Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 95/03
Ústavní soud rozhodl dne 15. května 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci navrhovatelů 1) PhDr. M. P., a 2) PhDr. V. G., zastoupených Mgr. M. S., advokátem o ústavní stížnosti proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 ze dne 23. prosince 2002 č. j. Zt 628/2002-29, t a k t o : Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatelé se domáhali zrušení výše označeného rozhodnutí o zamítnutí jejich stížnosti proti usnesení Policie ČR v Praze 8 ze dne 13. listopadu 2002 ČTS: OR8-713/SKPV-OV3-72-2002, jímž bylo odloženo podezření z trestného činu, kterého se měl dopustit V. D.. Uvedli, že obsahem znaleckého posudku bylo prokázáno, že jmenovaný den před smrtí své manželky, na základě falešného platebního příkazu a při zfalšování podpisu, vyzvedl z jejího bankovního účtu částku 150.000,- Kč, přičemž šlo o prostředky, které pocházely výlučně z majetkové sféry zemřelé.
Poukázali na provedené vypořádání dědictví, na základě kterého V. D. obdržel majetek ve výši cca 12.558.170,-Kč, ostatní dědici - rodiče zemřelé pak majetek ve výši cca 8.482.800,-Kč, přičemž k částce 150.000.-Kč, kterou získal jmenovaný, přihlédnuto nebylo. Proto vyslovili přesvědčení, že se V. D. dopustil podvodu a odložením podezření vůči němu se cítí dotčeni v právech, zaručených jim čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.
Z obsahu stížností napadeného usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 ze dne 23. prosince 2002 zásah do práv, kterých se stěžovatelé v ústavní stížnosti dovolávají, zjištěn nebyl. Obvodní státní zástupkyně přezkoumala napadené usnesení, kterým bylo dle § 159a odst. 1 tr. řádu odloženo podezření z trestného činu podvodu, jehož se měl, dle oznámení stěžovatelů, dopustit V.D. výběrem částky 150.000,-Kč z účtu manželky L. P., a to den před její smrtí a na podkladě listin, opatřených padělanými podpisy, opodstatněně shledala, že policejní orgán svým rozhodnutím nepochybil a v odůvodnění rozhodnutí se vypořádala se všemi námitkami uplatněnými stěžovateli. Na toto odůvodnění lze proto v dalším odkázat. S ohledem na uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů proto odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 15. května 2003