11 Tcu 101/2025-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 11. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. B., rozsudkem Městského soudu v Sisaku, Chorvatská republika, ze dne 17. 12. 2021, sp. zn. Kmp - 43/2021, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Městského soudu v Sisaku, Chorvatská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 17. 12. 2021, sp. zn. Kmp - 43/2021, který nabyl právní moci 2. 2. 2022, byl J. B. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu proti veřejnému pořádku – nezákonného vstupu, pohybu a pobytu v Chorvatské republice, jiném členském státě Evropské unie nebo signatářské zemi Schengenské dohody podle § 326 odst. 1 trestního zákona (Úředního věstníku Chorvatské republiky číslo 125/11, 144/12, 56/15, 61/15, 101/17, 118/18, 126/19 a 84/21). Za uvedený trestný čin byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 3 (tří) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedených trestných činů dopustil tak, že: „Dne 30. září 2021 kolem 22,20 hodin na dálnici XY u místa XY, společně a po domluvě s neznámými osobami – organizátory se záměrem obohatit se o předem slíbenou peněžní částku 1 000,00 EUR, které měl získat po provedeném převozu, umístil do osobního a nákladního prostoru vozidla značky VW Transporter bílé barvy s SPZ České republiky č. XY, z něhož byla vyndána sedadla a kde byla skla zalepena černou fólií z PVC, jedenáct občanů Iráku a dva občany ze Sýrie, ačkoliv věděl, že tito předtím na přesně neurčeném místě bez platných dokladů a víz pro vstup do Chorvatské republiky nebo pobyt v Chorvatské republice nezákonně mimo hraniční přechod překročili její hranice, a převážel je po dálnici XY směrem k XY, přičemž byl zastaven policejní hlídkou, čímž z vlastního sobeckého zájmu tedy pomáhal jiným osobám nepovoleně se pohybovat po Chorvatské republice.“
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Chorvatské republiky. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku). Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že je nerozhodné, že odsouzený neoprávněně přepravoval osoby státní příslušnosti zemí mimo Evropskou unii po území Chorvatské republiky, tedy nikoliv po území České republiky, neboť pro účely posouzení podmínky oboustranné trestnosti je třeba vycházet z metody tzv. analogické transpozice, podle níž se v takové situaci na cizí stát nahlíží jako na Českou republiku (srov. přiměřeně HUCLOVÁ, H. In: POLÁK, P., HUCLOVÁ, H., KUBÍČEK, M. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2020, s. 248.). Cizozemské odsouzení bylo notifikováno Rejstříku trestů dne 25. 2. 2022 (viz č. l. 6 spisu). Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
7. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený svým jednáním úmyslně porušil zájem na dodržování předpisů upravujících pobyt a pohyb cizinců pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii na území státu Evropské unie. Závažnost jednání odsouzeného zvyšuje, že jednal zištně, činu se dopustil nelegální přepravou celkem 13 osob a automobil, který užíval, k tomuto účelu sám upravil. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení J. B. výše označeným rozhodnutím cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 11. 2025
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu
Vypracoval: JUDr. Ladislav Koudelka, Ph.D. soudce