Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudců Jana Svatoně a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele Richarda Williama Koraleka, zastoupeného JUDr. Irenou Benešovou, advokátkou, sídlem Divadelní 1052/16, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2023 č. j. 18 Co 114/2023-46 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 3. 2023 č. j. 46 C 24/2023-38, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavnímu soudu byla dne 5. 7. 2023 doručena ústavní stížnost směřující proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 114/2023-46 ze dne 27. 4. 2023 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 46 C 24/2023-38 ze dne 7. 3. 2023. Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva vlastnit majetek dle čl. 11 odst. l a odst. 4 Listiny.
2. Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. 4. 2023 č. j. 18 Co 114/2023-46 potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 3. 2023 č. j. 46 C 24/2023-38, který zamítl žalobu stěžovatele na zaplacení finanční náhrady ve výši 10 000 Kč, jíž se stěžovatel domáhal z titulu nezákonného převodu pozemku jeho předka ve prospěch Německé říše v roce 1939 s odůvodněním, že v projednávané věci je dána překážka věci pravomocně rozsouzené. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že obecné soudy svá odůvodnění postavily na nesrozumitelném množství právních formulací, které nevysvětlují právní závěr, že by v daném případě šlo o věc rozsouzenou (res iudicata). Stěžovatel uvádí, že dle jeho názoru je rozhodnutí soudů nesprávné, neboť rozhodnutí soudu o části věci nemá za důsledek rozhodnutí o věci celé a nejde tak o nedostatek podmínky řízení dle § 103 o. s. ř.
3. Ústavní soud dospěl k závěru, že se jedná o věc zjevně neopodstatněnou, jelikož se jedná o věc bagatelní, tj. případ, kdy sporná částka nepřesahuje 10 000 Kč. Ústavní soud ve své konstantní judikatuře opakovaně konstatoval, že bagatelní částky - často jen pro svou výši - nejsou schopny představovat reálné porušení základních práv či svobod. Výjimku představují zcela extrémní pochybení soudu, která způsobují zřetelný zásah do práv stěžovatele (srov. např. sp. zn. II. ÚS 3245/10 ,
IV. ÚS 1393/11 ,
IV. ÚS 193/14 ,
II. ÚS 2538/09 ). O takový případ se však, jak je výše vyloženo, v této věci nejedná.
4. Ústavní soud uzavírá, že v posuzované věci nelze dospět k závěru o porušení základních práv stěžovatele. Proto Ústavní soud podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 8. srpna 2023
Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu