11 Tcu 11/2024-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 12. 3. 2024 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky K. N., rozsudkem Zemského soudu Nürnberg-Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 14. 7. 2021, sp. zn. 1 KLs 356 Js 22973/20, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Zemského soudu Nürnberg-Fürth, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 14. 7. 2021, sp. zn. 1 KLs 356 Js 22973/20, který nabyl právní moci dne 22. 7. 2021, byl K. N. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu nedovoleného dovozu omamných prostředků v množství větším než malém podle § 1 odst. 1 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (dále jen „BtMG“) ve spojení s přílohou II k BtMG a § 29a odst.1 bod 2 BtMG a § 30 odst. 1 bod 4 BtMG. Za uvedený trestný čin byl odsouzenému cizozemským soudem uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let a 9 (devíti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označeného trestného činu (stručně řečeno) tím, že:
v době od jara 2019 do 25. 11. 2020 provozoval v oblasti XY čilý obchod s metamfetaminem.
za tímto účelem převzal ve všech případech od svého dodavatele omamných prostředků, od blíže neznámé osoby s přezdívkou „F.“, metamfetamin, a to na blíže neznámém místě v blízkosti Prahy (Česká republika), aby ho potom dovezl do Spolkové republiky Německo a aby ho prodal dále svým odběratelům. Obžalovaný za něj na pokyn svého dodavatele omamných prostředků požadoval zásadně cenu ve výši 55,00 EUR za gram, z nichž si směl jako zisk ponechat vždy částku od 10,00 do 15,00 EUR.
odsouzený prodal a předal svým odběratelům celkem 2 292 gramů metamfetaminu. Dalších 140,83 gramů metamfetaminu bylo u obžalovaného zajištěno dne 25. 11. 2020.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku).
7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), c) tr. zákoníku. Odsouzený totiž dovezl z České republiky na území Spolkové republiky Německo metamfetamin, tento prodal svým odběratelům, a takový čin spáchal ve velkém rozsahu (srov. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněné pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, publikované pod č. 44/2013 Sb. rozh. tr., podle nichž se v případě metamfetaminu rozumí velkým rozsahem více než 1 500 g této drogy). Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním porušil zájem na ochraně společnosti a lidí před možným ohrožením, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s omamnými látkami. Současně se jedná o trestnou činnost, k jejímuž stíhání je Česká republika vázána také mezinárodními úmluvami. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení K. N. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 3. 2024
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu