Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. března 2024 č. j. 5 As 44/2023-29, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatelka podala ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu. Při podání ústavní stížnosti nicméně nebyla zastoupena advokátem podle § 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu. Stěžovatelka si toho zjevně byla vědoma, proto požádala Ústavní soud o stanovení lhůty k odstranění tohoto nedostatku s tím, že požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta. Ústavní soud stěžovatelce stanovil lhůtu 30 dní k odstranění nedostatku právního zastoupení a poučil ji též o následcích nesplnění tohoto zákonného požadavku.
2. Stěžovatelka ve lhůtě nedostatek právního zastoupení neodstranila, sdělila, že Česká advokátní komora rozhodla, že se jí advokát neurčuje, a že proti tomuto rozhodnutí podává správní žalobu k Městskému soudu v Praze. Požádala proto o další prodloužení lhůty k odstranění nedostatků ústavní stížnosti či přerušení řízení o ústavní stížnosti do skončení řízení o správní žalobě.
3. Pro takový postup však Ústavní soud neshledal důvod. Stěžovatelka se na Ústavní soud obrací pravidelně a požadavky kladené na ústavní stížnost jsou ji dobře známy - jen v posledních několika letech Ústavní soud pro neodstranění vad odmítl desítky stěžovatelčiných ústavních stížností a mnohokrát stěžovatelku poučoval o náležitostech ústavní stížnosti. Vzhledem k tomu také v řízení o jiných ústavních stížnostech stěžovatelky Ústavní soud již nepovažoval za nutné stěžovatelku o nedostatcích ústavní stížnosti znovu poučovat a ukládat jí k odstranění vad dodatečnou lhůtu a ústavní stížnost odmítl rovnou (srov. např. usnesení ze dne 5. 4. 2024 sp. zn. IV. ÚS 794/24 , body 4-5).
4. V nynější věci Ústavní soud vyčkal na rozhodnutí České advokátní komory o žádosti o určení advokáta. Dodatečnou lhůtu, kterou Ústavní soud stěžovatelce poskytl, lze považovat za dostatečnou k odstranění nedostatku právního zastoupení. Další prodloužení lhůty pro odstranění vad ústavní stížnosti či přerušení řízení, bez ohledu na podání správní žaloby ze strany stěžovatelky, však již není účelné (srov. usnesení ze dne 19. 6. 2024 sp. zn. I. ÚS 1344/24 , bod 4, a ze dne 22. 2. 2024, sp. zn. II. ÚS 3054/23 , bod 7 a další rozhodnutí tam citovaná).
5. Ústavní soud též opakovaně dodává, že z nálezu ze dne 24. 1. 2023 sp. zn. Pl. ÚS 44/21 , na který stěžovatelka odkazuje, neplyne nějaké automatické právo na prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti (např. usnesení ze dne 7. 5. 2024 sp. zn. III. ÚS 1160/24 , bod 8).
6. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 16. července 2024
Zdeněk Kühn v. r. soudce zpravodaj