11 Tcu 102/2024-37
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 22. 1. 2025 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky M. J. a D. O., rozsudkem Okresního soudu Passau, Spolková republika Německo, ze dne 11. 7. 2022, sp. zn. 11 Ls 33 Js 832/22, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Passau, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 11. 7. 2022, sp. zn. 11 Ls 33 Js 832/22, který nabyl právní moci téhož dne, byl D. O. uznán vinným ze spáchání trestného činu podvodu v pěti případech, trestného činu padělání listin v pěti případech, pokusem podvodu ve čtyřech případech a trestného činu padělání listin ve dvou případech. Stejným rozsudkem byl dále uznán vinným též M. J., a to ze spáchání trestného činu podvodu ve dvou případech, trestného činu padělání listin ve dvou případech a pokusu trestného činu podvodu v pěti případech a trestného činu padělání listin ve dvou případech. Za uvedené trestné činy byl odsouzenému D. O. cizozemským soudem uložen úhrnný (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání tří let. Odsouzenému M. J. pak cizozemský soud uložil úhrnný (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se oba odsouzení dopustili shora označených trestných činů tím, že:
1. dne 5. 11. 2018 kolem 11:18 hodin vstoupil odsouzený O. do pobočky Volks – und Raiffeisenbank Nordoberpfalz, XY, XY, aby vybral z účtu číslo XY společnosti R.
I. S. částku 2 000 EUR. Představil se jako oprávněný majitel účtu M. Z. a prokázal se padělaným českým občanským průkazem s číslem XY zřejmě vystaveným na toto jméno. Věděl přitom, že se jedná o padělek. V domnění, že je odsouzený O. skutečně oprávněným majitelem účtu, mu zaměstnankyně banky peněžní částku předala. 2. dne 31. 1. 2019 vstoupil odsouzený O. do tří poboček banky Sparkasse Donauwörth, XY, XY, aby vybral peněžní částku v celkové výši 9 000 EUR z účtu číslo XY, patřícího L. W. Za tímto účelem se vydával za oprávněného majitele účtu L.
W. a prokázal se padělaným českým občanským průkazem s číslem XY zřejmě vystaveným na toto jméno. Věděl přitom, že se jedná o padělek. V domnění, že je odsouzený O. skutečně oprávněným majitelem účtu L. W., mu zaměstnankyně banky peněžní částku předala. 3. dne 29. 7. 2021 kolem 10:47 hodin vstoupil odsouzený O. do pobočky Sparkasse Goldener Steig, XY, XY, aby vybral z účtu číslo XY patřícího společnosti C. G. s.r.o. částku ve výši 6 500 EUR. Za tímto účelem se vydával za jednatele společnosti T.
D. a prokázal se padělaným českým občanským průkazem s číslem XY zřejmě vystaveným na toto jméno. Věděl přitom, že se jedná o padělek. V domnění, že je odsouzený O. skutečně T. D., tedy oprávněná osoba k výběru z účtu, mu zaměstnankyně banky R. H. peněžní částku vydala. 4. dne 5. 11. 2021 v 15:10 hodin vstoupil odsouzený J. do pobočky Sparkasse Passau, XY, XY, aby vybral peníze z účtu společnosti C. G. s.r.o. K výplatě peněz nedošlo, protože se zaměstnancům banky podařilo podvod odhalit. 5. dne 18.
1. 2022 odsouzení J. a O. navštívili různé pobočky Sparkasse Passau v oblasti XY, aby v souladu se společným plánem trestné činnosti neoprávněně vybrali peníze z účtu společnosti A. S. K., IBAN: XY, v bance Sparkasse Passau. Do pobočky vždy vstoupil odsouzený J. a vydával se za P. H., zmocněnce této společnosti. K prokázání totožnosti odsouzený J. předkládal padělaný český doklad totožnosti, zřejmě vystavený na jméno P. H., s číslem XY. Že se jedná o padělek bylo odsouzeným J. a O. známo. Konkrétně se jednalo o následující pobočky: 5.1.
Kolem 9:16 hodin vstoupil odsouzený J. do pobočky Sparkasse Passau na adrese XY, XY, a požadoval od zaměstnankyně banky M. S., aby mu vyplatila peněžní částku v celkové výši nejméně 12 000 EUR. Výplata nebyla vzhledem k velikosti pobočky možná. 5.2. Kolem 9:37 hodin vstoupil odsouzený J. do pobočky Sparkasse Passau, XY, XY, a požádal zaměstnance banky Q. A., aby mu po předložení občanského průkazu vyplatil peněžní částku ve výši 10 000 EUR. V domnění, že se jedná o P. H., tedy o osobu oprávněnou k nakládání s účtem, mu zaměstnanec banky peníze vyplatil.
Odsouzený J. potvrdil platbu podpisem jako P. H., aby nadále klamal o své totožnosti a oprávněních. 5.3. Kolem 9:59 hodin vstoupil odsouzený J.
do pobočky Sparkasse Passau, XY,
XY, a požadoval od zaměstnance banky A. R., aby mu vyplatil peněžní částku ve výši 10 000 EUR, přičemž předložil občanský průkaz. V domnění, že se jedná o P. H., tedy o osobu oprávněnou k nakládání s účtem, mu zaměstnanec banky peníze vyplatil. Odsouzený J. potvrdil platbu podpisem jako P. H., aby nadále klamal o své totožnosti a oprávněních. 5.4. Kolem 10:21 hodin vstoupil odsouzený J. do pobočky Sparkasse Passau, XY, XY, aby vybral peníze. K předložení dokladu totožnosti a výběru nedošlo. 5.5.
Kolem 10:50 hodin vstoupil odsouzený J. do pobočky Sparkasse Passau na náměstí XY, XY, a požadoval po zaměstnankyních banky Ch. P. a L. S., aby mu vyplatily peněžní částku ve výši 10 000 EUR. Výplata nebyla vzhledem k velikosti pobočky možná. K předložení dokladu totožnosti nedošlo. 5.6. Kolem 11:16 hodin vstoupil odsouzený do pobočky banky Sparkasse Passau, XY, XY, a požadoval, aby mu pracovnice banky S. W. po předložení průkazu totožnosti vyplatila peněžní částku ve výši 10 000 EUR. Vzhledem k výše uvedeným skutkům byl podvod zaměstnanci spořitelny odhalen a k výplatě nedošlo.
Odsouzení J. a O. utvořili zločinné spolčení za účelem spáchání velkého množství podvodných trestných činů. Každý z nich jednal s úmyslem získat peněžní částky, aniž by za ně cokoliv poskytl, a získat z opakovaných trestných činů trvalý zdroj příjmů ve značné výši.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že oba odsouzení jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku a trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů dne 2. 8. 2022.
7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzeného D. O. vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku a pokračujícího přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 (bod I. 1. a 2. rozsudku), dále pokusu pokračujícího zločinu podvodu podle § 21 odst. 1 k § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, kterého se dopustil dílem sám, dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku (body I. 3. a 5. rozsudku) a pokračujícího přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, kterého se dopustil dílem sám, dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku (bod I. 3. a 5. rozsudku). Jednání odsouzeného M. J. vykazuje nejméně znaky pokusu pokračujícího zločinu podvodu podle § 21 odst. 1 k § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, kterého se dopustil dílem sám, dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku (body I. 4. a 5. rozsudku) a pokračujícího přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, kterého se dopustil ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku (bod I. 5. rozsudku). Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení svým jednáním porušili zájem na ochraně majetku jiné osoby a dále zájem na zachování pravosti a pravdivosti veřejných listin. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že oběma odsouzeným byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení D. O. a M. J. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 1. 2025
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu