11 Tcu 30/2025-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 5. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky M. V., rozsudkem Okresního soudu Dabas, Maďarská republika, ze dne 19. 5. 2022, sp. zn. 6.B.1/2022/42, ve spojení s rozsudkem Soudu druhého stupně Budapešť venkov, Maďarská republika, ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 5.Bf.403/2022/14, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Dabas, Maďarská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze 19. 5. 2022, sp. zn. 6.B.1/2022/42, který nabyl právní moci dne 26. 10. 2022, ve spojení s rozsudkem Soudu druhého stupně Budapešť venkov, Maďarská republika (dále jen „cizozemský odvolací soud“), ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 5.Bf.403/2022/14, byla M. V. (dále jen „odsouzená“) uznána vinnou ze spáchání trestného činu obchodování s lidmi podle § 353 odst. 1, odst. 3 písm. a) maďarského trestního zákoníku. Za uvedený trestný čin byl odsouzené cizozemským odvolacím soudem uložen mimo jiné (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců a dále též trest vyhoštění z území Maďarska na dobu čtyř let a osmi měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená shora uvedeného trestného činu (stručně řečeno) dopustila takto:
Odsouzená se s uzavřenou dodávkou Renault Master se slovenskou registrační značkou XY, kterou řídila, objevila v časných ranních hodinách 24. 9. 2021 poblíž srbsko-maďarských hranic, kde po zastavení na několika stanicích nabrala celkem 42 osob – 37 Syřanů a 5 Somálců – které nelegálně vstoupily na území Maďarska, neměly povolení k pobytu a chtěly se přes Maďarsko dostat do Rakouska.
Celkem 42 cizích státních příslušníků v Srbsku se dohodlo s členem organizace obchodující s lidmi, že budou pašováni přes Maďarsko do západní Evropy za 5 000 EUR, resp. 7 000 EUR za osobu. Poté, co syrští a somálští občané složili požadovanou částku, je člen pašerácké skupiny 24. 9. 2021 nelegálně převedl přes systém plotů oddělující srbsko-maďarskou státní hranici, a to za pomoci žebříků. Pěšky je dovedl do úkrytu na okraji lesa na maďarské straně hranice, kde museli čekat na vozidlo, které je mělo přepravit přes území Maďarska k maďarsko-rakouským hranicím.
Po několikahodinovém čekání dorazila na místo činu odsouzená v dodávce Renault Master s registrační značkou XY, kterou řídila. V tomto okamžiku se pašerák lidí doprovázející syrské a somálské občany zapojil do rozhovoru s odsouzenou a poté nahnal cizí občany, mezi nimiž bylo 7 žen a 10 dětí, do nákladového prostoru dodávky bez oken a bez větrání. Nákladní prostor dodávky, který není vybaven sedadlem ani madlem splňujícím normy bezpečnosti silničního provozu, byl 190 cm vysoký, 180 cm široký a 400 cm dlouhý. Cizí občané, kteří tam cestovali částečně ve stoje a částečně seděli na podlaze, zažívali během cesty v přeplněných podmínkách extrémní fyzické utrpení. Odsouzená nezastavila vozidlo, které řídila, za účelem zdravotní přestávky nebo občerstvení, dokud policie nezakročila.
Odsouzená jela s uvedeným vozidlem dne 24. 9. 2021 v 8:18 hodin v úseku 35+000 metrů dálnice M5, ve správní oblasti XY, ve směru k rakousko-maďarské hranici, když došlo k zásahu pracovníků Policejního ředitelství župy Pešť. Během policejní operace byli zatčeni jak odsouzená, tak i syrští a somálští občané, kteří v Maďarsku pobývali bez povolení. Záměrem odsouzené bylo za úplatu přepravit přes maďarsko-rakouské hranice státní příslušníky třetích zemí, o nichž jí bylo známo, že nelegálně vstoupili na území Maďarska.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla pravomocně odsouzena soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušnými soudy Maďarské republiky. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů dne 28. 11. 2022.
7. Konkrétně jednání odsouzené vykazuje nejméně znaky přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku, neboť ze skutkových zjištění cizozemského soudu vyplývá, že odsouzená svým jednáním umožnila ilegálním migrantům po nedovoleném překročení státní hranice se přepravit přes území Maďarské republiky, a uvedeného jednání se dopustila jako členka organizované skupiny a nepochybně též vystavila převážené osoby nelidskému zacházení.
8. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že je nerozhodné, že odsouzená umožnila ilegálním migrantům se přepravit přes území Maďarské republiky, nikoliv přes území České republiky, neboť pro účely posouzení podmínky oboustranné trestnosti je třeba vycházet z metody tzv. analogické transpozice, podle níž se v takové situaci na cizí stát nahlíží jako na Českou republiku (srov. přiměřeně HUCLOVÁ, H. In: POLÁK, P., HUCLOVÁ, H., KUBÍČEK, M. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2020, s. 248.). Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
9. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená svým jednáním zasáhla do zájmu státu na ochraně státního území před nelegální migrací, který je realizovaný kontrolou osob, které překračují jeho státní hranici. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzené byl cizozemským soudem uložen citelný (nepodmíněný) trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. V. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
10. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 5. 2025
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu