1 Azs 125/2025- 30 - text
1 Azs 125/2025 - 31 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Lenky Kaniové a soudců Ivo Pospíšila a Petra Pospíšila v právní věci žalobce: R. M., zastoupeného JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Archangelská 1568/1, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 1. 2025, č. j. OAM 1644/ZA
ZA11
ZA01
2024, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 6. 2025, č. j. 33 Az 3/2025 30,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Žalovaný v záhlaví specifikovaným rozhodnutím zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany pro její nedůvodnost podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
[2] Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu, kterou krajský soud jako nedůvodnou zamítl. Uvedl, že žalovaný řádně zjistil skutkový stav věci. Provedl s žalobcem pohovor, při kterém mu umožnil sdělit všechny podstatné skutečnosti týkající se jeho odchodu z vlasti a důvody pro podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný rovněž shromáždil dostačující informace o politické a bezpečnostní situaci v Moldavsku. Soud potvrdil závěr žalovaného, že důvodem žalobcovy žádosti byla výlučně snaha o legalizaci dalšího pobytu na území ČR za účelem zlepšení své ekonomické situace. Z tvrzení žalobce uvedených v žádosti nevyplynulo, že by byl jakýmkoliv způsobem ohrožen z azylově relevantních důvodů dle § 12 zákona o azylu, či že by mu hrozila vážná újma dle § 14a zákona o azylu. Nový azylový příběh, který žalobce předestřel až ve své žalobě, jenž neobsahuje žádné individualizované skutečnosti, je dle soudu vytvořený účelově. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[3] Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodu jeho nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti a navrhl jeho zrušení. Stěžovatel uvedl, že do ČR pravidelně cestuje již od roku 2022 a o mezinárodní ochranu žádá z důvodu, že v Moldavské republice je to špatné, je tam špatně placená práce a v ČR se mu líbí. Krajský soud ignoroval skutkové okolnosti případu. Stěžovatel jasně prezentoval obavy z návratu do Moldavské republiky, kde panuje katastrofální ekonomická situace, množí se případy vražd, není zde bezpečno pro civilní obyvatelstvo, a to i s ohledem na ohrožení v důsledku přímé vojenské invaze Ruské federace na Ukrajinu. Stěžovatel poukázal na bezpečnostní situaci v Podněstří, která je obdobná jako na Ukrajině a lze očekávat její zhoršení.
[4] Žalovaný ve svém vyjádření setrval na závěru, že žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany toliko z ekonomických důvodů. „Přelití“ válečného konfliktu z Ukrajiny do Moldavské republiky není aktuálně reálné. Nejvyšší správní soud by proto měl kasační stížnost zamítnout. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[5] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná a byla podána v zákonné lhůtě. Jedná se však o věc, v níž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, a v souladu s § 104a odst. 1 s. ř. s. je proto nejprve nutné posoudit, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Není li tomu tak, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního kasační soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006
39, č. 933/2006 Sb. NSS., v němž vymezil podmínky, za kterých je kasační stížnost přijatelná. O přijatelnou kasační stížnost se dle citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[6] Stěžovatel v kasační stížnosti sám žádné důvody přijatelnosti výslovně nesdělil a ani soud žádné takové důvody neshledal. Rozsudek krajského soudu je přezkoumatelný a náležitě odůvodněný (k přezkoumatelnosti viz rozsudky ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003 130, č. 244/2004 Sb. NSS, ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003 52, ze dne 1. 6. 2005, č. j. 2 Azs 391/2004 62, a ze dne 21. 8. 2008, č. j. 7 As 28/2008 75). Závěry obsažené v napadeném rozsudku se nevymykají ustálené rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu. Krajský soud nepochybil ani při výkladu hmotného nebo procesního práva, natož zásadně.
[7] Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že důvodem jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany je skutečnost, že se mu v ČR líbí a v jeho vlasti je špatná ekonomická situace. Nejvyšší správní soud připomíná, že „poskytnutí azylu je zcela specifickým důvodem pobytu cizinců na území České republiky a nelze jej zaměňovat s jinými legálními formami pobytu cizinců na území ČR, tak jak jsou upraveny např. v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR“ (viz rozsudek NSS ze dne 22. 1. 2004, č. j. 5 Azs 47/2003 48). Dle setrvalé judikatury nemohou být snahy o legalizaci pobytu relevantním důvodem pro udělení mezinárodní ochrany (viz např. rozsudek NSS ze dne 30. 6. 2004, č. j. 7 Azs 138/2004 44, č. 397/2004 Sb. NSS). Rovněž je třeba zdůraznit, že ekonomické důvody samy o sobě nelze považovat za azylově relevantní důvod (viz např. rozsudek NSS ze dne 15. 12. 2003, č. j. 4 Azs 31/2003 64). Krajský soud posoudil žalobu stěžovatele v souladu s uvedenou rozhodovací praxí.
[8] Pokud jde o stěžovatelovu námitku nedostatečnosti zjištění skutkového stavu, Nejvyšší správní soud konstatuje, že je to právě žadatel o mezinárodní ochranu, kdo je primárním zdrojem informací podstatných pro udělení mezinárodní ochrany (srov. např. usnesení NSS ze dne 20. 6. 2013, č. j. 9 Azs 1/2013 38, či ze dne 11. 12. 2015, č. j. 5 Azs 134/2014
48). Správní orgán zjišťuje skutkový stav věci v rozsahu možných důvodů pro udělení mezinárodní ochrany, jež vycházejí ze žadatelovy výpovědi v průběhu řízení o mezinárodní ochraně. Nepřísluší mu tak domýšlet právně relevantní důvody pro udělení azylu žadatelem neuplatněné a posléze k nim činit příslušná skutková zjištění (rozsudek NSS ze dne 18. 12. 2003, č. j. 5 Azs 22/2003 41, či usnesení NSS ze dne 19. 10. 2020, č. j. 4 Azs 277/2018
60). Krajský soud postupoval při hodnocení důvodnosti žaloby v souladu s touto judikaturou. V souvislosti s hodnocením bezpečnostní situace v Moldavské republice krajský soud zdůraznil, že si žalovaný opatřil dostatek informací, které svědčí o tom, že stěžovatel by v případě svého návratu do vlasti nebyl bezpečnostně ohrožen, a to i s ohledem na místo jeho bydliště, které se nenachází v Podněstří. I tento závěr je v souladu s recentní rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu (viz usnesení NSS ze dne 23. 5. 2025, č. j. 10 Azs 75/2025 29).
[9] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako nepřijatelnou odmítl ve smyslu § 104a s. ř. s.
[10] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020 33, č. 4170/2021 Sb. NSS, či ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021
28, č. 4219/2021 Sb. NSS). Stěžovatel v řízení nebyl úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady nad rámec úřední činnosti nevznikly. Soud mu tedy náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. července 2025
Lenka Kaniová předsedkyně senátu