Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dne 26. května 2004 v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Duchoně a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Elišky Wagnerové o ústavní stížnosti stěžovatele O. Ch., zastoupeného Mgr. J. K., proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 2. 2004, sp.zn. 3 Tdo 1027/2003, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 2. 5. 2003, sp.zn. 55 To 147/2003 a proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2003, č.j. 2 T 202/2002, t a k t o :
I. ÚS 299/04 , a ústavní stížnost téhož stěžovatele, zastoupeného stejným advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 2. 5. 2003, sp.zn. 55 To 147/2003 a proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2003, č.j. 2 T 202/2002, vedená pod sp. zn. I. ÚS 357/03 , se spojují ke společnému řízení.
sp. zn. I. ÚS 299/04 a sp. zn. I. ÚS 357/03 budou nadále vedeny pod sp. zn. I. ÚS 357/03
.
O d ů v o d n ě n í :
Ústavní stížností podanou dne 18. 5. 2004, které byla přidělena spisová značka I. ÚS 299/04 , se stěžovatel, na základě tvrzeného porušení základních práv a svobod, domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 2. 2004, sp.zn. 3 Tdo 1027/2003, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 2. 5. 2003, sp.zn. 55 To 147/2003 a rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2003, č.j. 2 T 202/2002. Ústavní stížností doručenou dne 1. 7. 2003, vedenou pod sp. zn. I. ÚS 357/03 se stěžovatel, s odvoláním na tvrzené porušení základních práv a svobod, domáhal zrušení téhož usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 2.
5. 2003, sp.zn. 55 To 147/2003 a téhož rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2003, č.j. 2 T 202/2002. Jelikož se v části ústavní stížnosti, vedené pod sp. zn. I. ÚS 299/04 , napadající (znovu) usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 2. 5. 2003, sp.zn. 55 To 147/2003 a rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2003, č.j. 2 T 202/2002, jednalo zjevně o návrh nepřípustný ve smyslu ust. 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, tj. z toho důvodu, že Ústavní soud již v téže věci jedná (překážka věci zahájené, litispendence), bylo nutno v této části návrh odmítnout.
I. senát Ústavního soudu dále rozhodl o spojení věcí, vedených pod sp. zn. I. ÚS 299/04
(napadající rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 2. 2004, sp.zn. 3 Tdo 1027/2003) a pod sp. zn. I. ÚS 357/03
(napadající usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 2. 5. 2003, sp.zn. 55 To 147/2003 a rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 3. 2003, č.j. 2 T 202/2002) ke společnému řízení (ust. § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s ust. § 112 odst. 1 o.s.ř.). Ústavní stížnosti dosud vedené pod sp. zn. I. ÚS 357/03 a sp. zn. I. ÚS 299/04 budou tedy nadále vedeny pod sp. zn. I. ÚS 357/03
. Protože se jednalo o spojení věcí přidělených témuž senátu, bylo rozhodnutí v pravomoci tohoto senátu a věc nemusela být předložena plénu Ústavního soudu, což vyplývá z dříve dohodnutého pravidla (viz odstavec 23 "Zápisu č. 26/03 z jednání pléna Ústavního soudu" konaného dne 21. 10. 003, č.j. Org. 33/03). P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné [§ 43 odst. 3 zákona]. V Brně dne 26. května 2004
JUDr. František Duchoň předseda senátu