Ústavní soud Usnesení ústavní

I.ÚS 2631/12

ze dne 2013-11-19
ECLI:CZ:US:2013:1.US.2631.12.1

Právní věta

Ústavní soud potvrdil, že obec nemá ústavní právo na historický majetek církví a náboženských společností, a že vydání takového majetku oprávněné církevní osobě není zásahem do územní samosprávy ani porušením práva na spravedlivý proces. Dále zdůraznil, že soudy jsou vázány právním názorem Ústavního soudu, který umožňuje žaloby církevních právnických osob na určení vlastnického práva jako prostředek nápravy dlouhodobé nečinnosti zákonodárce v oblasti restituční legislativy. Ústavní stížnost proti rozhodnutím obecních soudů byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná, protože nebylo shledáno porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky. Rovněž bylo potvrzeno, že soudy nemohly aplikovat pozdější zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který nebyl v době rozhodování účinný. Ústavní soud tak potvrdil hranice soudního přezkumu a princip vázanosti soudů právními názory Ústavního soudu v oblasti restitučních nároků církví.

Plný text rozhodnutí

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Jaroslava Fenyka ve věci ústavní stížnosti Obce Hradišťko zastoupené JUDr. Peterem Andrisem, advokátem ANDRIS & ANDRIS, advokátní kanceláře, se sídlem v Praze, proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1639/2011 ze dne 24. dubna 2012, rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 24 Co 200/2010-236 ze dne 23. září 2010 a rozsudku Okresního soudu Praha - západ č. j. 7 C 1395/2001-137 ze dne 17. února 2005, takto:

Soudce Ludvík David je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn. I. ÚS 2631/12

.

1. Stěžovatel podal ústavní stížnost směřující mimo jiné proti shora označenému usnesení dovolacího soudu. Podle rozvrhu práce Ústavního soudu na dobu od 29. ledna 2013 č. j. Org. 53/13 ze dne 24. ledna 2013, ve znění pozdějších změn, byla věc přidělena do I. senátu, jehož členem je soudce Ludvík David.

2. V přípise ze dne 19. listopadu 2013 soudce Ludvík David uvedl, že je dán důvod pro jeho vyloučení, neboť byl členem senátu dovolacího soudu, který o věci rozhodoval.

3. Podle § 36 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je soudce vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

4. Vzhledem k tomu, že soudce Ludvík David rozhodoval ve věci v rámci řízení u dovolacího soudu, což je dostatečně patrno již z hlavičky napadeného usnesení, jsou dány důvody pro jeho vyloučení z projednávání věci u Ústavního soudu. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. listopadu 2013

Jiří Nykodým, v. r.

předseda senátu

⚖ Zeptejte se AI asistenta na toto rozhodnutí