11 Tcu 27/2025-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 5. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. B., rozsudkem Okresního soudu Dabas, Maďarská republika, ze dne 16. 3. 2022, sp. zn. 1.B.219/2021/27, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Dabas, Maďarská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 16. 3. 2022, sp. zn. 1.B.219/2021/27, který nabyl právní moci téhož dne, byl M. B. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu obchodování s lidmi podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. b) maďarského trestního zákoníku, kterého se dopustil ve spolupachatelství. Za uvedený trestný čin byl odsouzenému cizozemským soudem uložen mimo jiné (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců a dále též trest vyhoštění z území Maďarska na dobu pěti let.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedeného trestného činu (stručně řečeno) dopustil takto:
v přesně nezjištěné době před 26. 11. 2021 se dohodl s nezjištěnou osobou, že pomůže nelegálním migrantům nedovoleně překročit maďarskou státní hranici. Za tímto účelem také odcestoval motorovým vozidlem do blízkosti jižního pohraničního úseku Maďarska. Podle dohody a na základě pokynů, které obdržel od nezjištěné osoby přes mobilní telefon prostřednictvím služby WhatsApp dne 26. 11. 2021 kolem 13:58 hodin, převezl do okolí obce XY nákladní vozidlo Fiat Ducato s českou registrační značkou XY, které bylo nahlášené jako odcizené. Na základě obdržených souřadnic přišel k úkrytu, kde nalezl jednoho Afghánce, jednoho Libanonce, dva Egypťany a devatenáct Syřanů, kteří neměli oficiální cestovní doklady a neměli též oprávnění k pobytu v Maďarsku ani ke vstupu do země, k jejímu opuštění či k tranzitu přes ni, a kteří překročili maďarsko- srbskou hranici za pomoci převaděčů, včetně Syřana K. A., Egypťana K. S. a Libanonce I. A. a ještě jednoho neznámého převaděče.
Po dohodě s neznámým převaděčem nastoupili nelegální migranti do uzavřeného nákladového prostoru vozidla a odsouzený se s nimi vydal směrem k maďarsko- rakouským hranicím.
Strážníci Oddělení hloubkové inspekce a podpory veřejného prostoru Policejního ředitelství Župy Pest na dálnici XY již čekali na vozidlo řízené odsouzeným na segmentu dálnice 35+000 metrů a na odpočívadle XY dne 26. 11. 2021 v 15:38 hodin zastavili nákladní vozidlo za účelem kontroly. Při policejní akci byl zatčen jak odsouzený, tak 23 mužů cizinců, kteří pobývali v Maďarsku bez povolení.
Úkolem odsouzeného bylo dopravit státní příslušníky třetích zemí, kteří s jeho vědomím nelegálně vstoupili na území Maďarska, na maďarsko-rakouskou hranici za účelem pomoci při jejich další cestě do jiného členského státu Evropské unie.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Maďarské republiky. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů dne 4. 4. 2023.
7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť ze skutkových zjištění cizozemského soudu vyplývá, že odsouzený svým jednáním umožnil ilegálním migrantům po nedovoleném překročení státní hranice se přepravit přes území Maďarské republiky, a uvedeného jednání se dopustil jako člen organizované skupiny.
8. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že je nerozhodné, že odsouzený umožnil ilegálním migrantům se přepravit přes území Maďarské republiky, nikoliv přes území České republiky, neboť pro účely posouzení podmínky oboustranné trestnosti je třeba vycházet z metody tzv. analogické transpozice, podle níž se v takové situaci na cizí stát nahlíží jako na Českou republiku (srov. přiměřeně HUCLOVÁ, H. In: POLÁK, P., HUCLOVÁ, H., KUBÍČEK, M. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2020, s. 248.). Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
9. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený svým jednáním zasáhl do zájmu státu na ochraně státního území před nelegální migrací, který je realizovaný kontrolou osob, které překračují jeho státní hranici. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný (nepodmíněný) trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. B. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
10. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 5. 2025
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu