11 Tcu 114/2024-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 11. 3. 2025 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky F. S., rozsudkem Porotního soudu v Herault, Francouzská republika, ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 1408400125, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Porotního soudu v Herault, Francouzská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 1408400125, který nabyl právní moci dne 23. 2. 2014, byl F. S. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem vraždy podle čl. 221-1 francouzského trestního zákoníku. Za uvedený trestný čin byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání 15 roků.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označeného trestného činu (stručně řečeno) tím, že:
během pobytu ve vazební věznici ve XY zavedl vyšetřovatele na místo na pláži, kde se události údajně odehrály.
Vyprávěl, že po hádce mezi R. B. a D. R. doprovodil posledně jmenovaného do jeho domu v XY. Rozhodli se, že si spolu na pláži dají skleničku na dobrou noc, a v průběhu rozhovoru ho jeho kamarád s ohledem na svůj pocit osamělosti po smrti manželky požádal, aby mu pomohl zemřít. Odsouzený ho požádal, aby si to rozmyslel, a poté, co se ho snažil přesvědčit, aby si to rozmyslel, požádal D. R., aby se svlékl, klekl si k moři a vysvětlil mu, jak to udělá.
Poté ho „chytil za hlavu, levou rukou za zátylek a pravou rukou za obličej a trhnutím ho otočil“, přičemž pro vyšetřovatele napodobil tento hmat. Jeho přítel padl obličejem dolů s hlavou do vody. Pak poklekl s kolenem mezi lopatky oběti, aby jí vyprázdnil vzduch z plic. Když uvolnil tlak, plíce se naplnily vodou a z úst D. vyšla bílá pěna. Poté vytvořil bójku z kalhot své oběti tím, že je naplnil vzduchem a použil ji při tlačení těla asi 200 m. Tuto techniku se naučil v cizinecké legii. Pak pustil potápějící se tělo, přál si, aby se jeho přítel znovu připojil ke své ženě, a vzal si kalhoty, aby mohl snáze doplout ke břehu.
Podle soudního znalce byla metoda, kterou odsouzený usmrtil D. R., vojenskou technikou boje zblízka určenou k rychlé, účinné a tiché eliminaci nepřátelské hlídky, která způsobila poškození mozkového kmene bez možnosti záchrany života.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu vraždy podle § 140 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů dne 3. 2. 2022.
7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky zločinu vraždy podle § 140 odst. 2 tr. zákoníku. Odsouzený totiž poškozeného úmyslně usmrtil, a to nejméně s rozmyslem. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený svým jednáním porušil zájem na ochraně lidského života jiného člověka. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen zcela nepochybně citelný (nepodmíněný) trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení F. S. výše označeným rozhodnutím cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. 3. 2025
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu