11 Tcu 41/2024-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 13. 6. 2024 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. L., rozsudkem Okresního soudu Frankfurt am Main, Spolková republika Německo, ze dne 17. 2. 2022, sp. zn. 915 Ls 3280 Js 240678/21, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Frankfurt am Main, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 17. 2. 2022, sp. zn. 915 Ls 3280 Js 240678/21, který nabyl právní moci dne 12. 7. 2022, byl D. L. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání pokusu trestného činu závažné krádeže spáchané organizovanou zločineckou skupinou ve dvou případech, dále (dokonaného) trestného činu závažné krádeže spáchané organizovanou zločineckou skupinou, a dále trestného činu útoku na veřejného činitele, trestného činu neuposlechnutí veřejného činitele a trestného činu úmyslného ublížení na těle. Za uvedené trestné činy byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 8 (osmi) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označených trestných činů v části společně s K. R., narozenou XY v Praze, v části sám (stručně řečeno) tím, že:
odsouzení se společně s M. D. a V. S., kteří jsou trestně stíháni samostatně, v přesně nezjištěný den před 28. 8. 2021 spolčili, aby ve vzájemné spolupráci odcizovali cennosti zákazníkům, a to především na parkovištích u prodejen, a využívali je pro vlastní potřebu. Za tímto účelem v den spáchání trestného činu společně přicestovali z České republiky do Německa, a to ve vozidle Opel Meriva, registrační značky XY (CZ). Odsouzení a odděleně stíhané osoby si na trestné činy pevně rozdělili role. Zatímco odděleně trestně stíhaný S. byl zodpovědný za výběr poškozených a telefonickou koordinaci odsouzených, tito převzali samotné úkony krádeže a svou vlastní ochranu na místě, zatímco samostatně trestně stíhaná D. - která byla rovněž v telefonickém kontaktu se S. a odsouzenými - zůstala v autě a z bezpečnostních důvodů události bedlivě sledovala. Odsouzení se trestné činnosti dopustili s cílem získat trvalý zdroj příjmů určité výše.
Konkrétně byly spáchány následující trestné činy:
1. odsouzení a samostatně trestně stíhaní S. a D. se dne 28. 8. 2021 kolem 14:00 hodin vydali vozidlem Opel Meriva XY na parkoviště obchodu Aldi na adrese XY, XY XY, aby podle předchozí vzájemné dohody hledali příležitosti ke kapesním krádežím. Samostatně trestně stíhaný S. zaparkoval vozidlo na tamním parkovišti a dával pozor, aby vozidlo mohlo z parkoviště kdykoli bez překážek vyjet. Následně odsouzení a samostatně trestně stíhaný S. vozidlo opět opustili, zatímco samostatně trestně stíhaná D. zůstala ve vozidle, aby sledovala okolí, což odpovídalo její dříve přidělené roli. Za tímto účelem byla samostatně trestně stíhaná D. v kontaktu se samostatně trestně stíhaným S. a odsouzeným L. prostřednictvím mobilního telefonu. Odsouzení pak ve dvojici vstoupily do supermarketu a kolem 15:20 hodin přistoupili k poškozenému W., který u pokladny vykládal zboží na pokladní pás. Odsouzený L. sáhl poškozenému do levé kapsy u bundy, aby z ní vzal cennosti, nakonec však byl neúspěšný, neboť se v této kapse žádné cennosti nenacházely (ačkoliv se odsouzení domnívali, že ano). Samostatně trestně stíhaný S. zůstal po tuto dobu před supermarketem, aby zabránil odhalení plánované krádeže. Kolem 15:45 hodin odsouzení a samostatně trestně stíhaní opustili místo činu a společně odjeli výše uvedeným vozidlem směrem na XY.
2. kolem 16:05 hodin dorazili odsouzení a samostatně trestně stíhaní na parkoviště supermarketu XY na adrese XY v XY XY. Tam samostatně trestně stíhaný S. opět zaparkoval vozidlo tak, aby umožnil rychlý odjezd. Následně odsouzení a samostatně trestně stíhaný S. v souladu s předchozí dohodou vozidlo opět opustili, aby hledali další příležitosti ke spáchání trestného činu. Samostatně trestně stíhaná D. zůstala ve vozidle a udržovala telefonický kontakt s odsouzenými a se samostatně trestně stíhaným S., aby přispěla k zabránění odhalení trestné činnosti. Krátce poté se odsouzení přiblížili k poškozené Schliebsové, která tlačila nákupní vozík a měla na rukojeti zavěšenou kabelku. Odsouzený L. poté sáhl do kabelky a vyndal z ní peněženku, zatímco odsouzená R. toto jednání zajistila svým tělem proti odhalení. Když si toho poškozená všimla a vykřikla, odsouzený L., který věděl, že nemůže dokonat trestný čin podle plánu, zasunul peněženku zpět do kabelky. Odsouzení a samostatně trestně stíhaní pak kolem 16:45 hodin opustili parkoviště a odjeli směrem na XY.
3. kolem 17:15 hodin přijeli odsouzení a samostatně trestně stíhaní na parkoviště obchodu s nábytkem "XY" na adrese XY, XY. Podle dohodnutých rolí samostatně trestně stíhaný S. a odsouzení opustili vozidlo, zatímco samostatně trestně stíhaná D. zůstala ve vozidle a udržovala telefonický kontakt se samostatně trestně stíhaným S. Samostatně trestně stíhaný S. rovněž pozoroval okolí, zejména ostatní zákazníky. Odsouzený L. dal odsouzené R. signál, že další obětí má být poškozená M. Y. Když byla poškozená u svého vozidla a přesunovala svou dceru z kočárku do vozidla, odsouzený L. tento okamžik využil a z kabelky poškozené Y., která byla v kočárku, odcizil peněženku, aby si ji ponechal pro sebe, odsouzenou a samostatně trestně stíhané. Odsouzená R. kryla krádež svým tělem a samostatně trestně stíhaný S. pozoroval, zda si činu všimly třetí osoby na parkovišti. Poté podle dohody přistoupil k vozidlu a nastartoval. Odsouzení se s odcizenou peněženkou také rychle odebrali k vozidlu. Poškozená si však všimla, že jí peněženka byla odcizena, a rozběhla se za pachateli. Odsouzený L. se snažil peněženku schovat do kapsy své bundy, ale poškozená mu ji vytrhla. Peněženka obsahovala 160,00 EUR v hotovosti, šekovou kartu, osobní doklady a karty pojištěnce.
4. Svědek hlavní policejní komisař K. vydal kolem 17:24 hodin příkaz k zatčení odsouzených a samostatně trestně stíhaných. Svědek hlavní policejní komisař W. si nasadil pásku s nápisem „Polizei“ (policie). Svůj služební odznak měl pověšený na řetízku na krku. S hlasitým a zřetelným vykřikováním slov „policie“ se pak hlavní policejní komisař W. přiblížil k odsouzeným, kteří stáli u vozidla. Hlavní policejní komisař W. nejprve začal zatýkat odsouzeného L. - aby tomu zabránil, odsouzený L. do svědka hlavního policejního komisaře W. strčil, udeřil pěstí jeho směrem a vší silou se bránil zatčení. To, že může dojít ke zranění hlavního policejního komisaře W. přitom vědomě akceptoval. Pouze za použití prosté fyzické síly se hlavnímu policejnímu komisaři W. podařilo odsouzeného zatlačit na kapotu. Jelikož se však odsouzený L. nadále svýma rukama bránil zatčení, a to i přes opakované výzvy, aby tak nečinil, muselo být proto proti němu opětovně použito fyzické síly, aby se nakonec podařilo policejní opatření prosadit. Svědek hlavní policejní komisař W. trpěl po krátkou dobu bolestmi způsobenými úderem oběma rukama do hrudníku, ale nebyl zraněn a po útoku odsouzeného nebyl neschopen služby.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestných činů krádeže podle § 205 tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 tr. zákoníku).
7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, kterého se dopustil ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (skutky 1. až 3. rozsudku cizozemského soudu) a přečinu násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním zasáhl zájem na řádném výkonu pravomoci úřední osoby při plnění úkolů státu nebo společnosti, jakož i zájem na ochraně vlastnického práva. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení D. L. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 6. 2024
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu