Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 255/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatelů 1) Ing. J. V., 2) M. S., zastoupených Mgr. M. Z., advokátem, o ústavní stížnosti proti sdělení obvinění Policií České republiky, Krajským úřadem vyšetřování západočeského kraje v Plzni ze dne 6. dubna 2000, ČVS: KVZC-298/20-1999, t a k t o : Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatelé se domáhali zrušení obvinění vyšetřovatele Policie ČR, Krajského úřadu vyšetřování západočeského kraje v Plzni, ČVS: KVZC-298/20-1999, které jim bylo sděleno 6. dubna 2000. Poukázali na jeho obsah a uvedli, že podle jejich přesvědčení tímto bylo zasaženo do práv, zakotvených v čl. 8 odst. 2 a 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§ 72 odst. 1 písm. a) § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu návrhu a předloženého sdělení obvinění ze dne 6. dubna 2000, ČVS:
KVZC-298/20-1999, bylo zjištěno, že stěžovatelé, jímž bylo obvinění vyšetřovatelem sděleno, nevyčerpali k ochraně svých práv procesní prostředek, zakotvený v § 167 trestního řádu - nepožádali státního zástupce, aby odstranil závady v postupu vyšetřovatele, když jeho sdělení obvinění označili za nezákonné. S ohledem na výše uvedené byl návrh jako nepřípustný v souladu s § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 26. července 2000