Ústavní soud Usnesení insolvence

II.ÚS 3842/19

ze dne 2020-02-12
ECLI:CZ:US:2020:2.US.3842.19.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti obchodní korporace Správa pohledávek OKD, a.s., sídlem Stonavská 2179, Karviná - Doly, zastoupené JUDr. Tomášem Zagarem, advokátem sídlem 28. října 767/12, Praha 1, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. září 2019 č. j. 13 VSOL 563/2019-1195, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

1. Napadeným rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci (dále jen "vrchní soud") bylo v řízení o odpůrčí žalobě a o určení pravosti a výše pohledávek (jakožto incidenčního sporu v insolvenčním řízení dlužnice - stěžovatelky) rozhodnuto o námitkách podjatosti soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Simony Pittermannové tak, že jmenovaná soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 32 ICm 3260/2016 (KSOS 25 INS 10525/2016).

2. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení napadeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva na zákonného soudce dle čl. 38 Listiny.

3. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§ 42 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu), zejména zda je ústavní stížnost přípustná.

4. Ústavní soud úvodem připomíná, že napadeným rozhodnutím se již zabýval v usnesení III. ÚS 3663/19 ze dne 28. 11. 2019. Zde rozhodoval o ústavní stížnosti podané druhým z žalobců ve shora uvedeném sporu (insolvenčním správcem stěžovatelky), přičemž s obdobnou argumentací napadala stejné usnesení vrchního soudu týkající se tvrzené podjatosti shora jmenované soudkyně krajského soudu.

5. Stejně jako v usnesení III. ÚS 3663/19 dospěl nyní Ústavní soud k závěru, že podmínky pro meritorní projednání stížnosti nejsou dány, neboť ústavní stížnost je nepřípustná. Dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

6. Ústavní soud tak opakuje, že vzhledem k zásadě subsidiarity řízení o ústavní stížnosti lze ústavní stížností brojit proti zásahu orgánu veřejné moci teprve tehdy, není-li k jeho nápravě příslušný žádný jiný orgán. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů, a proto do jejich činnosti zasahuje jen v případě, kdy náprava tvrzené protiústavnosti v rámci systému obecných soudů již není možná. Ústavní soud ve shodě s usnesením III. ÚS 3663/19 připomíná, že bude-li mít v dalším průběhu řízení stěžovatel za to, že rozhodnutí pro něj nepříznivé bylo vydáno soudcem, resp. soudci k tomu nepříslušnými (vyloučenými), nic nebrání, aby uvedené námitky uplatnil později v průběhu meritorního řízení, neboť rozhodnutím nadřízeného soudu o námitce podjatosti nemusí být otázka vyloučení soudce definitivně vyřešena.

7. Napadené usnesení tedy není možno považovat za konečné rozhodnutí ve věci stěžovatele, neboť ten má k dispozici další prostředky, jak svá práva v průběhu probíhajícího řízení hájit. Za dané situace byla tedy ústavní stížnost podána předčasně a je nepřípustná (obdobně srov. např. usnesení ze dne 19. 3. 2015 sp. zn. III. ÚS 665/15 , ze dne 19. 1. 2016 sp. zn. II. ÚS 52/15 , ze dne 16. 3. 2016 sp. zn. IV. ÚS 693/16 , ze dne 10. 5. 2016 sp. zn. IV. ÚS 3117/15 , ze dne 15. 6. 2016 sp. zn. IV. ÚS 587/16 , ze dne 28. 7. 2016 sp. zn. I. ÚS 2237/16 , ze dne 5. 12. 2016 sp. zn. III. ÚS 2085/16 , ze dne 8. 3. 2017 sp. zn. IV. ÚS 2676/16 , ze dne 3. 5. 2018 sp. zn. I. ÚS 952/18 , ze dne 9. 10. 2018 sp. zn. IV. ÚS 3205/18 , či ze dne 14. 11. 2018 sp. zn. III. ÚS 3535/18 ; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

8. Stejně jako v usnesení III. ÚS 3663/19 dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci nejsou splněny výjimečné předpoklady pro meritorní projednání ústavní stížnosti vymezené v § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ostatně stěžovatelka uvedeným ustanovením ani neargumentuje.

9. S ohledem na shora uvedené Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. února 2020

Milada Tomková v. r. soudkyně zpravodajka