11 Tcu 57/2022-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 6. 4. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. T., narozeného XY, rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 9. 8. 2018, sp. zn. 512 Hv 61/18v, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 9. 8. 2018, sp. zn. 512 Hv 61/18v, který nabyl právní moci téhož dne, byl L. T. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání přečinu profesionálně provedené krádeže vloupáním za účelem výdělku podle § 127, § 129 odst. 1, § 130 odst. 2 ve spojení s § 15 rakouského trestního zákoníku. Za uvedený trestný čin mu cizozemský soud za použití § 31, § 40 a § 130 odst. 2 rakouského trestního zákoníku a se zřetelem na rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2017, sp. zn. 5 T 178/2017, který nabyl právní moci dne 16. 1. 2018, uložil nepodmíněný dodatkový trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označeného trestného činu tím, že:
dále uvedeným osobám vzal cizí movité věci profesionálně provedeným způsobem za účelem výdělku s úmyslem se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit, vloupáním, popř. vstupem do budov
A. odcizil, a to v období od 8. 7. 2017 do 9. 7. 2017 v XY osobám oprávněným k disponování ze společnosti W. A. jeden laptop „Lenovo“, tři balení kávových kapslí „Nespresso“, jeden mobilní telefon „i-Phone“, jeden externí pevný disk „Samsung“ a jednu lahev piva v celkové hodnotě 1 031 EUR, jakož i
B. Se pokusil odcizit, a to dne 10. 7. 2017 v XY osobám oprávněným k disponování z restaurace „C. A.P.“ peníze a cenné předměty.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že L. T. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku).
7. Pokud se týká posouzení shora popsaného skutku, tento podle Nejvyššího soudu vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s § 116 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Odsouzený si totiž (v části uvedené pod písm. A v bodě 2. tohoto usnesení) přisvojil cizí movité věci tím, že se jich zmocnil, v části se o to pokusil (viz jednání uvedené pod písm. B. v bodě 2. tohoto usnesení) a současně též způsobil na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou ve smyslu § 138 tr. zákoníku a uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl za trestný čin krádeže v posledních třech letech odsouzen i potrestán [viz bod 15) opisu z evidence Rejstříku trestů L. T.]. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil majetkové trestné činnosti se záměrem vlastního obohacení. Z opisu z evidence Rejstříku trestů odsouzeného se nadto podává, že byl opakovaně odsouzen a potrestán, nad rámec výše uvedeného odsouzení, převážně pro majetkovou trestnou činnost. Tato skutečnost nepochybně zvyšuje společenskou škodlivost jeho trestné činnosti. Co do uloženého druhu trestu Nejvyšší soud ze spisového materiálu zjistil, že odsouzenému byl uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení L. T. výše uvedeným rozhodnutím cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 4. 2022
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu
Vypracoval: JUDr. Petr Škvain, Ph.D. soudce