Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje), soudkyně Veroniky Křesťanové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti BISON sportswear, s. r. o., sídlem Nesvačilka 115, zastoupené JUDr. Radkem Kellerem, advokátem, sídlem Jaselská 940/23, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 15. září 2025 sp. zn. 6 To 187/2025 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, ze dne 24. července 2025 č. j. KRPZ-29586-827/TČ-2023-150081-TVO, za účasti Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, sídlem nám. T. G. Masaryka 3218, Zlín, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že dne 14. 3. 2025 byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, kterého se mělo dopustit více pachatelů včetně stěžovatelky tím, že vytvářeli účelové fakturační řetězce či se do nich zapojovali, jejichž součástí byly zejména obchodní společností SAKL Union s. r. o., a VR production s. r. o., které fakturované zboží či služby měly dodávat konečným odběratelům, aniž by k uskutečnění zdanitelných plnění fakticky došlo, čímž byla způsobena celková škoda ve výši nejméně 11 449 400 Kč. Stěžovatelka měla být podle dosavadních prověřování tzv. profitující společností a snížit si svou daňovou povinnost o 1 525 019,79 Kč, což je částka, kterou uplatnila jako odpočet daně z přidané hodnoty. Zapojením do účelového daňového řetězce se měla dopustit trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku.
3. V záhlaví specifikovaným usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality (dále jen "policejní orgán"), byly podle § 79g odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 79a odst. 1 trestního řádu zajištěny jako náhradní hodnota finanční prostředky na bankovním účtu stěžovatelky, a to včetně finančních prostředků na účet dodatečně došlých, až do výše 1 525 019,79 Kč. Dané rozhodnutí bylo vydáno po předchozím souhlasu příslušného státního zástupce.
4. Stížnost stěžovatelky proti usnesení policejního orgánu byla napadeným usnesením Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně (dále jen "krajský soud") podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítnuta jako nedůvodná.
5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti zdůrazňuje, že šlo již o druhé rozhodování policejního orgánu i krajského soudu v předmětné věci. První usnesení policejního orgánu o zajištění náhradní hodnoty bylo zrušeno usnesením krajského soudu z důvodu nepřezkoumatelnosti, neboť z něj nebyla patrná žádná individualizace podezření vůči ní. Stěžovatelka tvrdí, že ani v novém rozhodnutí policejního orgánu o zajištění náhradní hodnoty nelze zjistit, na základě jakých konkrétních skutečností a důkazů policejní orgán k zajištění přistoupil. Podle ní je v usnesení obsažen pouze obecný popis domnělého mechanismu trestné činnosti bez jakéhokoli vztahu k její osobě a bez odkazu na konkrétní důkazy. Napadená rozhodnutí považuje za nedostatečně odůvodněná, tudíž nepřezkoumatelná.
6. Ústavní stížnost byla podána včas, oprávněnou a řádně zastoupenou osobou, je přípustná a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný [§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2, § 72 odst. 1 písm. a) a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu].
7. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), nikoli další instancí v systému všeobecného soudnictví, a proto reaguje jen na taková pochybení obecných soudů, která vyvolávají reálné negativní dopady na ústavně zaručená práva nebo svobody, nebo je alespoň ohrožují. Ústavní soud se proto zabývá pouze otázkou, zda napadenými rozhodnutími byla porušena základní práva stěžovatele.
8. Ústavní soud stručně připomíná, že prostor pro přezkum ústavnosti rozhodnutí o zajištění věcí důležitých pro trestní řízení, zejména pak nástrojů trestné činnosti, výnosů z ní a náhradní hodnoty (§ 79a až 79g trestního řádu), je vzhledem k jeho povaze omezený. Ač zajištění citelně omezuje vlastnické právo, jde o omezení dočasné, přechodné povahy, které nemůže předjímat výsledek trestního řízení. U majetkových zajišťovacích institutů je proto třeba zohlednit jak jejich dočasnou povahu, tak jejich smysl a účel [srov. např. nálezy ze dne 9. 11. 2020 sp. zn. II. ÚS 2713/18
(N 206/103 SbNU 68), ze dne 2. 12. 2013 sp. zn. I. ÚS 2485/13
(N 206/71 SbNU 429) či ze dne 19. 9. 2023 sp. zn. I. ÚS 1675/23 ]. Zajištění náhradní hodnoty není trestem (srov. např. usnesení ze dne 4. 9. 2024 sp. zn. IV. ÚS 2021/24 ).
9. V nyní posuzované věci, která se stále nachází ve fázi prověřování podezřelých osob, se z napadených rozhodnutí podává, že na základě dosavadních zjištění stěžovatelka byla jedním z deklarovaných odběratelů obchodní společnosti VR production s. r. o. Z dosud zjištěných skutečností je dáno důvodné podezření, že stěžovatelka do svého účetnictví, kontrolních hlášení a daňových přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíce listopadu 2021 až června 2024 zahrnula účetní doklady vystavené obchodní společností VR production s.
r. o., v celkové hodnotě 8 477 258,79 Kč, o kterých věděla (resp. její jednatel), že zdanitelné plnění nenastalo tak, jak bylo deklarováno, a že fakturované reklamní služby či dodávky jiných služeb a zboží slouží pouze k neoprávněnému snížení její daňové povinnosti, v důsledku čehož neoprávněně uplatnila odpočty daně z přidané hodnoty ve výši 1 525 019,79 Kč. Skutečnost, že fakturovaná plnění obchodními společnostmi SAKL Union s. r. o., a VR production s. r. o., nebyla jimi poskytnuta, vyplývá zejména ze zjištění týkajících se jejich faktického podnikání, podle kterých uvedené společnosti neprovozovaly žádnou podnikatelskou činnost, neměly zaměstnance, webové stránky, provozovny či majetek, jsou nekontaktní pro správce daně, převáděné finanční prostředky byly obratem vybírány v hotovosti.
10. Podezření ze spáchání trestné činnosti je doposud opřeno zejména o zjištění, která vyplynula z bankovních informací subjektů podílejících se na krácení daňových povinností včetně stěžovatelky, z fakturovaných plnění ze strany obchodních společností SAKL Union s. r. o., a VR production s. r. o., a podaných vysvětlení.
11. Na základě shora uvedených skutečností není pochyb o tom, že ve věci je dáno důvodné podezření, že prověřovanou rozsáhlou trestnou činností mohla být stěžovatelkou způsobena značná škoda převyšující jeden a půl milionu Kč.
12. Za situace, kdy přímý výnos z trestné činnosti stěžovatelky se nepodařilo zajistit, nelze nic namítat proti závěru orgánů činných v trestním řízení, že vzhledem k výši způsobené škody bylo zajištění náhradní hodnoty, která odpovídá způsobené škodě, namístě, resp. že míra proporcionality byla dodržena.
13. Policejní orgán i krajský soud napadená rozhodnutí odůvodnily způsobem odpovídajícím danému stádiu trestního řízení. Rozhodnutí obsahují konkrétní skutečnosti, na základě kterých dospěly k závěru o důvodnosti provedení zajištění. V přípravné fázi trestního řízení přitom postačí vyšší stupeň pravděpodobnosti dostatečně odůvodněný právě konkrétními zjištěnými skutečnostmi (oproti požadavkům kladeným na důkazy). To ostatně plyne též z preventivní povahy zajišťovacích institutů. V průběhu řízení je možné i opakovaně žádat o zrušení nařízeného zajištění, přičemž v okamžiku, kdy zajištění není pro účely trestního řízení nutné, orgány činné v trestním řízení jej mohou omezit nebo zrušit i bez návrhu.
14. Řádně odůvodněným závěrům policejního orgánu a krajského soudu nemá Ústavní soud z hlediska jejich ústavnosti co vytknout. Napadená rozhodnutí mají zákonný podklad, byla vydána k tomu příslušnými orgány a nejsou projevem svévole. Rozhodující orgány činné v trestním řízení dostály své povinnosti interpretovat a aplikovat příslušná zákonná ustanovení způsobem nevybočujícím z mezí ústavnosti. V jejich procesním postupu nebyla zjištěna výkladová ani aplikační libovůle, která by svědčila o dotčení stěžovatelčina práva na soudní ochranu. Dosavadní procesní úkony orgánů činných v trestním řízení tedy nepředstavují ani neodčinitelné zásahy do základního práva stěžovatelky vlastnit majetek.
15. Ústavní soud posoudil ústavní stížnost z hlediska kompetencí daných mu Ústavou, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Protože ze shora uvedených důvodů nezjistil namítané porušení základních práv stěžovatelky (viz sub 1), dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. listopadu 2025
Pavel Šámal v. r. předseda senátu