Nejvyšší správní soud usnesení správní

9 As 76/2024

ze dne 2024-05-16
ECLI:CZ:NSS:2024:9.AS.76.2024.31

9 As 76/2024- 31 - text

 9 As 76/2024 - 32 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Molka a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: EUROPEAN COLLEGE, vyšší odborná škola Plzeň, s. r. o. (dříve Vyšší odborná škola Plzeň, s. r. o.), se sídlem Lidická 517/1, Plzeň, zast. Mgr. Ing. Martinem Števkem, advokátem se sídlem 28. října 1727/108, Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 1760/18, Plzeň, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2023, č. j. PK RR/227/23, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 1. 2024, č. j. 57 A 27/2023 36,

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Ing. Martina Števka, advokáta se sídlem 28. října 1727/108, Ostrava.

[1] Úřad městského obvodu Plzeň 3 vydal dne 31. 8. 2022 usnesení pod č. j. UMO3/35807/22, kterým zrušil dříve vydaný souhlas se změnou v užívání stavby. Magistrát města Plzně rozhodnutím ze dne 18. 10. 2022, č. j. MMP/355154/22, zamítl odvolání proti tomuto usnesení a potvrdil jej. Ve výroku však magistrát uvedl chybné číslo jednací napadeného usnesení, neboť namísto č. j. UMO3/35807/22 uvedl chybně č. j. UMO3/35808/22.

[2] Dne 6. 12. 2022 proto Magistrát města Plzně vydal pod č. j. MMP/425460/22 rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností podle § 70 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), kterým překlep v čísle jednacím opravil. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl v záhlaví uvedeným rozhodnutím. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), který ji zamítl v záhlaví uvedeným rozsudkem.

[3] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) blanketní kasační stížnost.

[4] Podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Obdobně platí i § 37 s. ř. s. Formulace konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti, neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského soudu ze strany Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“), který je uplatněnými důvody vázán (§ 109 odst. 3 s. ř. s.). Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze projednat.

[5] Nemá li kasační stížnost při jejím podání všechny náležitosti, musí být tyto náležitosti doplněny v souladu s § 106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým je stěžovatel vyzván k doplnění svého podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody.

[6] Kasační stížnost stěžovatelky nesplňovala náležitosti ve smyslu § 106 s. ř. s. Usnesením ze dne 6. 3. 2024, č. j. 9 As 76/2024 8, ji proto NSS vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost doručenou NSS dne 4. 3. 2024 o důvody, pro které napadá v záhlaví označený rozsudek krajského soudu, a o petit. Současně ji poučil o tom, že nebude li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítne bez věcného projednání. Uvedené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 7. 3. 2024.

[7] NSS v usnesení č. j. 9 As 76/2024 8 stěžovatelku rovněž výslovně upozornil na to, jakým způsobem mají být stížnostní body formulovány, aby byly projednatelné. Odkázal při tom na rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 58, č. 835/2006 Sb. NSS, v němž rozšířený senát uvedl: „Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti.“ Zároveň uvedl, že závěry rozšířeného senátu lze plně vztáhnout i na formulaci důvodů kasační stížnosti s tím, že důvody musí směřovat proti rozhodnutí krajského soudu, neboť podstatou řízení o kasační stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (§ 102 s. ř. s.).

[8] Dne 5. 4. 2024 bylo NSS doručeno stěžovatelčino podání označené jako „Doplnění kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 57 A 27/2023 36, ze dne 16. 1. 2024“. Obsahem tohoto podání je ovšem pouze zkopírovaný text žaloby, v němž jsou výrazy „žalobce“ zaměněny za „stěžovatelka“ a „odvolací orgán“ za „žalovaný“ (v bodě [29] dokonce za „Krajský soud v Plzni“). Nad rámec převzatého textu žaloby je obsahem kasační stížnosti pouze formální vymezení důvodů kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 s. ř. s. spočívající v kopii textu uvedeného v tomto ustanovení, petit, citace z odůvodnění napadeného rozsudku, a následující text na samotném konci kasační stížnosti: „…Krajský soud v Plzni po provedeném dokazovaní dospěl k nesprávnému závěru, že nesprávné uvedení jedné číslice v čísle jednacím v opravovaném rozhodnutí představuje zjevnou, formální chybu, když o skutečném obsahu opravovaného rozhodnutí nemůže být, ani po provedení opravy, žádných pochyb.

[30] Rozsudek je nedostatečně odůvodněn, když se Krajský soud nedostatečně vypořádal se všemi v žalobě uvedenými námitkami, tvrzeními a argumentací stěžovatelky.“

[9] Takto formulovaná kasační stížnost neobsahuje projednatelné body ve smyslu výše citované judikatury. NSS přezkoumává především rozhodnutí a postup krajského soudu, stěžovatelka je proto povinna uvést konkrétní argumentaci zpochybňující závěry vyslovené v napadeném rozhodnutí krajského soudu (srov. např. rozsudky NSS ze dne 15. 2. 2017, č. j. 1 Azs 249/2016 38, bod 12, nebo ze dne 29. 1. 2015, č. j. 8 Afs 25/2012 351, bod 140). NSS není povinen ani oprávněn nahrazovat její projev vůle, domýšlet za ni argumenty a vyhledávat místo ní možné vady napadeného soudního rozhodnutí, není li k jejich přezkumu vázán z úřední povinnosti (viz např. rozsudek rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 78, č. 2162/2011 Sb. NSS, či usnesení NSS ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019 63, č. 4051/2020 Sb. NSS).

[10] Převzetí žalobních tvrzení bez dalšího do kasační stížnosti nelze považovat za formulaci důvodů kasační stížnosti ve smyslu § 103 s. ř. s. (usnesení č. j. 10 As 181/2019 63). Nad rámec toho se stěžovatelka v doplnění kasační stížnosti omezila pouze na vyjádření nesouhlasu s rozsudkem krajského soudu a zcela obecná tvrzení o nesprávném právním závěru krajského soudu, nedostatečném odůvodnění a nedostatečném vypořádání námitek. Neuvedla tudíž žádné konkrétní argumenty, z jakého důvodu považuje rozsudek krajského soudu za nesprávný, jaké konkrétní otázky krajský soud posoudil nesprávně a proč, případně která stěžovatelčina tvrzení krajský soud nevypořádal. Jak již bylo uvedeno výše, takové námitky nejsou projednatelné, přičemž tyto nedostatky kasační stížnosti nemůže za stěžovatelku zhojit NSS.

[11] Kasační stížnost tedy i nadále postrádá základní náležitosti stanovené v § 106 odst. 1 s. ř. s. a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatelka nevyhověla výzvě soudu ve stanovené lhůtě, NSS kasační stížnost v souladu s § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. bez věcného projednání odmítl.

[12] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož byla kasační stížnost odmítnuta.

[13] Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Stěžovatelka uhradila soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč (dle záznamu o složení na č. l. 15 spisu NSS), avšak její návrh na zahájení řízení byl před prvním jednáním odmítnut. Uvedená částka jí bude vrácena z účtu Nejvyššího správního soudu, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Ing. Martina Števka, advokáta se sídlem 28. října 1727/108, Ostrava.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. května 2024

JUDr. Pavel Molek předseda senátu