11 Nd 456/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr.
Antonína Draštíka a soudců JUDr. Stanislava Rizmana a JUDr. Karla Hasche v
právní věci žalobce: JUDr. P. V., zastoupeného JUDr. Luďkem Lissem, Ph. D.,
advokátem se sídlem v Praze 5, Borovanského 2220/11, proti žalované:
VLTAVA-LABE-PRESS, a. s., se sídlem v Českých Budějovicích, náměstí Přemysla
Otakara II 8/5, IČ: 61860981, zastoupené Mgr. Tomášem Hübnerem, advokátem se
sídlem v Praze 2, Americká 17, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v
Českých Budějovicích pod sp. zn. 11 C 41/2007, v řízení o dovolání vedeném u
Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 5021/2008, o podjatosti soudců Nejvyššího
soudu JUDr. Františka Ištvánka, JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka,
Ph. D., podle § 16 odst. 1 o. s. ř. t a k t o :
Soudci Nejvyššího soudu České republiky JUDr. František Ištvánek, JUDr. Pavel
Pavlík a JUDr. Lubomír Ptáček, Ph. D., nejsou vyloučeni z projednávání a
rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 30 Cdo
5021/2008.
Žalovanou bylo podáno dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5.
8. 2008, č. j.: 1 Co 165/2008-172, jímž byl změněn rozsudek Krajského soudu v
Českých Budějovicích ze dne 4. 2. 2008, č. j.: 11 C 41/2007-97, v napadeném II.
výroku, jinak byl tento výrok potvrzen, ve výroku IV. byl rozsudek soudu
prvního stupně změněn jen tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku
50.000,- Kč, jinak byl výrok IV. potvrzen, a ve výroku III. rozsudku Vrchního
soudu v Praze bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
U Nejvyššího soudu České republiky bylo v souladu s Rozvrhem práce podané
dovolání přiděleno k projednání a rozhodnutí senátu 30 Cdo občanskoprávního a
obchodního kolegia, jehož členem je též i žalobce v předmětné věci JUDr. P. V
Dne 1. 12. 2010 se soudci senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu JUDr. František
Ištvánek, JUDr. Pavel Pavlík a JUDr. Lubomír Ptáček Ph. D., kteří v souladu s
Rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2010 by v této věci měli rozhodovat o
dovolání žalované obchodní společnosti do shora uvedeného rozsudku vrchního
soudu obrátili přípisem na předsedkyni Nejvyššího soudu s otázkou případného
posouzení jejich podjatosti podle § 15 o. s. ř., jelikož stranou sporu v
předmětné věci je jejich kolega ze senátu 30 Cdo JUDr. P. V. Současně v tomto
přípise všichni tři shora označení soudci se shodně vyjádřili tak, že se necítí
být podjati při rozhodování této právní věci.
Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a
rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo
k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je
soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle § 16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený
soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož
soudu.
K důvodům vyloučení soudce podle § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést,
že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém
zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může
být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům
řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o
okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude
schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující
tomu, že by soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či
k účastníkům, resp. k jejich zástupcům, a to i s ohledem na ustálenou
judikaturu jak Ústavního soudu, tak Nejvyššího soudu, podle níž kolegiální
vztahy nemohou být obecně chápány jako vztahy vyvolávající pochybnosti o
nepodjatosti soudce.
V zájmu stručnosti může Nejvyšší soud v tomto směru odkázat kupř. na nález
Ústavního soudu ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. III. ÚS 230/96, dále na usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. Non 47/1997, a ze dne 14. 2.
2008, sp. zn. 4 Nd 34/2008.
Závěr, že pouhé kolegiální vztahy mezi soudcem (soudci) a účastníkem řízení,
který je rovněž soudcem na stejném soudu, v tomtéž oddělení či senátě,
nepřekračující běžný pracovně kolegiální rámec nemají samy o sobě povahu
důvodů pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci (srov. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2001, sp. zn. 4 Nd 114/2001), lze uplatnit i v
nyní posuzované věci. Nejvyšší soud neshledal relevantní důvody, aby se od
tohoto právního názoru jakkoli odchýlil, zvláště když je v souladu i s aktuální
judikaturou Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 3. 2009,
sp. zn. I. ÚS 274/09).
Znovu tak lze připomenout, že všichni tři shora označení soudci zařazeni
Rozvrhem práce Nejvyššího soudu do senátu 30 Cdo občanskoprávního a obchodního
kolegia Nejvyššího soudu, jehož dalším členem je i žalobce v této věci, se k
této situaci vyjádřili a zhodnotili svůj vztah k JUDr. P. V. jako čistě
profesionální, který jim v žádném případě nebrání nezávisle, nestranně a
nepodjatě rozhodnout v předmětné věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp.zn. 30
Cdo 5021/2008.
S ohledem na to, co bylo uvedeno shora, Nejvyšší soud neshledal oznámenou
skutečnost týkající se případné podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího
soudu ve složení JUDr. František Ištvánek, JUDr. Pavel Pavlík a JUDr. Lubomír
Ptáček, Ph. D. za opodstatněnou, neboť není důvodem ke konstatování, že
jmenovaní soudci nebudou schopni v projednávané věci nepodjatě rozhodnout a
tudíž z této skutečnosti nevyplynuly okolnosti naplňující dikci ustanovení § 14
odst. 1 o. s. ř.
Nebyly tak shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u
Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 5021/2008 byli vyloučeni soudci JUDr.
František Ištvánek, JUDr. Pavel Pavlík a JUDr. Lubomír Ptáček Ph. D. Za tohoto
stavu věci Nevyšší soud rozhodl podle § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno
ve výroku tohoto rozhodnutí.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. ledna 2011
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík