Judikát 11 Tcu 15/2026
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:26.02.2026
Spisová značka:11 Tcu 15/2026
ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:11.TCU.15.2026.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:
Dotčené předpisy:§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994 Sb. Kategorie rozhodnutí:E 11 Tcu 15/2026-27
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 2. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky T. Š., a občanky České republiky S. Š. B., rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 3. 2. 2023, sp. zn. 83 Hv 152/22p, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakouská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 3. 2. 2023, sp. zn. 83 Hv 152/22p, který nabyl právní moci téhož dne, byl T. Š. (dále jen „odsouzený“) a S. Š. B. (dále jen „odsouzená“) uznáni vinnými ze spáchání přečinu profesionálně provedené krádeže podle § 127, § 130 odst. 1 rakouského trestního zákoníku (dále jen „StGB“) ve spojení s § 15 StGB. Za uvedený přečin byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců; odsouzené (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání dvou let.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzení shora uvedeného přečinu (stručně řečeno) dopustili takto: ve Vídni ve vědomé a úmyslné spolupráci jako spolupachatelé (§ 12 StGB) za účelem pravidelného výdělku (§ 70 odst. 1 bod 1 a 3 StGB), částečně za použití zvláštních prostředků, které naznačují opakované páchání, odcizili nebo se pokusili odcizit oprávněným osobám cizí movité věci, a to tak, že zboží vzali a prošli pokladnou bez zaplacení, a to s úmyslem se jeho přivlastněním neoprávněně obohatit, konkrétně I./ v přesně nezjištěné době před 21. 12. 2022, odcizili a) oprávněným osobám společnosti Müller kosmetickou tužku v hodnotě 16,95 eur a 3 hry pro Playstation v celkové hodnotě 79,97 eur; b) oprávněným osobám společnosti C&A oděvy v hodnotě 33,98 eur; c) oprávněným osobám lékárny Kaiser Krone kosmetické výrobky v hodnotě 39,80 eur; d) společnostem, které již nelze identifikovat, různé oděvy a kosmetické výrobky v hodnotě, kterou již nelze určit;
II./ dne 21. 12. 2022 se pokusili odcizit (§ 15 StGB) předměty oprávněným osobám společnosti TK-MAXX, když různé movité věci [sportovní obuv a oděvy uvedené pod body a) až f) rozsudku] v celkové hodnotě 248,93 eur vložili do připravené papírové nákupní tašky a do připraveného batohu a po průchodu pokladnou bez zaplacení byli zastaveni ochrankou obchodu.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). 4.
Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a /Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzení jsou občany České republiky, kteří byli pravomocně odsouzeni soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Rakouské republiky. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence rejstříku trestů dne 10. 2. 2023.
7. Konkrétně jednání odsouzených vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustili ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Je tomu tak proto, neboť si přisvojili (resp. se pokusili si přisvojit) cizí movité věci tím, že se jich zmocnili a na cizím majetku způsobili škodu ve výši 10 161,30 Kč, tedy již škodu nikoliv nepatrnou ve smyslu § 138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení totiž svým jednáním porušili zájem na ochraně cizího majetku. Jde-li o druh uložených trestů, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že oběma odsouzeným byl cizozemským soudem uložen již citelný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení T. Š. a S. Š. B. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. 2. 2026 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu