11 Tcu 21/2025-40
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. 8. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. Č., rozsudkem Zemského soudu Dresden, Spolková republika Německo, ze dne 21. 6. 2022, sp. zn. 7 KLs 609 Js 37825/21, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Zemského soudu Dresden, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 21. 6. 2022, sp. zn. 7 KLs 609 Js 37825/21, který nabyl právní moci dne 2. 3. 2023, byl M. Č. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestných činů závažné loupeže a nebezpečného ublížení na zdraví. Za uvedené trestné činy byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání třech let a deseti měsíců
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedených trestných činů dopustil takto:
V době od 31. 7. 2021 do 1. 8. 2021 ve 4 hodiny ráno se odsouzení Č., M. a H., jakož i odděleně stíhaní R. G. a L. J., rozhodli odcizit z bytu poškozeného F. H. - poté, co měl být předtím L. J. zbaven schopnosti klást odpor - automobil BMW 320d v hodnotě 25 000 EUR, jakož i cennosti a hotovost. Odděleně stíhaný G. měl v černém BMW odsouzené Č., M. a H. odvézt do Drážďan, neboť se chtěli v ukradeném voze vrátit do České republiky. Odděleně stíhaná J. měla odsouzenému Č. poskytnout potřebné informace o bytě poškozeného H. a jeho pobytu a ostatním odsouzeným zajistit přístup do bytu. Podle původně koncipovaného plánu měla poškozeného H. neznámým způsobem omámit, aby umožnila spáchání trestného činu. Hodnotu lupu si měli podle plánu rozdělit.
Poškozený vyzvedl odděleně stíhanou J. v České republice dne 31. 7. 2021 kolem 20:45 hodin. Oba nejdříve odjeli do bytu poškozeného na ulici XY v Drážďanech. Po večeři měli dobrovolný pohlavní styk. Poté oba odjeli taxíkem na drážďanskou diskotéku „XY“.
V souladu se společným plánem trestného činu informovala odděleně stíhaná J. po příjezdu do Drážďan odsouzeného Č. o adrese poškozeného na XY v Drážďanech. Odsouzení Č., M., H. a odděleně stíhaný G. odcestovali ještě téhož dne v noci do Německa v autě řízeném odděleně stíhaným G. s českou registrační značkou XY. Odděleně stíhaný G. přitom vyhledával vedlejší silnice, neboť neměl řidičský průkaz. V průběhu bylo vozidlo dotankováno z pětilitrového kanystru. Poté odsouzený Č. pokračoval v jízdě na adresu poškozeného H,. Tam odsouzení a odděleně stíhaný G. čekali v BMW odsouzeného Č. na poškozeného a L. J.
Poškozený a odděleně stíhaná J. konzumovali už v bytě a později i na diskotéce alkoholické nápoje. Kolem čtvrté hodiny ranní se taxíkem vrátili do bytu poškozeného. Před vstupem do domu se odděleně stíhaná J. vyzvracela do křoví. Poté spolu s poškozeným odešli do jeho bytu v podkroví. Odděleně stíhaná J. poškozeného neomámila, jak bylo plánováno, o čemž informovala odsouzeného Č. prostřednictvím aplikace WhatsApp. Informovala ho, že je v bytě s hlasitou hudbou. Odsouzení se ve vědomé a promyšlené spolupráci vydali do bytu, aby společný plán i tak uskutečnili.
V bytě došlo k hlasité hádce mezi ní a poškozeným. Když odděleně stíhaná J. vzala poškozenému fotoaparát a mobilní telefon, poškozený v obavě, že by mohla věci odcizit, zamkl dveře od bytu. Z bytu byl slyšet křik odděleně stíhané J. a hlasitá hudba.
Odděleně stíhaný G. otevřel vchodové dveře do domu, takže odsouzení Č., M. i on sám se mohli dostat dovnitř. Vyšli nahoru a klepali, tloukli a kopali do vstupních dveří do bytu, zatímco odsouzený H. čekal dole na chodbě domu. Poškozený H. nechtěl otevřít dveře. Na pokyn odsouzeného Č. se odděleně stíhaný G. vrátil k českému BMW a odsouzený H. nyní odešel ke dveřím bytu poškozeného, rovněž na pokyn odsouzeného Č., aby tam podpořil ostatní. Poškozenému se podařilo přesvědčit odděleně stíhanou J., aby mu vrátila fotoaparát a mobilní telefon. Poté odemkl vchodové dveře od bytu a odděleně stíhaná J. spěšně opustila dům po schodech dolů. Odsouzení Č., M. a H. pak mohli vstoupit do bytu poškozeného, jak měli odsouzení a odděleně stíhaná J. v úmyslu. Odsouzený Č. udeřil poškozeného pěstí do obličeje, čímž mu způsobil otok na levé straně obličeje. Přitom byl odstrčen na pohovku. Odsouzený Č. se ho zeptal, co udělal jeho přítelkyni, a stáhl si kalhoty, jako by mu ho měl poškozený „vykouřit“.
Poškozený H., viditelně vyděšený přesilou útočníků, byl posazen na židli u počítače se zkříženýma rukama a - aby se zabránilo jakémukoli odporu - přivázán k opěradlu židle páskou na obou rukou. Ústa měl rovněž přelepená páskou. Odsouzení M. a H. na pokyn odsouzeného Č. - na základě společné dělby práce - prohledávali byt a hledali v něm cennosti. Odsouzený Č. požádal poškozeného o peníze. Poté, co poškozený popřel, že by měl nějakou hotovost, požádal ho o převedení peněz, k čemuž však nedošlo, protože poškozený řekl, že to z bytu nemůže udělat. Odsouzení H. a M. v úmyslné a záměrné součinnosti zabalili do tašek různé věci z bytu, zejména fototechniku v pořizovací hodnotě cca 4 000 EUR a dalekohled v hodnotě cca 800 EUR. Poté poškozenému zalepili oči páskou a polili jej ginem, čímž mu způsobili pálení očí.
Odsouzení si rovněž vzali klíče od vozidla BMW 320d xDrive, registrační značky XY, jak bylo od počátku plánováno, a odešli z bytu poškozeného. Vůz úmyslně a záměrně odcizili z parkoviště před domem a společně odjeli. Poškozený si vůz koupil asi o 6 až 8 týdnů dříve za 24 805 EUR. Poškozený se poté dokázal osvobodit. V 04:52 hodin prostřednictvím centra tísňového volání informoval policii, že pachatelé před dvěma minutami odjeli jeho autem, a požádal je, aby je zastavili na hranicích s Českou republikou.
Mezitím odděleně stíhaný G. již opustil místo incidentu ve směru do České republiky v BMW odsouzeného Č. Vozidlo se na silnici XY zastavilo kvůli nedostatku benzinu. V 7:10 hodin zadržela hlídka spolkové policie uvízlého R. G. běžícího podél silnice XY. Odsouzení ujížděli s odcizeným vozidlem poškozeného a další kořistí v něm po silnici XY z Drážďan směrem na Prahu, přičemž vozidlo řídil odsouzený Č. rychlostí 230 km/h. Vozidlo bylo policisty pronásledováno do České republiky. Za hranicemi vozidlo BMW prorazilo uzavírku pravé uzavřené tunelové trouby prvního dálničního tunelu rychlostí něco přes 200 km/h, vjelo do odstavného pruhu za tunelem, narazilo do rozvodné skříně, tím se zdvihlo, několikrát se převrátilo a dopadlo na střechu tunelu. Odsouzení Č. a M. byli zraněni jen lehce a dokázali sami vystoupit z vozu. Těžce zraněného odsouzeného H. vytáhli z vozidla a položili ho vedle dveří řidiče. Sami utekli na krátkou vzdálenost, ukryli se ve vysoké trávě na tunelu, ale byli zadrženi policisty, kteří je pronásledovali.
Kromě vozidla - které bylo při nehodě zdemolováno - a klíče od vozidla odcizili z bytu další movité věci v celkové hodnotě 7 449 EUR.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Spolkové republiky Německo. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu loupeže podle § 173 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů dne 20. 5. 2023.
7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje přinejmenším znaky zvlášť závažného zločinu loupeže podle § 173 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť ze skutkových zjištění cizozemského soudu vyplývá, že odsouzený proti jinému užil násilí v úmyslu zmocnit se cizích věcí a čin spáchal jako člen organizované skupiny. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený svým jednáním zasáhl do svobody rozhodování a do vlastnického práva jiného. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný (nepodmíněný) trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. Č. výše označeným rozhodnutím cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 8. 2025
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu