Judikát 11 Tcu 45/2026
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:18.03.2026
Spisová značka:11 Tcu 45/2026
ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:11.TCU.45.2026.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994 Sb. Kategorie rozhodnutí:E 11 Tcu 45/2026-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. 3. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. D., rozsudkem Zemského soudu Eisenstadt, Rakouská republika, ze dne 30. 5. 2023, sp. zn. 8 Hv 34/23h, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu Eisenstadt, Rakouská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 30. 5. 2023, sp. zn. 8 Hv 34/23h, který nabyl právní moci téhož dne, byl P. D. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 114 odst. 1, odst. 3 bod 1 a 2, odst. 4 první případ rakouského zákona o cizinecké policii. Za uvedený trestný čin byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání dvou let.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedeného trestného činu dopustil (stručně řečeno) takto: v období od 27. 12. 2022 do 8. 1. 2023, v XY a na dalších místech rakouského území, za účelem pravidelného výdělku (§ 70 odst. 1 bod 3 první případ StGB – rakouského trestního zákoníku), jako člen organizované zločinecké skupiny a za účasti dalších členů této zločinecké skupiny jako spolupachatel ve vědomé a úmyslné spolupráci (§ 12 StGB), a to s odděleně stíhanými dosud neznámými zadavateli M.
T. („M.“), „O.“, L. B. a dalšími neznámými převaděči osob a vozidel, umožnil nezákonný vstup nebo průjezd alespoň tří cizinců, kteří nemají oprávnění ke vstupu nebo pobytu v Evropské unii, do členského státu Evropské unie nebo přes něj, konkrétně z Maďarska do Rakouska, s úmyslem neoprávněně obohatit sebe a organizovanou zločineckou skupiny o dosud nestanovenou částku, a to tak, že: I./ dne 8. 1. 2023 osobním automobilem značky AUDI Q7 s českou poznávací značkou XY přepravil šest syrských státních příslušníků z XY (srbsko-maďarská pohraniční oblast) do XY; II./ dne 23.
12. 2022 osobním automobilem značky Octavia s českou poznávací značkou XY přepravil šest cizinců neznámé státní příslušnosti z XY do Vídně;
III./ dne 27. 12. 2022 přepravil z XY na místo v Rakousku, které již nelze zjistit, devět cizinců neznámé státní příslušnosti, a to osobním automobilem značky Škoda Octavia s českou poznávací značkou XY;
IV./ dne 30. 12. 2022 přepravil devět cizinců neznámé státní příslušnosti z XY na místo, které již nelze zjistit, a to osobním automobilem značky Porsche Macan S s českou poznávací značkou XY. 3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č.
269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Rakouské republiky. Předmětné odsouzení se navíc týká skutků, které jsou trestné i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence rejstříku trestů dne 31. 5. 2023.
7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 2 písm. a) a c) tr. zákoníku ve spojení s § 116 tr. zákoníku, neboť ze skutkových zjištění cizozemského soudu prvního stupně vyplývá, že odsouzený svým jednáním jednak umožnil jinému nedovoleně překročit státní hranici Rakouské republiky, jednak po nedovoleném překročení státní hranice umožnil jinému přepravit se přes území Rakouské republiky.
Uvedeného jednání se dopustil za úplatu a jako člen organizované skupiny. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že je nerozhodné, že odsouzený umožnil ilegálním migrantům nedovoleně překročit státní hranici Rakouské republiky (nikoliv tedy České republiky) a dále tyto přepravoval přes území Rakouské republiky, nikoliv přes území České republiky, neboť pro účely posouzení podmínky oboustranné trestnosti je třeba vycházet z metody tzv. analogické transpozice, podle níž se v takové situaci na cizí stát nahlíží jako na Českou republiku (srov. přiměřeně HUCLOVÁ, H.
In: POLÁK, P., HUCLOVÁ, H., KUBÍČEK, M. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2020, s. 248.). Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy.
Odsouzený totiž svým jednáním zasáhl do zájmu státu na ochraně státního území před nelegální migrací, který je realizovaný kontrolou osob, které překračují jeho státní hranici. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení P. D. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 18. 3. 2026 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu