11 Tcu 103/2025-45
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 11. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. D., rozsudkem Okresního soudu Nové Mesto nad Váhom, Slovenská republika, ze dne 13. 10. 2022, sp. zn. 1T/35/2020, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Trenčíne, Slovenská republika, ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. 2To/136/2022, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Nové Mesto nad Váhom, Slovenská republika (dále jen „cizozemský soud prvního stupně“), ze dne 13. 10. 2022, sp. zn. 1T/35/2020, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Trenčíne, Slovenská republika, ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. 2To/136/2022, který nabyl právní moci dne 24. 1. 2023, byl D. D. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání pokračujícího zločinu sexuálního zneužití podle § 201 odst. 1 slovenského trestního zákona, přečinu ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 211 odst. 1 písm. a) slovenského trestního zákona a zločinu výroby dětské pornografie podle § 368 odst. 1, odst. 2 písm. a) slovenského trestního zákona. Za uvedené trestné činy byl odsouzenému uložen úhrnný (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání deseti roků a šesti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu prvního stupně se odsouzený shora uvedených trestných činů (stručně řečeno) dopustil tak, že:
1) v přesně nezjištěné době nejméně od 26. 8. 2019 do 4. 2. 2020 v obci XY, v rodinném domě č. XY a na jiných místech zneužíval nezletilou AAAAA (pseudonym), se kterou žil ve společné domácnosti tak, že s touto opakovaně přesně nezjištěný počet krát vykonal pohlavní styk, orální styk a anální styk, přičemž ve dvou případech z pohlavního styku vyhotovil prostřednictvím poškozené AAAAA videozáznam za použití jeho mobilního telefonu, přičemž v době, kdy byly přítomny poškozená AAAAA a nezletilá BBBBB (pseudonym), odsouzený obě nezletilé usměrňoval jak má pohlavní styk probíhat. Následně obě nezletilé vykonaly orální styk mezi sebou a poté vykonal odsouzený pohlavní styk s poškozenou AAAAA. Kromě toho v rámci vzájemné elektronické komunikace přijal odsouzený od poškozené AAAAA různé fotografie a videa, na kterých byla tato nahá, případně masturbovala, přičemž došlo k odeslání fotografií a videí, ačkoliv odsouzený věděl, že poškozená AAAAA nedovršila 15. rok věku. Dále odsouzený zaslal poškozené AAAAA fotografie na kterých si drží penis a videozáznam masturbace. 2) v přesně nezjištěné době nejméně od srpna 2019 do 4. 2. 2020 v obci XY, v rodinném domě č. XY zneužíval nezletilou BBBBB, se kterou žil ve společné domácnosti tak, že s touto vykonal pohlavní styk, orální styk a anální styk, ze kterého si vyhotovil také videozáznam na svůj mobilní telefon nebo mobilní telefon poškozené BBBBB. Dále za přítomnosti poškozené AAAAA dvakrát vyžadoval, aby obě poškozené mezi sebou vykonaly pohlavní styk, zadával jim pokyny, jak má pohlavní styk probíhat. Následně vykonal odsouzený pohlavní styk s poškozenou AAAAA, přičemž tomuto jednání předcházela vzájemná internetová komunikace mezi poškozenou BBBBB a odsouzeným, v jejímž průběhu si měli vzájemně zasílat fotografie nahé poškozené BBBBB a odsouzeného a dále videa, na kterých tato poškozená masturbuje. Uvedeného jednání se odsouzený dopustil, ačkoliv věděl, že poškozená BBBBB nedovršila 15. rok věku.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudy jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušnými soudy Slovenské republiky. Předmětné odsouzení se navíc týká skutků, které jsou trestné i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu pohlavního zneužití podle § 187 tr. zákoníku, zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku a ohrožování výchovy dítěte podle § 201 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů dne 2. 3. 2023.
7. Konkrétně jednání odsouzeného pod body 1) a 2) rozsudku cizozemského soudu prvního stupně vykazuje přinejmenším znaky pokračujícího zločinu pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku, pokračujícího přečinu zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku a pokračujícího přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, vše ve spojení s § 116 tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním porušil hned několik právem chráněných zájmů sloužících k ochraně mravního, ale i tělesného vývoje dětí. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen velmi citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení D. D. výše označenými rozsudky cizozemských soudů hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 11. 2025
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu