Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové a soudkyně Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. T., zastoupeného Mgr. Janem Vargou, advokátem, sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, Praha 2 - Nové Město, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 14 To 72/2025-285 ze dne 4. srpna 2025, usnesení Městského soudu v Praze č. j. Nt 408/2024-263 ze dne 22. května 2025 a rozhodnutí ministryně spravedlnosti České republiky č. j. MSP-490/2024-MOT-T/32 ze dne 29. října 2025, za účasti Vrchního soudu v Praze, Městského soudu v Praze a Ministerstva spravedlnosti, jako účastníků řízení, takto:
sp. zn. III. ÚS 3266/25
.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu 6. listopadu 2025 domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí. S ústavní stížností spojil návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí.
2. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu 15. října 2025 se stěžovatel domáhá zrušení týchž usnesení Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze. Řízení o této ústavní stížnosti je vedeno pod sp. zn. II. ÚS 3054/25 a dosud nebylo skončeno.
3. Podle § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je návrh nepřípustný v případě, že Ústavní soud již v téže věci jedná. V rozsahu, v němž ústavní stížnost směřuje proti usnesením vrchního a městského soudu, jde tedy o návrh nepřípustný.
4. Podle stanoviska pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 37/13 ze dne 13. srpna 2013 (ST 37/70 SbNU 619; 262/2013 Sb.) je třeba lhůtu k podání ústavní stížnosti proti soudním rozhodnutím , jimiž se rozhoduje o přípustnosti vydání, posuzovat samostatně, neboť rozhodnutí ministra spravedlnosti není rozhodnutím o opravném prostředku proti nim. Bez ohledu na překážku litispendence tak platí, že ústavní stížnost je v rozsahu, v němž směřuje proti usnesením vrchního a městského soudu, návrhem rovněž opožděným, neboť usnesení vrchního soudu bylo stěžovateli doručeno 18. srpna 2025 a ústavní stížnost byla podána až 6. listopadu 2025.
5. Napadeným rozhodnutím ministryně spravedlnosti povolila vydání stěžovatele k trestnímu stíhání na Ukrajinu.
6. Podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Pojem "vykonatelnost" obsažený v citovaném ustanovení přitom je třeba vnímat v širším smyslu jako sistaci napadených rozhodnutí, která z formálního hlediska zůstanou i nadále pravomocná, ex tunc se však pozastavují ty jejich účinky, které pozastavit lze (usnesení sp. zn. III. ÚS 752/19 ze dne 28. listopadu 2019, bod 8). Za rozhodnutí, jehož vykonatelnost může být odložena, Ústavní soud považuje i rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání k trestnímu stíhání (usnesení sp. zn. I. ÚS 515/16 ze dne 7. března 2016).
7. V posuzované věci jsou zákonné podmínky pro odklad vykonatelnosti rozhodnutí ministryně splněny. Výkon tohoto rozhodnutí je potenciálně způsobilý závažného zásahu do ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele; navíc v případě realizace vydání stěžovatele k trestnímu stíhání by případný následný vyhovující nález Ústavního soudu ve stěžovatelově věci nevyvolal z hlediska faktické situace stěžovatele již žádné účinky. Rozhodnutím o odkladu vykonatelnosti ve věcech vydání obecně může být dotčen důležitý veřejný zájem na regulaci pobytu cizinců na území České republiky a zájem na ochraně veřejného pořádku.
V konkrétní věci prodloužení pobytu stěžovatele [v České republice pobýval delší dobu, má být vydán k trestnímu stíhání (nebyl odsouzen), obecné soudy jej podle obsahu podání nevzaly do předběžné vazby] způsobené vlivem odkladu vykonatelnosti nepředstavuje významné ohrožení a důležitý veřejný zájem zde nepřeváží (srov. podobně k odkladu vykonatelnosti v azylových věcech usnesení sp. zn. III. ÚS 3752/19 ze dne 28. listopadu 2019). Odložení vykonatelnosti rozhodnutí zde ani nezpůsobí nepoměrně větší újmu žádným třetím osobám.
8. Ústavní soud tak ústavní stížnost v rozsahu, v němž směřovala proti usnesením vrchního a městského soudu, odmítl postupem podle § 43 odst. 1 písm. e), potažmo b) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný a opožděný; pro bezpředmětnost pak již nerozhodoval o návrhu na odklad vykonatelnosti těchto rozhodnutí. Návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí ministryně spravedlnosti Ústavní soud vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti. Po dobu odložení vykonatelnosti tak nelze stěžovatele vydat.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 10. listopadu 2025
Jan Svatoň v. r. předseda senátu