11 Tcu 32/2024-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 9. 5. 2024 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky V. K., rozsudkem Okresního soudu Nürnberg, Spolková republika Německo, ze dne 27. 12. 2021, sp. zn. 44 Ls 257 Js 12378/21, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Nürnberg-Fürth ze dne 24. 3. 2022, sp. zn. 14 Ns 257 Js 12378/21, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Nürnberg, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 27. 12. 2021, sp. zn. 44 Ls 257 Js 12378/21, který nabyl právní moci dne 1. 4. 2022, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Nürnberg-Fürth (dále jen „odvolací cizozemský soud“) ze dne 24. 3. 2022, sp. zn. 14 Ns 257 Js 12378/21, byla V. K. (dále také jen „odsouzená“) uznána vinnou ze spáchání trestného činu ublížení na těle podle § 223 odst. 1 německého trestního zákoníku (dále jen „StGB“), dále pokusu trestného činu poškození věci podle § 303 odst. 1, odst. 3 StGB, trestného činu odporu proti osobám postaveným na roveň vykonávajícím úředníkům podle § 114 odst. 1 StGB, čtyř trestných činů urážky podle § 185 StGB, trestného činu poškození majetku podle § 303 odst. 1 StGB, čtyř trestných činů vyhrožování podle § 241 odst. 1 StGB a trestného činu nebezpečného ublížení na těle podle § 224 odst. 1 č. 2 StGB.
Za uvedené trestné činy byl odsouzené odvolacím cizozemským soudem uložen nepodmíněný úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.
1. dne 10. 8. 2020 kolem 18:30 hod. nejprve nešťastnou náhodou narazila naloženým nákupním vozíkem do vozidla značky BMW, registrační značky XY, patřícího poškozené L. S., zaparkovaného před domem č. XY na ulici XY v XY. Poté, co se CH. D. zeptala odsouzené na jméno a adresu, aby zajistila případné nároky majitele vozidla, začala být odsouzená stále agresivnější a několikrát úmyslně narazila nákupním vozíkem, který vezla, do auta poškozené S. Při tomto jednání musela počítat s tím, že by mohlo dojít k dalšímu poškození vozu.
Nárazy způsobily škodu v podobě promáčkliny a několika škrábanců, i když není jasné, zda škoda vznikla v důsledku prvního neúmyslného nárazu nebo druhého nárazu. CH. D. poté znovu požadovala osobní údaje odsouzené. Odsouzená poté CH. D. nejméně jednou udeřila pravou pěstí do obličeje. V důsledku toho poškozená D. trpěla bolestmi nosu a zubů, uvolnily se jí dva zuby a otekl jí horní ret, přičemž odsouzená musela přinejmenším předpokládat, že k tomuto může dojít. Poškozená D. podala řádně a včas trestní oznámení.
Státní zastupitelství považuje za nutné vstoupit do řízení z moci úřední z důvodu zvláštního veřejného zájmu na trestním stíhání.
2. dne 23. 3. 2021 kolem 14:00 hod. byli dva uniformovaní policisté z policejní stanice Norimberk-západ přivoláni na adresu XY v XY, protože obdrželi oznámení o „šílené ženě“. Po příjezdu na místo bylo provedeno prověření osobních údajů této ženy. Přitom bylo zjištěno, že byl na odsouzenou vydán zatykač a má být umístěna do vyšetřovací vazby kvůli prve uvedenému trestnému činu. Policisté jí tedy vysvětlili, že bude zatčena. Odsouzená byla následně převezena do prostor policejní stanice XY, XY v XY.
V prostorách policejní stanice XY byla odsouzená uniformovanými policisty a policistkami L., H., P. a Z. odvedena do místnosti pro zadržení. Tam odsouzená policisty L., H., P. a Z. urážela slovy „zasraní fízlové“, „piče“ a „kurvy“, aby jim vyjádřila svou neúctu. Dále policistům vyhrožovala, že je všechny pobodá a zabije. Tuto hrozbu brali policisté vážně, což odsouzená přinejmenším musela předvídat a počítat s tím. V cele potom odsouzená roztrhla potah matrace, která tam byla umístěna, čímž způsobila škodu na majetku ve výši 227,18 EUR, což musela přinejmenším předvídat a být s tím srozuměna.
Z tohoto důvodu byla cela znovu otevřena a poškozená matrace odstraněna. Když policistka P. celu zavírala, odsouzená k ní přistoupila a ze vzdálenosti asi jednoho metru jí plivla přímo do obličeje. Sliny odsouzené zasáhly policistku P. do čela a do vlasů, jak měla odsouzená v úmyslu. Odsouzená tak učinila, aby vyjádřila svou neúctu a fyzicky zapůsobila na policistku P. Trestní oznámení podali policisté Z., L., H. a P. vedoucímu policejní stanice XY a jejich nadřízeným řádně a včas. Státní zastupitelství považuje za nutné v právně přípustné míře zasáhnout z moci úřední z důvodu zvláštního veřejného zájmu na trestním stíhání.
Dechovou zkouškou na alkohol provedenou u odsouzené dne 23. 3. 2021 ve 14:05 hod. byla zjištěna koncentrace alkoholu v dechu 0,81 mg/I.
3. dne 19. 4. 2021 kolem 16:30 hod. došlo k hádce mezi odsouzenou a poškozeným H. A. v nemovitosti na adrese XY v XY. Poškozený A. vyběhl z domu na ulici, odsouzená ho následovala a vzala s sebou nůž s délkou čepele 13 cm. Oba na sebe před domem dále křičeli. Poté se poškozený A. otočil a chtěl odejít směrem z pozemku. Odsouzená chytila poškozeného A. za rameno a otočila ho. Poté řízla nožem řezným pohybem zleva dole doprava nahoru, čímž zasáhla horní část těla poškozeného A., a poté zprava dolů doleva, čímž zasáhla jeho obličej. Poškozenému A. se poté podařilo nůž zablokovat, takže spadl na zem. V důsledku toho utrpěl poškozený A. dvě povrchové řezné rány na hrudi (4 cm a 25 cm dlouhé) a na obličeji pod levým okem (7 cm) a nad horním rtem (3 cm), s čímž odsouzená přinejmenším počítala a byla s tím srozuměna. Krevní vzorek odebraný odsouzené dne 19. 4. 2021 v 18:30 hod. prokázal koncentraci alkoholu v krvi 0,99 % a koncentraci 0,7 ng/ml THC, <0,4 ng/ml 11-hydroxy-THC, 9,8 ng/ml THC-karboxylové kyseliny a 41 ng/ml difenhydraminu.
Ze specializovaného psychiatrického posudku, který pro odsouzenou pořídil znalec Thomas Lippert dne 16. 8. 2021, vyplývá, že všechny tři trestné činy byly spáchány na základě přinejmenším středně těžké až těžké alkoholizace. Ve spojení s emočně nestabilními osobnostními rysy odsouzené nelze vyloučit, že schopnost odsouzené rozpoznat protiprávnost činu nebo jednat v souladu s tímto porozuměním byla v době spáchání činů přinejmenším značně snížena.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky. Konkrétně vykazují jednání odsouzené nejméně znaky přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a pokusu přečinu poškození cizí věci podle § 21 odst. 1 k § 228 tr. zákoníku, přečinu vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle § 326 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a dále též pokusu přečinu ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 k § 146 odst. 1 tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
7. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená totiž svým jednáním porušila hned několik právem chráněných zájmů, a to jmenovitě zájem na ochraně majetkových práv, zájem na ochraně zdraví, zájem na zachování veřejného pořádku a zájem na řádném výkonu veřejné moci. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzené byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení V. K. výše označenými cizozemským rozhodnutími hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 5. 2024
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu