9 As 65/2025- 10 - text
9 As 65/2025 - 11 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Bc. M. H., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2024, č. j. 10.01 000475/24
0003, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2025, č. j. 11 A 6/2025 21,
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Ve věci jde o přezkum usnesení, kterým Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“), podle § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přiznal žalobci (dále jen „stěžovatel“) částečné osvobození od soudních poplatků ve výši 90 % ve věci jeho žaloby vedené pod sp. zn. 11 A 6/2025 a ve zbytku tuto žádost zamítl. Žalobce podal žalobu proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, kterým mu žalovaná podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, neurčila advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně. Právní služba měla spočívat v zastoupení v řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2024, č. j. 27 Co 170/2024 391. Uvedený soud jím potvrdil usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 26. 6. 2024, č. j. 17 C 313/2022 345, kterým bylo zastaveno řízení o (opakované) žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků z důvodu překážky věci rozhodnuté.
[2] Z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (dále jen „prohlášení“) městský soud zjistil, že stěžovatel pobírá příspěvek na bydlení ve výši 5 649 Kč a příspěvek na živobytí ve výši 4 860 Kč, má vlastnické právo k 1/12 rodinného domu, 1/12 přilehlé zahrady a 1/24 přístupové cesty, všech v k. ú. X, a jsou mu poskytovány půjčky na nájemné a životní potřeby od I. H. Měsíčně platí výživné na svého syna ve výši 2 000 Kč a splátky dluhu vůči Okresnímu soudu v Mělníku ve výši 200 Kč (dluh v celkové výši 2 x 5 000 Kč označil za pořádkovou pokutu). Témuž okresnímu soudu dluží ze stejných důvodů také 10 000 Kč se splatností v roce 2024. Dluh vůči Okresnímu soudu Praha východ ve výši 4 000 Kč představuje náklady trestního řízení a stěžovatel k němu platí měsíční splátku ve výši 100 Kč. Za své náklady označil živobytí ve výši 4 860 Kč a nájemné včetně platby za elektřinu ve výši 3 830 Kč. K dokreslení své situace stěžovatel uvedl, že je v pracovní neschopnosti, byla mu diagnostikována stresová porucha přizpůsobení a užívá antidepresiva.
[3] Městský soud neshledal finanční situaci stěžovatele za natolik výjimečnou, aby sama o sobě vedla k plnému osvobození od soudních poplatků. Za situace, kdy stěžovatel řádně hradí splátky jemu uložených pořádkových pokut, jejichž vznik městskému soudu nijak neobjasnil, a dále disponuje dostatkem příjmů k pravidelné úhradě dalších plateb (členský příspěvek, telefon), neshledal městský soud žádný důvod, pro který by bylo namístě stěžovatele osvobodit od soudních poplatků zcela. Stěžovatel sice v prohlášení uvedl, že mu byla diagnostikována stresová porucha, zároveň však nijak neprokázal, že je osobou invalidní, a nemá žádnou možnost zvýšit si svůj příjem. Soudní poplatek má motivovat navrhovatele, aby pečlivě zvažovali spory, jejichž řešení přenesou na soudy. Pokud stěžovatel hodlá svá práva vymáhat soudní cestou v rozsahu, který žalovaná v napadeném rozhodnutí označila za zjevné nadužívání institutu určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní pomoci, je přiměřené a spravedlivé po něm požadovat, aby soudní řízení vedl s vědomím existence nákladů řízení včetně soudního poplatku, a to v jeho nepatrné části ve výši 10 %, tj. 300 Kč. Ve zbytku městský soud žalobce od soudních poplatků osvobodil. II. Kasační stížnost žalobce
[4] Stěžovatel napadl usnesení městského soudu kasační stížností z důvodů, které podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., navrhl jej zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení. Městskému soudu vytýká, že nesprávně posoudil význam jednotlivých skutečností uvedených v žádosti o osvobození od soudních poplatků. Hradí li stěžovatel členské příspěvky spolku MaSON (poskytování internetu za 200 Kč měsíčně) a výdaje spojené s užíváním telefonu (184 Kč v lednu 2025), činí tak za účelem odstraňování informačních bariér, aby nebyl izolován v úředním, bankovním, sociálním ani rodinném životě. Pořádkové pokuty zase splácí, aby odvrátil daňové exekuce a exekuční náklady, které by mu vznikly při nedodržení splátkového kalendáře. Pro posouzení jeho žádosti nebyly podstatné okolnosti, „za nichž vznikl problém“. Stěžovateli nelze vytknout, že si jako evidovaný uchazeč o zaměstnání nemohl zvýšit příjem a že po dobu dočasné práceneschopnosti dodržuje stanovený léčebný režim.
[5] Ve vztahu k motivační a regulační funkci soudního poplatku stěžovatel shrnuje jejich podstatu, nesouhlasí však s tím, jakým způsobem je zohlednil městský soud v posuzované věci. Stěžovatel v původním řízení požadoval osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z důvodu změny situace spočívající v nově tvrzené skutečnosti, že žalovaný překročil pravomoci v úmyslu narušit jeho rodinné vztahy. Připojil totiž spisovou dokumentaci jiného původce s notorietou modifikovatelnosti k údajům poskytovaným soudu, přestože věděl, že mu to nikdo nedovolil a že tím může nepřípustně ovlivnit osvědčování a dokazování před opatrovnickým soudem. Stěžovatel tudíž požaduje advokáta, aby mohl Ústavní soud konstatovat, že ve věci nejde o překážku věci rozhodnuté a zda se situace od předchozího procesního rozhodování v občanském soudním řízení změnila. Právní pomoc advokáta se zaměřením na ochranu osobnosti by měla bránit tomu, aby byly ve sporu o péči o nezletilé dítě předkládány falza ve zlém úmyslu narušit rodinné vztahy stěžovatele orgánem sociálně právní ochrany dětí Mělník. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[6] Kasační stížnost je přípustná, byla podána osobou k tomu oprávněnou, včas a z důvodů, které zákon připouští. Jelikož směřuje proti procesnímu usnesení městského soudu, kterým se nekončí řízení o žalobě, v řízení o ní stěžovatele netíží poplatková povinnost, ani povinnost být zastoupen advokátem (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 19, č. 3271/2015 Sb. NSS).
[7] Nejvyšší správní soud přezkoumal usnesení městského soudu v mezích rozsahu kasační stížnosti a v ní uplatněných důvodů, jakož i možných vad řízení, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Vzhledem k tomu, že kasační stížnost směřuje výhradně proti procesnímu postupu městského soudu, nevyžadoval vyjádření žalované.
[8] Kasační stížnost není důvodná.
[9] Předně je třeba uvést, že Nejvyšší správní soud v několika svých rozsudcích posuzoval kasační stížnosti stěžovatele v obdobných věcech, v nichž městský soud přiznal stěžovateli na podkladu jím tvrzených osobních a majetkových poměrů toliko částečné osvobození od soudních poplatků ve výši 90 % z částky 3 000 Kč (z nedávné doby např. rozsudky NSS ze dne 5. 2. 2025, č. j. 8 As 17/2025 11, ze dne 27. 2. 2025, č. j. 9 As 9/2025 12, nebo ze dne 20. 3. 2025, č. j. 10 As 287/2024
48). Ve všech těchto věcech šlo o žaloby, jimiž se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí žalované o neurčení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně. Jelikož závěry obsažené v těchto rozsudcích dopadají i na nyní uplatněné námitky stěžovatele, není důvod se od nich v nyní posuzované věci jakkoli odchýlit.
[10] Městský soud podle § 36 odst. 3 s. ř. s. částečně osvobodil stěžovatele od soudních poplatků, neboť zjistil, že disponuje příjmy pouze ze sociálních dávek. Současně však zohlednil povahu dalších stěžovatelových dluhů a výdajů, povahu původního řízení, ve kterém stěžovatel požaduje advokáta, motivační funkci soudního poplatku, a zejména výjimečnost přiznání osvobození od soudních poplatků. Tyto závěry považuje Nejvyšší správní soud za dostatečně odůvodněné a souladné s (výše odkazovanou) ustálenou judikaturou. To platí i pro závěr, že požadavek městského soudu na spoluzodpovědnost účastníka za vedení sporu je zcela legitimní.
[11] Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v minulosti konstatoval, že „soudní poplatky mají tři základní funkce: fiskální (jejímž cílem je, aby ti, kdo se obracejí na soudy, přispěli k úhradě nákladů spojených s jejich činností), regulační (jejímž cílem je odradit podatele od svévolných, bezdůvodných anebo malicherných návrhů, které by soudy zbytečně zatěžovaly) a motivační (jež má působit tak, aby povinní dobrovolně plnili své povinnosti a účastníci právních vztahů řešili své spory mimosoudně)“ (usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 1 As 196/2014
19, odst. 13). I když je účastník nemajetný, takže by zásadně bylo namístě přiznat mu osvobození od soudních poplatků, může mu soud výjimečně toto dobrodiní odepřít, a to zejména pro povahu sporu či sporů, které účastník vede (rozsudek NSS ze dne 26. 10. 2011, č. j. 7 As 101/2011
66, č. 2601/2012 Sb. NSS). Ani nemajetný účastník řízení tak nemusí být pokaždé osvobozen od soudních poplatků. Městský soud přesto (s ohledem na povahu a značnou frekvenci sporů stěžovatele) nepřistoupil k zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků, ale vyhověl jí v podstatné části s odůvodněním, které je přezkoumatelné, logické a v souladu se zákonem a s výjimečnou povahou institutu osvobození od soudních poplatků.
IV. Závěr a náklady řízení
[12] Nejvyšší správní soud nepřisvědčil kasačním námitkám stěžovatele a neshledal ani vadu, ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost proto zamítl podle § 110 odst. 1 věty poslední s. ř. s.
[13] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované nevznikly žádné náklady nad rámec úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 28. května 2025
JUDr. Radan Malík předseda senátu