Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Tomáše Lichovníka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Stanislava Skočovského, zastoupeného JUDr. Světlanou Kazakovou, advokátkou, sídlem Týnská 1053/21, Praha 1, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. února 2024, č. j. 2 Co 14/2024-47, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2023, č. j. 55 Co 151/2022-37, za účasti Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Václava Topinky, jako vedlejšího účastníka řízení, o vyloučení soudce Josefa Fialy z projednání a rozhodování věci, takto: Soudce Josef Fiala je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1390/24
.
1. Dne 16. 5. 2024 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele Stanislava Skočovského, který poté podáním ze dne 24. 5. 2024 prohlásil, že odmítá soudce Josefa Fialu, který byl ve věci ustanoven soudcem zpravodajem.
2. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")].
3. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
4. Ve svém vyjádření soudce Josef Fiala uvedl, že se v době svého akademického působení aktivně účastnil mnoha přednášek a seminářů o problematice bytového vlastnictví a poskytoval řadu konzultací, přičemž nelze vyloučit, že poskytl odborné poradenství i ohledně právního režimu bytu, jehož se týká ústavní stížnost. Přestože nemůže, se zřetelem k době, která od údajné konzultace uběhla, její uskutečnění potvrdit, domnívá se, že by s ohledem na stěžovatelovo tvrzení mohly objektivně vzniknout pochybnosti o jeho podjatosti.
5. S ohledem na poměr soudce Josefa Fialy ke shora uvedené věci III. senát Ústavního soudu, určený podle § 9 Rozvrhu práce Ústavního soudu na období od ledna 2024, ve znění účinném od 19. 3. 2024 (dále jen "Rozvrh práce"), dospěl k závěru, že je naplněn důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Josefa Fialy z projednání a rozhodování věci, sp. zn. IV. ÚS 1390/24
(ke shodnému závěru ostatně ve shodné situaci a ze stejných důvodů dospěl ve věci sp. zn. IV. ÚS 2712/23 ).
6. Vzhledem k tomu, že byl takto vyloučen soudce zpravodaj, předseda Ústavního soudu návazně přidělí věc podle § 9 odst. 3 Rozvrhu práce jinému soudci IV. senátu Ústavního soudu jako soudci zpravodaji.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. května 2024
Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu