11 Tcu 11/2022-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 17. 3. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. N., narozeného XY, rozsudkem Okresního soudu Heilbronn, Spolková republika Německo, ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 11 Ls 12 Js 16601/19, který nabyl právní moci dne 16. 10. 2019, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Heilbronn, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 11 Ls 12 Js 16601/19, který nabyl právní moci dne 16. 10. 2019, byl J. N. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže se zbraní podle § 242 odst. 1, § 244 odst. 1 německého trestního zákoníku a trestného činu poškození cizí věci podle § 303 odst. 1 a § 303c německého trestního zákoníku. Za uvedené trestné činy cizozemský soud odsouzenému uložil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 8 (osmi) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený uvedených trestných činů dopustil následovně:
dne 26. 5. 2019 ve 3:26 hod. odsouzený s neomezeným záměrem spáchat krádež rozbil pomocí hasicího přístroje vstupní dveře čerpací stanice Shell na adrese XY a obstaral si tak přístup do prodejního prostoru čerpací stanice, který dále prohledal za účelem najít věci, které se vyplatí ukrást. Zde odcizil dva kartony cigaret, různé alkoholické nápoje, jakož i větší počet stíracích losů a sladkostí v celkové hodnotě minimálně 300 EUR, aby si toto zboží ponechal pro sebe. V prodejním prostoru čerpací stanice dále odcizil v držáku uchovávaný teleskopický obušek v hodnotě cca 45 EUR, který zabalil ke zboží do svého ruksaku a který s sebou nosil připravený po ruce. Poškozené vznikla věcná škoda ve výši cca 800 EUR.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku a trestného činu poškození cizí věci podle § 228 tr. zákoníku).
7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje znaky přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, a to proto, neboť si přisvojil cizí věc tím, že se jím zmocnil a takový čin spáchal vloupáním ve smyslu § 121 tr. zákoníku, a to i přesto, že byl za takový čin v předchozích třech letech odsouzen, a to trestním příkazem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 25. 1. 2018, sp. zn. 10 T 127/2017, který mu byl doručen dne 30. 1. 2018 a nabyl právní moci dne 8. 2. 2018 (viz bod 12. opis z evidence Rejstříku trestů fyzických osob). Jednání odsouzeného rovněž vykazuje znaky přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, protože poškodil cizí věc a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou ve smyslu § 138 tr. zákoníku. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky podle § 4a odst. 3 zákona.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený shora popsaným jednáním zasáhl do vlastnického práva jiné osoby, přičemž z opisu z evidence Rejstříku trestů fyzických osob se ve vztahu k jeho osobě podává, že se opakovaně dopouštěl majetkové, jakož i další trestné činnosti. Současně také platí, že shora popsaným jednáním se dopustil hned dvou trestných činů, přičemž pluralitní trestná činnost téhož pachatele je obecně více společensky škodlivá, než kdyby se tento dopustil jediného trestného činu. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení J. N. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 3. 2022
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu
Vypracoval: JUDr. Petr Škvain, Ph.D.