1 Azs 228/2023- 27 - text
1 Azs 228/2023 - 28
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Michala Bobka a soudců Lenky Kaniové a Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: L. C., zastoupena Mgr. et Mgr. Václavem Klepšem, advokátem se sídlem náměstí Svobody 50, Sušice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2023, č.j. OAM
143/ZA
ZA11
K12
2023, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 11. 2023, č.j. 34 Az 23/2023
35,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl žádost žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou dle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). Dle jeho hodnocení příběh žalobkyně nesvědčí o žádném pronásledování v zemi původu, nebo že jí hrozilo pronásledování ve smyslu § 12 zákona o azylu či vážná újma ve smyslu § 14a téhož zákona. Pro svůj odchod z Moldavska ji vedly pouze ekonomické důvody. Žalobkyně uvedla, že do České republiky přicestovala dne 20. 8. 2021 za účelem zaměstnání, jelikož v Moldavsku je těžká situace a takové peníze by si tam nevydělala. Žalobkyně pobývala v České republice po dobu tří měsíců na základě biometrického pasu, posléze zde byla nelegálně a neoficiálně pracovala na stavbách a chodila uklízet. Žalobkyně se do Moldavska vrátit nechce. Bojí se, že tam již začíná válka a již několikrát se stalo, že na území Moldavska dopadly balistické střely. Zároveň je přesvědčena, že kvůli ekonomické situaci v zemi nebude schopna ani s vyhlídkou potenciálního zaměstnání uživit své děti, kterým doposud posílala finanční prostředky.
[2] Žalobu proti rozhodnutí žalovaného Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) zamítl. Krajský soud přitakal hodnocení žalovaného, že žalobkyně svou žádost založila primárně na ekonomických důvodech. Tvrzení žalobkyně o rizikovosti života v Moldavsku jsou pak ryze hypotetická. Ze shromážděných podkladů o zemi původu nevyplývá, že by v ní hrozil válečný konflikt, přičemž dopady balistických střel na území Moldavska vyhodnotil krajský soud jako nahodilé incidenty.
[3] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). V ní uvedla, že byť byly její důvody vycestování zpočátku čistě ekonomické, po začátku ruské agrese na Ukrajinu se situace dramaticky změnila. Nebezpečí pro žalobkyni spočívá zejména v nepředvídatelnosti války, přičemž Moldavsko je zjevně druhým potenciálním cílem ruské agrese. Skutečnost, že na území Moldavska již dopadly ruské střely, žalovaný i krajský soud bagatelizovali.
[4] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná. Jedná se však o věc, v níž před krajským soudem rozhodovala specializovaná samosoudkyně. V souladu s § 104a odst. 1 s. ř. s. je proto nejprve nutné posoudit, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Není
li tomu tak, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního NSS podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006
39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž vymezil podmínky, za kterých je kasační stížnost přijatelná. O přijatelnou kasační stížnost se dle citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně
právního postavení stěžovatele.
[5] Ve věci stěžovatelky však žádná z těchto podmínek není splněna. Kasační stížnost je proto nepřijatelná.
[6] Judikatura NSS již podrobně vymezila kritéria nepřezkoumatelnosti rozsudku pro nedostatečné zdůvodnění, zejména pak ve vztahu k ustanovení § 14a zákona o azylu (srov. kupř. nálezy Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1996, sp. zn. III. ÚS 84/94, či ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. I. ÚS 741/06, případně rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003
130, č. 244/2004 Sb. NSS, ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003
52, ze dne 1. 6. 2005, č. j. 2 Azs 391/2004
62, a ze dne 21. 8. 2008, č. j. 7 As 28/2008
75).
[7] Pokud stěžovatelka uvádí jako důvod přijatelnosti kasační stížnosti neúplné přeložení mezinárodních zpráv o situaci v zemi původu, jedná se v zásadě o kasační námitku spočívající v nedostatečném zjištění skutkového stavu, ze kterého správní orgán vycházel. V takovém případě nezbývá než odkázat na konstantní judikaturu kasačního soudu s ohledem na tuto otázku, jako např. na rozsudky ze dne 20. 11. 2003, č. j. 2 Azs 27/2003
59, ze dne 18. 12. 2003, č. j. 5 Azs 24/2003
42, ze dne 25. 3. 2015, č. j. 3 Azs 259/2014
26, ze dne 4. 8. 2015, č. j. 6 Azs 113/2015
30, či ze dne 15. 1. 2015, č. j. 7 Azs 265/2014
17. Ve vztahu ke shromážděným podkladům pak rovněž na rozsudek ze dne 4. 2. 2009, č. j. 1 Azs 105/2008
81, podle kterého musí být podklady (1) relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, (4) transparentní a dohledatelné.
[8] Všechny podklady použité žalovaným tyto požadavky splňují a na jejich základě byl skutkový stav zjištěn dostatečně pro posouzení věci ve smyslu citované judikatury. Shromážděné podklady rovněž vypovídaly o aktuální situaci v Moldavsku. Zároveň platí, že konflikt, jaký pro udělení mezinárodní ochrany předpokládají ustanovení zákona, v Moldavsku zatím neprobíhá (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 5. 2023, č. j. 1 Azs 57/2023
30, ze dne 27. 6. 2023, č. j. 4 Azs 161/2023
23, či ze dne 27. 9. 2023, č. j. 10 Azs 232/2023
25). Ruská agrese na Ukrajinu a nahodilé dopady balistických střel na územní Moldavska tedy nejsou relevantním argumentem pro zpochybnění bezpečnosti v zemi původu stěžovatelky.
[9] Konečně pokud stěžovatelka namítá, že nedošlo k posouzení naplnění kritérií pro použití konceptu bezpečné země ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (dále jen „procedurální směrnice“), NSS uniká relevance tohoto argumentu. V posuzované věci zamítl žalovaný žádost stěžovatelky na základě ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu (neboť žádost uváděla pouze ekonomické důvody), nikoliv dle § 16 odst. 2 zákona o azylu (tedy označení země původu žadatelky jako bezpečnou třetí zemi).
[10] NSS proto uzavírá, že v řízení nevyvstala žádná právní otázka, která by dosud nebyla v jeho judikatuře řešena, popř. byla řešena rozdílně. Rovněž kasační soud neshledal důvod, pro který by bylo nutno učinit judikaturní odklon. Krajský soud se při svém posouzení neodchýlil od judikatury; ani se nedopustil zásadního pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatelky. Proto NSS kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou ve smyslu § 104a s. ř. s.
[11] O náhradě nákladů řízení NSS rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020
33, č. 4170/2021 Sb. NSS či usnesení ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021
28). Stěžovatelka v řízení nebyla úspěšná, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady nad rámec úřední činnosti nevznikly. Proto mu NSS náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. února 2024
Michal Bobek
předseda senátu