Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dne 9. října 2014 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti M. D., právně zastoupeného JUDr. Janou Graňákovou, advokátkou se sídlem Štefánikova 10, 737 01 Český Těšín, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. června 2014 č. j. 12 To 182/2014-174 a proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 15. května 2014 č. j. 17 PP 242/2009-135, za účasti 1) Okresního soudu v Trutnově a 2) Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Proti usnesení soudu prvního stupně o vykonání zbytku trestu odnětí svobody podal stěžovatel stížnost ke Krajskému soudu v Hradci Králové (dále jen "krajský soud"), který neshledal žádné pochybení v neprospěch odsouzeného ze strany soudu prvního stupně. Krajský soud v závěru odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že z důkazů před ním provedených bylo zjištěno, že stěžovatel ve zkušební době podmíněného propuštění nevyhověl uloženým podmínkám, a nevedl řádný život, neboť byl odsouzen pro další trestnou činnost. Proto krajský soud rozhodnutí soudu prvního stupně o tom, že podle § 91 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní zákoník") stěžovatel zbytek trestu vykoná, považoval za důvodné, a stížnost stěžovatele podle § 148 odst. 1 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád") jako nedůvodnou zamítl.
Stěžovatel uvádí, že v řízení před soudem prvního stupně došlo k celé řadě pochybení a k šikaně osoby stěžovatele ze strany soudu. Soud prvního stupně nedoručoval na stěžovatelem sdělenou adresu k doručování a stěžovatel byl následně dvakrát zadržen Policií České republiky a eskortován k soudu prvního stupně, kde mu byl sdělen termín jednání. Šikanózní jednání soudu prvního stupně spatřuje stěžovatel právě v tom, že svoji adresu pro doručování soudu sdělil skrze svoji obhájkyni, soud však nechal stěžovatele zadržet a předvést, aniž by využil méně invazivní předvolání k veřejnému zasedání, doručené prostřednictvím Policie České republiky.
Další pochybení stěžovatel spatřuje v jednání soudkyně soudu prvního stupně v průběhu veřejného zasedání, konaného dne 15. května 2014. Soudkyně pokračovala prý v jednání i přesto, že stěžovatel předložil potvrzení o pracovní neschopnosti své obhájkyně JUDr. Graňákové. Soudkyně se prý k důkazům předloženým stěžovatelem vyjádřila v tom smyslu, že ji nezajímají. Ve výše uvedeném jednání tak stěžovatel spatřuje porušení svého práva na spravedlivý proces, jakož i práva na právní pomoc. Stěžovatel proto navrhuje, aby Ústavní soud zrušil napadená rozhodnutí.
Ústavní soud neshledal porušení základních práv stěžovatele, a proto ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako zjevně neopodstatněnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 9. října 2014
Jan Filip v. r. předseda senátu Ústavního soudu