační stížností domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil platební výměr č. 3/2020 Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad ze dne 30. 7. 2020, č. j. RRSZ 4038/2020, jímž byl žalobci sdělen předpis penále ve výši 7 686 168 Kč za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně.
[2] Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) se nejprve zabýval přípustností kasační stížnosti.
[3] Podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Obdobně platí i § 37 s. ř. s. Formulace konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti, neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského soudu ze strany NSS, který je uplatněnými důvody vázán (§ 109 odst. 3 s. ř. s.). Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze projednat.
[4] Nemá
li kasační stížnost při jejím podání všechny náležitosti, musí být tyto náležitosti doplněny v souladu s § 106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým je stěžovatel vyzván k doplnění svého podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody.
[5] Stěžovatelova kasační stížnost nesplňovala náležitosti ve smyslu § 106 s. ř. s. Usnesením ze dne 3. 10. 2022, č. j. 9 Afs 172/2022
13, proto NSS vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost doručenou NSS dne 22. 9. 2022 o důvody, pro které napadá v záhlaví označený rozsudek krajského soudu. Současně jej poučil o tom, že nebude
li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítne bez věcného projednání. Uvedené usnesení bylo doručeno stěžovateli dne 4. 10. 2022.
[6] NSS v usnesení č. j. 9 Afs 172/2022
13 stěžovatele rovněž výslovně upozornil na to, jakým způsobem mají být stížnostní body formulovány, aby byly projednatelné. Odkázal při tom na rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005
58, č. 835/2006 Sb. NSS, v němž rozšířený senát uvedl: „Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti.“ Zároveň uvedl, že závěry rozšířeného senátu lze plně vztáhnout i na formulaci důvodů kasační stížnosti s tím, že důvody musí směřovat proti rozhodnutí krajského soudu, neboť podstatou řízení o kasační stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (§ 102 s. ř. s.).
[6] NSS v usnesení č. j. 9 Afs 172/2022
13 stěžovatele rovněž výslovně upozornil na to, jakým způsobem mají být stížnostní body formulovány, aby byly projednatelné. Odkázal při tom na rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005
58, č. 835/2006 Sb. NSS, v němž rozšířený senát uvedl: „Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti.“ Zároveň uvedl, že závěry rozšířeného senátu lze plně vztáhnout i na formulaci důvodů kasační stížnosti s tím, že důvody musí směřovat proti rozhodnutí krajského soudu, neboť podstatou řízení o kasační stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (§ 102 s. ř. s.).
[7] Dne 4. 11. 2022 bylo NSS doručeno stěžovatelovo podání označené jako „Doplnění k sp. zn. 9 Afs 172/2022“. Obsahem tohoto podání je zkopírovaný text žaloby (str. 2 až 9 podání), po němž následuje rekapitulace vyjádření žalovaného k žalobě, repliky stěžovatele, dupliky žalovaného, tripliky stěžovatele, quadrupliky žalovaného (zjevně zkopírované přímo z napadeného rozsudku včetně číslování jeho bodů) a průběhu ústního jednání před krajským soudem (str. 9 až 12). Následně stěžovatel uvádí, že se s rozsudkem krajského soudu neztotožňuje, neboť jej považuje za nezákonný a nepřezkoumatelný, načež následuje vlastní text kasační stížnosti v tomto znění: „Dle názoru Stěžovatele soud v předchozím soudním řízení nesprávně posoudil právní otázky v tomto řízení předložené a nezohlednil tvrzení a stěžovatelem předložené podklady, které byly předloženy v předcházejícím řízení. Stěžovatel se nedomnívá na rozdíl od tvrzení soudu, že obecné závěry obsažené v judikatuře Nejvyššího správního soudu jsou plně aplikovatelné na projednávanou věc. Stěžovatel i nadále trvá na tom, že správcem daně ani žalovaným nebyl řádně vyzván k vrácení dotace a v důsledku této nekonání se nemohla uplatnit zákonná fikce, že nedošlo z jeho strany k porušení rozpočtové kázně. Stěžovatel i nadále trvá na tom, že veškerá jeho předcházející argumentace byla řádná a Krajský soud v Ústí nad Labem ji špatně právně posoudil a vyhodnotil.“
[8] Takto formulovaná kasační stížnost neobsahuje projednatelné body ve smyslu výše citované judikatury. NSS přezkoumává především rozhodnutí a postup krajského soudu, stěžovatel je proto povinen uvést konkrétní argumentaci zpochybňující závěry vyslovené v napadeném rozhodnutí krajského soudu (srov. např. rozsudky NSS ze dne 15. 2. 2017, č. j. 1 Azs 249/2016
38, bod 12, nebo ze dne 29. 1. 2015, č. j. 8 Afs 25/2012
351, bod 140). NSS není povinen ani oprávněn nahrazovat stěžovatelův projev vůle, domýšlet za něj argumenty a vyhledávat na jeho místě možné vady napadeného soudního rozhodnutí, není
li k jejich přezkumu vázán z úřední povinnosti (viz např. rozsudek rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008
78, č. 2162/2011 Sb. NSS, či usnesení NSS ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019
63, č. 4051/2020 Sb. NSS).
[8] Takto formulovaná kasační stížnost neobsahuje projednatelné body ve smyslu výše citované judikatury. NSS přezkoumává především rozhodnutí a postup krajského soudu, stěžovatel je proto povinen uvést konkrétní argumentaci zpochybňující závěry vyslovené v napadeném rozhodnutí krajského soudu (srov. např. rozsudky NSS ze dne 15. 2. 2017, č. j. 1 Azs 249/2016
38, bod 12, nebo ze dne 29. 1. 2015, č. j. 8 Afs 25/2012
351, bod 140). NSS není povinen ani oprávněn nahrazovat stěžovatelův projev vůle, domýšlet za něj argumenty a vyhledávat na jeho místě možné vady napadeného soudního rozhodnutí, není
li k jejich přezkumu vázán z úřední povinnosti (viz např. rozsudek rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008
78, č. 2162/2011 Sb. NSS, či usnesení NSS ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019
63, č. 4051/2020 Sb. NSS).
[9] Převzetí žalobních tvrzení bez dalšího do kasační stížnosti nelze považovat za formulaci důvodů kasační stížnosti ve smyslu § 103 s. ř. s., jak potvrdilo usnesení č. j. 10 As 181/2019
63. Podle něj kasační stížnost, která beze změny opakuje žalobní tvrzení a nijak nereaguje na argumentaci krajského soudu, neobsahuje důvody podle § 103 s. ř. s., a bude proto jako nepřípustná odmítnuta. Vyzývat stěžovatele k odstranění této vady podle § 109 odst. 1 s. ř. s. není v takové situaci namístě.
[10] V nyní posuzovaném případě se stěžovatel nad rámec kopie žaloby a parafráze či kopie podání učiněných před krajským soudem omezil v doplnění kasační stížnosti pouze na vyjádření nesouhlasu s rozsudkem krajského soudu a zcela obecná tvrzení o nesprávném posouzení právních otázek, nezohlednění tvrzení a podkladů předložených stěžovatelem a neaplikovatelnosti závěrů judikatury NSS, s dodatkem, že svou předchozí argumentaci stále považuje za řádnou a nadále má za to, že správní orgány pochybily. Neuvedl tudíž žádné konkrétní argumenty, z jakého důvodu považuje rozsudek krajského soudu za nesprávný, jaké konkrétní otázky krajský soud posoudil nesprávně a proč, která tvrzení a podklady předložené stěžovatelem krajský soud nezohlednil a jaká konkrétní judikatura NSS není na věc aplikovatelná, a z jakých důvodů. Jak již bylo uvedeno výše, takové námitky nejsou projednatelné, přičemž tyto nedostatky kasační stížnosti nemůže za stěžovatele zhojit NSS.
[11] Kasační stížnost tedy nadále postrádá základní náležitosti stanovené v § 106 odst. 1 s. ř. s. a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatel nevyhověl výzvě soudu ve stanovené lhůtě, NSS kasační stížnost v souladu s § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. bez věcného projednání odmítl.
[12] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož byla kasační stížnost odmítnuta.
[12] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož byla kasační stížnost odmítnuta.
[13] Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Stěžovatel uhradil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč (dle záznamu o složení na č. l. 23 spisu NSS), avšak jeho návrh na zahájení řízení byl před prvním jednáním odmítnut. Uvedená částka mu bude vrácena z účtu NSS, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. června 2023
JUDr. Pavel Molek
předseda senátu