Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Ditou Řepkovou o ústavní stížnosti stěžovatele Miloše Majnera, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. ledna 2025 č. j. 10 Co 38/2025-81, za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Návrh, označený jako ústavní stížnost, kterým se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, nesplňuje náležitosti stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu - především povinné zastoupení advokátem podle § 30 a § 31 tohoto zákona. Stěžovatel v tomto podání sdělil, že si je vědom své povinnosti být zastoupen advokátem. Uvedl, že požádal Českou advokátní komoru o ustanovení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně podle §18c zákona o advokacii. Česká advokátní komora dne 7. 5. 2025 Ústavnímu soudu sdělila, že téhož dne bylo vydáno rozhodnutí č. j. 10.01-000127/25-0005, kterým nebyl stěžovateli advokát určen. Toto rozhodnutí bylo stěžovateli zasláno téhož dne prostřednictvím datové schránky.
2. Obecně platí, že Ústavní soud činí opatření k odstranění vad návrhu, tedy poučí účastníka o podmínkách řízení pro projednání věci Ústavním soudem. Teprve nepodaří-li se vytčený nedostatek odstranit, mají být vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky - odmítnutí návrhu. Ústavní soud již mnohokrát rozhodl, že není nezbytné, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak v minulosti již stalo. Lze spolehlivě předpokládat, že dříve poskytnutá poučení zprostředkovala informaci o povinných náležitostech ústavní stížnosti.
3. Ústavní soud stěžovatele v nedávné minulosti poučil o nutnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Například dne 8. 4. 2025 v řízení sp. zn. I. ÚS 572/25 byl vyzván k doplnění podání soudkyní zpravodajkou Ditou Řepkovou. Jeho návrhy byly v minulosti opakovaně odmítnuty pro neodstranění vad (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 11. 2022 sp. zn. II. ÚS 2281/22 , ze dne 28. 4. 2023 sp. zn. II. ÚS 669/23 a ze dne 22. 1. 2025 sp. zn. II. ÚS 276/24 ). Ve všech výše zmíněných řízeních Ústavní soud stěžovatele náležitě poučil, vyzval ho k odstranění vad podání a vyhověl jeho žádosti o prodloužení lhůty. Ve všech případech tato lhůta marně uplynula, aniž by stěžovatel vady odstranil.
4. Stěžovateli se tak opakovaně ze strany Ústavního soudu dostalo náležitého poučení o nezbytnosti zastoupení a upozornění na následky spojené s neodstraněním vad návrhu. Je proto nepochybné, že si je stěžovatel zákonných náležitostí ústavní stížnosti vědom. Vždy nové a stejné poučení by bylo postupem neefektivním a formalistickým (obdobně viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2579/21 ze dne 5. 10. 2021).
5. Z uvedených důvodů soudkyně zpravodajka za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítla.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. května 2025
Dita Řepková v. r. soudkyně zpravodajka