11 Tcu 14/2024-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 25. 4. 2024 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky T. S., rozsudkem Okresního soudu Regensburg, Spolková republika Německo, ze dne 3. 11. 2022, sp. zn. 20 Ls 505 Js 6775/22, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Regensburg, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 3. 11. 2022, sp. zn. 20 Ls 505 Js 6775/22, který nabyl právní moci dne 11. 11. 2022, byl T. S. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání pomoci k trestnému činu podvodu podle § 263 odst. 1, odst. 3 č. 1, odst. 5 německého trestního zákoníku (dále jen „StGB“) ve spojení s § 27 StGB spolu s odsouzeným rozhodl cizozemský soud též o vině R. S., narozeného dne XY, občana Slovenské republiky. Za uvedený trestný čin byl odsouzenému cizozemským soudem uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označeného trestného činu (stručně řečeno):
jako člen organizované zločinecké skupiny, která byla vytvořena za účelem opakovaného páchání trestných činů podvodu v blíže nezjištěné době přede dnem 3. 3. 2022. Tato skupina postupuje stále stejným jednáním, a to „podvodným jednáním jako falešní policisté“, aby si zajistila trvalý zdroj příjmů v podstatném rozsahu. Postup skupiny spočíval v tom, že jeden z členů skupiny telefonicky kontaktuje vybrané poškozené, kteří jsou většinou vyššího věku, a tvrdí, že je policista. Poškozenému sdělí, že jedna z jeho blízkých osob způsobila dopravní nehodu, při níž došlo k úmrtí. Z toho důvodu této blízké osobě údajně hrozí vyšetřovací vazba, kterou však lze odvrátit tím, že poškozený uhradí vysokou kauci. Poškození následně zpravidla shánějí vysoké částky v hotovosti, zejména prostřednictvím výběrů ze svých bankovních účtů. Zatímco volající člen skupiny poškozené takto drží na telefonu, hotovost vyzvedne jiný člen skupiny, tzv. “vyzvedávač”, u poškozeného doma. Výnos z činu pak přímo nebo přes další prostředníky putuje k vedoucím této skupiny, kteří se většinou zdržují v cizině mimo Evropu.
Výše uvedené schéma trestného činu odsouzení následovali i v případě následujícího trestného činu, který odsouzení spáchali s minimálně dvěma dalšími, dosud neznámými, spolupachateli. Odsouzený S. byl ochoten odsouzenému S. pomoci tím, že bude fungovat jako řidič, čímž této skupině při tomto skutku vědomě pomohl, přičemž mu byl známý postup a zejména také struktura této organizované zločinecké skupiny, ke které se na žádost odsouzeného S. ještě před spácháním tohoto skutku přidal, a to s úmyslem společně s těmito ostatními osobami v budoucnu dlouhodobě páchat trestné činy podvodu, aby si zajistil dlouhodobý zdroj příjmů podstatného rozsahu:
Brzy odpoledne dne 3. 3. 2022 zavolala nějaká žena se skrytým telefonním číslem poškozené H. S. na adresu jejího pobytu XY, XY XY - část města XY - na její telefonní číslo XY, vydávala se za její vnučku a vyprávěla jí o dopravní nehodě, přičemž brečela a zajíkala se. Ihned poté hovor převzala jiná žena a vydávala se za “vrchní komisařku D.”. V rámci tohoto telefonátu neznámá spolupachatelka poškozené sdělila, že její vnučka, která studuje ve městě XY, měla způsobit dopravní nehodu, při níž měla přejet těhotnou cyklistku, která měla ještě na místě zemřít. Aby vnučka poškozené nemusela jít do vyšetřovací vazby, bylo údajně nutné uhradit kauci ve výši 40 000 EUR.
V důsledku dojmu z tohoto uvedení v omyl, a protože si o vnučku dělala starosti, nasedla poškozená do vozidla taxi objednaného touto neznámou spolupachatelkou a jela s ním ze svého bytu do pobočky Raiffeisenbank v XY, kde vybrala 20 000 EUR. V průběhu celého tohoto jednání byla prostřednictvím svého mobilního telefonu v neustálém telefonickém kontaktu s touto neznámou spolupachatelkou. Poté, co se opět vrátila domů, vydal se odsouzený R. S. pěšky směrem od XY ke dveřím domu poškozené a kolem 15:30 hod. od ní převzal hotovost, která byla podle domluvy s neznámou spolupachatelkou zabalena do obálky. Tuto obálku vložil do černé tašky přes rameno a vydal se zpět směrem k XY.
Sousedka poškozené, M. S., tuto předávku viděla a pronásledovala odsouzeného R. S. svým autem rychlostí odpovídající jeho kroku a oslovila jej s dotazem, zda něco hledá. On se však vzdálil po ulici XY směrem k XY. Na křižovatce těchto dvou ulic již podle předchozí dohody s odsouzeným R. S. a neznámou spolupachatelkou na obžalovaného R. S. čekal odsouzený T. S. v červeném voze Škoda Fabia s českou registrační značkou XY.
Odsouzený T. S. si všiml, že je odsouzený R. S. pronásledován, nastartoval motor a odjel na zhruba 200 metrů vzdálené parkoviště před kostelem XY, kde na svého komplice čekal. M. S. odsouzeného R. S. nadále pronásledovala. Když se tento nacházel kousek před vozidlem s čekajícím odsouzeným T. S., vydal odsouzený R. S. po opakovaných výzvách M. S. se slovy “Já jsem jen kurýr” obálku s hotovostí.
Po domluvě s poškozenou H. S. kontaktovala M. S. policii. Kolem 16:40 hod. byl osobní vůz Škoda Fabia s českou registrační značkou XY cestou do České republiky těsně před bývalým hraničním přechodem XY kontrolován policií a oba odsouzení byli zatčeni.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku).
7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky pomoci ke spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), d) tr. zákoníku ve spojení s § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Odsouzený totiž svým jednáním pomohl dalším osobám obohatit se tím, že jiného uvedli v omyl, přičemž tímto jednáním způsobili značnou škodu a uvedeného činu se dopustil jako člen organizované skupiny. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se totiž svým jednáním dopustil závažné majetkové trestné činnosti. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení T. S. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 4. 2024
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu