9 As 131/2021- 16 - text
9 As 131/2021 - 18 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: M. K., zast. JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 11. 2018, č. j. 1239/2018 160
SPR/3, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2021, č. j. 3 A 4/2019 69,
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2021, č. j. 3 A 4/2019 69, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
[1] Rozhodnutím ze dne 4. 5. 2015, č. j. MHMP 777706/2015, Magistrát hlavního města Prahy zamítl dle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), námitky žalobce proti záznamu bodů v evidenční kartě řidiče jako nedůvodné a potvrdil záznam 12 bodů v registru řidičů ke dni 2. 12. 2014. Žalobce namítal nezákonnost všech provedených záznamů bodů.
[2] Proti rozhodnutí magistrátu podal žalobce odvolání, ve kterém namítl nedostatečné zajištění veškerých podkladů (konkrétně obstarání všech pokutových bloků), chybné používání legislativních zkratek zákonů a vady zaznamenaných údajů v pokutových blocích, neboť nelze učinit záznam bodů pouze na základě oznámení o uložení blokové pokuty v blokovém řízení. Dále upozornil na možnost spáchání přestupků jinou osobou. Žalovaný odvolání žalobce zamítl výše nadepsaným rozhodnutím a potvrdil rozhodnutí magistrátu. Uvedl, že příslušný správní orgán, tj. magistrát, je v řízení o námitkách oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam v registru řidičů, zda tento záznam byl proveden zcela v souladu se způsobilým podkladem (pokutovým blokem) a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení jednání obsaženému v příloze zákona o silničním provozu. Magistrát nebyl povinen jednotlivé pokutové bloky obstarat, neboť oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení jsou dostatečným podkladem. K pochybnostem žalobce o zaznamenaných údajích a k návrhu na výslech svědka pro dokázání, že žádný z přestupků nespáchal, konstatoval, že žalobce neuvedl totožnost svědka ani konkrétní pochybení v zaznamenaných údajích.
[3] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Městského soudu v Praze, který v záhlaví uvedeným rozsudkem napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Městský soud neshledal důvodnou námitku žalobce, ve které žalovanému vytýkal, že se nezabýval rozhodovací praxí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, který dle žalobce posuzuje podklady z blokových řízení. Přisvědčil však žalobní námitce, že žalovaný neobstaral dostatečné podklady, aby mohl řádně vypořádat odvolací námitky, kterými žalobce zpochybňoval způsobilost jednotlivých pokutových bloků jako podkladů pro záznam bodů v registru řidičů. Správní orgány vycházely toliko z oznámení o spáchání jednotlivých přestupků, která jsou pouze úředním záznamem o tom, že byl spáchán přestupek a kdo jej spáchal. Nelze z nich však bez dalšího vycházet v případě kvalifikovaných pochybností o zaznamenaných údajích. V takovém případě je třeba si vyžádat pokutové bloky, které by tyto údaje prokazovaly. Městský soud proto napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalobce
[4] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) napadá výše označený rozsudek městského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Požaduje zrušit napadený rozsudek a vrátit věc soudu k dalšímu řízení.
[5] Stěžovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 4. 1. 2012, č. j. 3 As 19/2011 74, dle kterého může správní orgán vycházet z oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, neboť ne vždy dochází ke zpochybnění údajů pouhým namítnutím přestupce, že přestupek nespáchal nebo že si ho není vědom. Je totiž třeba odlišit případy, kdy řidič pouze uvede, že se přestupku nedopustil, a případy, kdy současně uvede skutečnosti konkretizující toto tvrzení. V této souvislosti zdůrazňuje, že žalobce neuvedl žádné skutečnosti, které by vedly k pochybnostem o záznamech bodů do karty řidiče a nepodložil svá tvrzení o nespáchání přestupků navrženými důkazy. Uvedl pouze obecné námitky, které lze dle rozsudku NSS ze dne 2. 6. 2021, č. j. 6 As 174/2019 44, bez dalšího vyhodnotit jako paušální a typizované uplatňované šablonovitě ve všech případech bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti, obzvláště v případě právního zástupce žalobce JUDr. Bechyně, neboť ten běžně používá stejné námitky a vystupuje v obrovském množství obdobných řízení, jak zmiňuje např. i rozsudek NSS ze dne 21. 1. 2021, č. j. 1 As 473/2020 38. Z uvedeného dovozuje, že neměl povinnost vyžádat si pokutové bloky pro oznámení o přestupcích.
[6] Žalobce se ke kasační stížnosti ve stanovené lhůtě nevyjádřil. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[7] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští, a za stěžovatele jedná pověřený zaměstnanec, který má právnické vzdělání (§ 102 a násl. s. ř. s.). Poté přistoupil k přezkumu rozsudku městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Ověřil také, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[8] Kasační stížnost je důvodná.
[9] Vzhledem k tomu, že stěžovatel uplatnil v kasační stížnosti také důvod podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., zabýval se NSS nejprve touto námitkou. Nejvyšší správní soud pro stručnost odkazuje na judikaturu ohledně posouzení toho, jaké vady naplňují tento kasační důvod (srov. např. rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 75, č. 133/2004 Sb. NSS, nebo ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004
73, č. 787/2006 Sb. NSS). Stěžovatel blíže nespecifikuje, v čem spatřuje naplnění důvodu podle § 103 odst. 1 psím. d) s. ř. s. Nejvyšší správní soud však žádné vady spočívající v nesrozumitelnosti či nedostatku důvodů rozhodnutí neshledal. Napadený rozsudek nelze považovat za nepřezkoumatelný. Městský soud přehledným a srozumitelným způsobem vysvětlil, z jakých důvodů dospěl ke svým závěrům. Pouhý nesouhlas stěžovatele se závěry napadeného rozsudku či mylná interpretace soudem nepředstavuje důvod pro jeho zrušení pro údajnou nepřezkoumatelnost.
[10] K námitce týkající se povinnosti vyžádání pokutových bloků konstatuje Nejvyšší správní soud, že správní orgán v řízení o záznamu bodů do evidenční karty řidiče „zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je“. (blíže viz odst.
[17] rozsudku ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013
16). V tomto postupu se uplatňuje zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci. Dle tohoto rozsudku též platí, že orgánu příslušnému k řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů nepřísluší přezkum skutkového stavu a právní kvalifikace rozhodnutí vydaného v jiném řízení.
[11] Nesouhlas se skutkovými závěry a právním posouzením obsaženým v rozhodnutí o přestupku tedy nelze úspěšně uplatňovat v námitkovém řízení, jelikož směřuje proti pravomocným rozhodnutím vydaným jiným orgánem v jiném řízení (srov. rozsudek NSS ze dne 8. 3. 2018, č. j. 9 As 144/2017 27, bod [45]). Takové tvrzení lze uplatnit jen v opravných prostředcích směřovaných přímo proti rozhodnutí o přestupku. Dle rozsudku NSS ze dne 30. 5. 2018, č. j. 6 As 377/2017
57, odst. [20], platí, že i kdyby bylo rozhodnutí o přestupku nezákonné, například proto, že by vycházelo z nesprávného právního posouzení skutku, nejednalo by se o důvod pro zrušení záznamu bodů v registru řidičů.
[12] Měl li tedy žalobce pochybnosti o své vině či postupu policie, mohl se rozhodnout pro řešení přestupku ve správním řízení, namísto souhlasu s vyřízením na místě v blokovém řízení.
[13] Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 1. 2012, č. j. 3 As 19/2011
74, ne každé zpochybnění údajů v oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení zakládá povinnost správního orgánu vyžádat si další listiny, které by tyto údaje prokazovaly. Je třeba rozlišovat případy, kdy je námitka přestupce vyjádřena jen obecně, od případů, kdy přestupce uvede i další skutečnosti, které jeho tvrzení blíže specifikují. Správní orgán totiž musí posuzovat jak kvalitu tvrzení přestupce, tak kvalitu oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení (srov. např. rozsudek NSS ze dne 8. 11. 2017, č. j. 10 As 3/2017 34, odst.
[18], nebo ze dne 2. 6. 2021, č. j. 6 As 174/2019 44, odst.
[14]).
[14] Z rozsudku NSS, č. j. 6 As 174/2019
44, odst.
[16], plyne, že „námitky paušální, typizované, uplatňované šablonovitě ve všech případech bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti, lze hodnotit jako nevěrohodné a pro přijetí tohoto závěru ani není třeba, aby správní orgány musely vyžádat originály pokutových bloků“. Žalobce ve svých podáních (odvolání i žalobě) opakuje obecná tvrzení bez jakékoliv bližší konkretizace spatřovaného pochybení. Opětovně zmiňuje, jaké náležitosti pokutový blok musí mít a uvádí množství obecných důvodů, pro které spatřuje nedostatky (např. doba spáchání, údaje o datu a čase, místo, nečitelnost, zkratkovité uvádění právních předpisů, výše sankce u kolonky č. 5, srov. spis městského soudu, č. l. 2), avšak nespecifikuje, která z těchto pochybení se na daném pokutovém bloku projevují.
[15] Nejvyšší správní soud proto souhlasí se stěžovatelem, že žalobce uplatnil výhradně paušální námitky rozporující takřka veškeré náležitosti pokutového bloku (popis skutku, právní kvalifikaci, výši uložené sankce, místo vydání rozhodnutí, datum vyhotovení a převzetí žalobcem), a to vůči všem pokutovým blokům zcela shodně (srov. např. rozsudek NSS ze dne 6. 1. 2022, č. j. 9 As 189/2021 24, odst. [19] a [21]).
[16] Městský soud při svém rozhodování sice vycházel z obdobných závěrů a částečně i ze stejné judikatury NSS, avšak vyvodil z ní mylné závěry. V projednávané věci žalobce neupřesnil žádnou konkrétní skutečnost, která by nasvědčovala pochybení v záznamech bodů do registru řidičů. Za takovou skutečnost nelze považovat pouze obecný poukaz žalobce na náležitosti pokutových bloků bez uvedení konkrétních námitek proti jednotlivým pokutovým blokům, jak učinil na straně 3 odvolání proti rozhodnutí magistrátu, které soud nesprávně vyhodnotil. Z obsahu správního spisu bylo správním orgánům patrné, kdo, kdy, kde a jak přestupek spáchal, a proto nebylo potřeba žádat o předmětné pokutové bloky. Pouhé nevědomí o spáchání přestupku či nepodložené tvrzení o jeho nespáchání nepředstavují dostatečná zpochybnění údajů v pokutových blocích.
[17] Městský soud tedy pochybil, pokud stěžovateli vytýkal nedostatečně zjištěný skutkový stav a napadeným rozsudkem mu věc vrátil k dalšímu řízení. Obecné žalobní námitky nemohly založit důvodné pochybnosti o správnosti oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, a proto stěžovatel nebyl povinen pokutové bloky vyžadovat.
IV. Závěr a náklady řízení
[18] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto rozsudek městského soudu zrušil (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). V dalším řízení je městský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu zde uvedeným (§ 110 odst. 4 s. ř. s.).
[19] O náhradě nákladů řízení rozhodne městský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3, věta první, s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. června 2023
JUDr. Radan Malík předseda senátu