11 Tcu 53/2022-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 6. 4. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. M., narozeného XY, rozsudkem Okresního soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 13. 9. 2018, sp. zn. 22 Ls 147 Js 20603/18, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Dne 10. 4. 2018 v 8:15 hodin v obchodních prostorách společnosti P.-M., XY odcizil dvě balení minisalámů v hodnotě 3,98 EUR, aby si zboží ponechal pro sebe, aniž by ho zaplatil.
2. Dne 19. 4. 2018 v 11 hodin v obchodních prostorách společnosti A., XY odcizil čtyři parfémy značky Anna Biondi v celkové hodnotě 19,96 EUR, aby si zboží ponechal pro sebe, aniž by ho zaplatil.
3. Dne 26. 4. 2018 ve 13:52 hodin v obchodních prostorách společnosti N.-M., XY odcizil potraviny v celkové hodnotě 3,47 EUR, aby si zboží ponechal pro sebe, aniž by ho zaplatil.
4. dne 27. 4. 2018 v neznámé době před 14:30 hod. v obchodních prostorách společnosti S. v A. D., W., XY odcizil zboží v celkové hodnotě 99,90 EUR, aby si je ponechal pro sebe, aniž by ho zaplatil. Jedná se přitom jednotlivě o následující zboží, které bylo v 15:05 hodin zjištěno příslušníkem policie v taškách odsouzeného, které měl s sebou, a to poté, kdy tyto tašky byly prohledány na základě zadržení odsouzeného při další krádeži v obchodě v A. (10.): a) 3x boxerky Puma v celkové hodnotě 43,97 EUR, b) 7x balení ponožek Puma po třech kusech v celkové hodnotě 55,93 EUR.
5. Dne 27. 4. 2018 ve 14:30 hodin v obchodních prostorách společnosti A. v XY odcizil 2 balení žvýkaček Xylit 24 v celkové hodnotě 2,98 EUR, aby si zboží ponechal pro sebe, aniž by ho zaplatil.
6. Dne 15. 5. 2018 v 19:00 hodin v obchodních prostorách společnosti E., XY odcizil 97 tabulek čokolády v celkové hodnotě 201,13 EUR, aby si zboží ponechal pro sebe, aniž by ho zaplatil.
Odsouzený přitom byl v době páchání trestných činů bez vlastního příjmu. Nejpozději dne 17. 10. 2017 se rozhodl, že si pokračujícím a opakovaným pácháním krádeží v Německu obstará zdroj příjmů po nějakou dobu a v určitém rozsahu, který by měl sloužit přinejmenším částečně k financování jeho životních nákladů.
Při realizaci tohoto plánu činů spáchal trestné činy, které jsou základem rozsudku ze dne 20. 2. 2018, jakož i tohoto rozsudku. Odsouzený přitom vkládal zboží vždy do tašky, kterou si přivezl s sebou, takže tyto byly vzdáleny přístupu příslušných vlastníků. Jednal vždy s úmyslem si zboží ponechat pro sebe, aniž by ho zaplatil. V každém případě u činů číslo 4 a 6 měl při páchání krádeží v plánu zboží prodat dále se ziskem třetím osobám.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že M. M. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku).
7. Pokud se týká posouzení shora popsaného skutku, tento podle Nejvyššího soudu vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s § 116 tr. zákoníku. To proto, neboť si přisvojil cizí movité věci tím, že se jich zmocnil, ačkoliv byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen i potrestán [viz bod 20) opisu z evidence Rejstříku trestů M. M.]. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se totiž dopustil majetkové trestné činnosti se záměrem vlastního obohacení, a to prostřednictvím více dílčích útoků, což jednoznačně zvyšuje společenskou škodlivost jeho trestné činnosti. Z opisu z evidence Rejstříku trestů odsouzeného se nadto podává, že byl opakovaně odsouzen a potrestán, nad rámec výše uvedeného odsouzení, pro majetkovou, ale i jinou trestnou činnost. Co do uloženého druhu trestu Nejvyšší soud ze spisového materiálu zjistil, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. M. výše uvedeným rozhodnutím cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 4. 2022
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu
Vypracoval: JUDr. Petr Škvain, Ph.D. soudce