Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Houžvičkové, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. března 2024 č. j. 21 Co 106/2024-120 a usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 16. ledna 2024 č. j. 28 EXE 273/2022-94 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka se podáním označeným jako ústavní stížnost domáhá zrušení v návětí uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo "účelově a zákeřně" porušeno její právo na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatelka současně odmítla všechny soudce Ústavního soudu s odůvodněním, že jsou dány důvody pochybovat o jejich nepodjatosti a o jejich řádném výkonu ochrany základních práv a svobod i spravedlivého procesu v tomto "údajně" právním státě.
2. Stěžovatelka byla v souvislosti s jejími předchozími podáními Ústavnímu soudu již mnohokrát vyzývána k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupena advokátem již při podání ústavní stížnosti) i o případných následcích neodstranění vytčených vad podání. V této věci však opět zvolila nekvalifikovaný postup, kterým ignoruje náležitosti ústavní stížnosti předepsané zákonem o Ústavním soudu. Kromě jiných vad podání je třeba uvést, že stěžovatelka ani není zastoupena advokátem.
3. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud nicméně v jiných věcech stěžovatelky opakovaně uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak již v předcházejících případech (viz např. nedávné věci vedené pod
sp. zn. I. ÚS 1638/24
,
,
,
III. ÚS 1497/24
,
II. ÚS 1358/24
,
IV. ÚS 1281/24
,
II. ÚS 1262/24
,
IV. ÚS 442/24
,
IV. ÚS 312/24
,
III. ÚS 208/24
a desítky dřívějších řízení o návrzích této stěžovatelky).
4. Vznáší-li stěžovatelka námitku podjatosti proti všem soudcům Ústavního soudu, nemá o této námitce v rámci Ústavního soudu kdo rozhodnout, neboť o návrhu podaném u Ústavního soudu nemůže rozhodovat nikdo jiný než právě jeho soudci (viz např. usnesení Ústavního soudu
sp. zn. IV. ÚS 1007/20
ze dne 4. 6. 2020).
5. Setrvání na požadavku stále stejného poučení o povinném zastoupení advokátem a o náležitostech ústavní stížnosti se jeví v případě stěžovatelky zjevně neefektivním a formalistickým. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. září 2024
Tomáš Langášek v. r.
soudce zpravodaj