11 Tcu 39/2025-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. 6. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. T., rozsudkem Okresního soudu Paks, Maďarská republika, ze dne 8. 3. 2022, sp. zn. 9.B.51/2021/50, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Paks, Maďarská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 8. 3. 2022, sp. zn. 9.B.51/2021/50, který nabyl právní moci dne 9. 3. 2022, byl J. T. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu obchodování s lidmi podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) maďarského trestního zákoníku. Za uvedený trestný čin byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání dvou let a dále trest vyhoštění z území Maďarska na dobu čtyř let.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedeného trestného činu (stručně řečeno) dopustil takto:
Odsouzený přišel kvůli epidemii Covid-19 o práci. Neměl pravidelný příjem a vzhledem k tomu mu bylo přes známého nabídnuto, že pokud bude přepravovat lidi, kteří nemají povolení k pobytu v Maďarsku, a nelegálně překročí hranice, může za dva dny dostat odměnu 10 000 Kč.
Odsouzený výše uvedenou nabídku přijal a do Maďarska přicestoval z České republiky přes Slovensko dne 30. 10. 2020 se třemi společníky, z nichž dva byli lidé, kteří ho naverbovali, přičemž třetí společník se také zavázal pracovat jako řidič.
Společník odsouzeného, A. K., si od budapešťské obchodní společnosti Klass-Wagen Hungary Kft. pronajal vůz Škoda Octavia s rumunskou registrační značkou XY, a poté vůz předal odsouzenému, který podle pokynů svých společníků A. K. a A. Y. sledoval souřadnice uvedené na mobilním telefonu Xiaomi Redmi 7 a vydal se k jižní hranici Maďarska, kde v oblasti XY kolem 23:30 hodin vzal do svého vozu sedm osob, z nichž pět nastoupilo do vozidla a dvě osoby nastoupily do zavazadlového prostoru vozidla. Všechny tyto osoby neměly povolení k pobytu v Maďarsku.
Výše uvedené osoby vycházely z uprchlického tábora v XY, kde se domluvily s členem sítě pašeráků lidí, že budou převezeny přes Maďarsko do Vídně za odměnu 2 000 až 4 000 EUR.
Pěší člen výše uvedené zločinecké organizace doprovázel sedm osob převážených odsouzeným pěšky přes srbsko-maďarskou zelenou hranici, poté je odvedl na místo, kde odsouzený tyto osoby vyzvedl.
Odsouzený vyrazil směrem k XY na základě pokynů A. Y. a A. K., avšak dne 31. 10. 2020 v 00:38 hodin byl na XY km levého pruhu dálnice M6 zastaven policií a přistižen při činu. Osoby, které převážel, byly vráceny na srbsko-maďarské hranice, kde opustily území Maďarska.
Výše uvedeným jednáním se odsouzený zapojil do sítě pašeráků lidí k plnění přepravních úkolů za účelem získání finančního prospěchu. Tato koordinovaně a konspirativně fungující a dlouhodobě organizovaná síť poskytuje pomoc státním příslušníkům třetích zemí při nelegálním překračování hranic za významnou finanční kompenzaci organizováním a prováděním jejich přepravy přes státní hranice a v rámci Maďarska. Mezi její koordinované činnosti patří kontaktování a udržování kontaktu s osobami ze třetích zemí, jejich sdružování do skupin a zajišťování nezbytných osobních a materiálních podmínek pro jejich přepravu.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Maďarské republiky. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů dne 2. 11. 2022.
7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku, neboť ze skutkových zjištění cizozemského soudu vyplývá, že odsouzený svým jednáním umožnil ilegálním migrantům po nedovoleném překročení státní hranice se přepravit přes území Maďarské republiky, a uvedeného jednání se dopustil jako člen organizované skupiny a za úplatu.
8. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že je nerozhodné, že odsouzený umožnil ilegálním migrantům se přepravit přes území Maďarské republiky, nikoliv přes území České republiky, neboť pro účely posouzení podmínky oboustranné trestnosti je třeba vycházet z metody tzv. analogické transpozice, podle níž se v takové situaci na cizí stát nahlíží jako na Českou republiku (srov. přiměřeně HUCLOVÁ, H. In: POLÁK, P., HUCLOVÁ, H., KUBÍČEK, M. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2020, s. 248.). Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
9. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený svým jednáním zasáhl do zájmu státu na ochraně státního území před nelegální migrací, který je realizovaný kontrolou osob, které překračují jeho státní hranici. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný (nepodmíněný) trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení J. T. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
10. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 6. 2025
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu