Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
IV. ÚS 158/02
Ústavní soud rozhodl dne 18. dubna 2002 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského ve věci ústavní stížnosti Mgr. V. N., zastoupené JUDr. PhDr. J. N., advokátem, proti trestnímu příkazu vydanému dne 26. 11. 2001 Okresním soudem v Semilech pod čj. 2 T 307/2001-164, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Stěžovatelka, která brojí proti shora uvedenému trestnímu příkazu Okresního soudu v Semilech, jemuž vytýká nesprávný popis spáchaného trestného činu a nesprávné zjištění výše škody a z tohoto důvodu se domáhá jeho zrušení, přehlíží tu základní okolnost, že proti trestnímu příkazu mohou podle ustanovení § 314g trestního řádu, v dříve platném znění, podat odpor pouze osoby uvedené v citovaném ustanovení, mezi něž stěžovatelka jako poškozená zařazena není. I kdyby však stěžovatelka podávala ústavní stížnost proti rozsudku, kde vzhledem k ustanovení § 246 odst. 1 písm. d) trestního řádu, v dříve platném znění, by byla k podání odvolání oprávněna (v napadeném trestním příkaze byla stěžovatelka se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních), stejně by tak již učinila po uplynutí 60 denní lhůty k podání ústavní stížnosti uvedené v ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., neboť trestní příkaz jí byl doručen dne 28.
11. 2001, zatímco ústavní stížnost byla podána na poštu teprve dne 11. 3. 2002.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost, a navíc případně i opožděnost, podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a), jakož i ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 18. dubna 2002
JUDr. Eva Zarembová předsedkyně senátu