Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti navrhovatele Bc. Ladislava Regnarda, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. června 2020 č. j. 66 Co 84/2019-302, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Podáním ze dne 2. 10. 2020, které stěžovatel pojmenoval jako "DOVOLÁNÍ" a "ÚSTAVNÍ STÍŽNOST", jež bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 5. 10. 2020 a obsahovalo žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce znalého problematiky, stěžovatel brojí proti v záhlaví uvedenému usnesení.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda podání splňuje náležitosti návrhu na zahájení řízení předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Stěžovatelovo podání trpí zjevnými vadami; především stěžovatel není zastoupen advokátem, chybí v něm ústavněprávní argumentace, nejsou připojeny předepsané přílohy (srov. § 30, § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu) a neobsahuje vymezení toho, co sleduje (srov. § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), tj. návrh, jak má soud rozhodnout.
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil (sám nebo společně s Terezií Regnardovou) na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti [např. ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 20/18 , sp. zn. III. ÚS 983/18 , sp. zn. II. ÚS 2425/18
(všechna zde citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. Stěžovatel však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti. Na výzvy k odstranění vad stěžovatel nereaguje.
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
6. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 19/18 , sp. zn. II. ÚS 41/18 , sp. zn. II. ÚS 189/18 , sp. zn. I. ÚS 964/18 , sp. zn. I. ÚS 1018/18 , sp. zn. II. ÚS 1507/18 , sp. zn. III. ÚS 1580/18 , sp. zn. I. ÚS 2342/18 , sp. zn. I. ÚS 2583/18 , sp. zn. III. ÚS 3417/18 , sp. zn. III. ÚS 146/19 , sp. zn. II. ÚS 462/19 , sp. zn. I. ÚS 607/19 , sp. zn. III. ÚS 1512/19 , jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. října 2020
Jiří Zemánek v. r. soudce zpravodaj