11 Tcu 57/2025-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 7. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. T., rozsudkem Okresního soudu Offenbach am Main, Spolková republika Německo, ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 22 Ls 1200 Js 80786/14, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Dne 10. 2. 2014 odcizil z drogerie XY v XY ve Frankfurtu nad Mohanem 3 lahvičky parfému „Beckham“ v celkové hodnotě 38,75 EUR, které vložil do batohu a bez zaplacení opustil prostory obchodu, aby tyto věci následně zužitkoval.
2. Dne 1. 3. 2014 odcizil z obchodu s potravinami XY ve Frankfurtu nad Mohanem 5 lahví rumu v celkové hodnotě 33,75 EUR, které uložil do kapsy své bundy a bez zaplacení opustil prostory obchodu, aby tyto věci následně zužitkoval.
3. Dne 5. 3. 2014 odcizil z obchodu s potravinami XY ve Frankfurtu nad Mohanem kosmetické výrobky, jako jsou šampony a sprchové gely, v celkové hodnotě 44,55 EUR, tím, že tyto věci vložil do batohu a bez zaplacení opustil prostory obchodu, aby tyto věci následně zužitkoval.
4. Dne 9. 3. 2014 odcizil z drogerie XY ve Frankfurtu nad Mohanem 2 balení dámského parfému v celkové hodnotě 29,90 EUR, které vložil do kapsy své bundy a bez zaplacení opustil prostory obchodu, aby tyto věci následně zužitkoval.
5. Dne 18. 3. 2014 odcizil v prostorách drogerie v ulici XY ve Frankfurtu nad Mohanem 2 balení žiletek výrobce „Gilette“ v celkové hodnotě 35,90 EUR, které vložil do tašky a bez zaplacení opustil budovu, aby je následně využil pro vlastní účely.
6. Dne 20. 3. 2014 odcizil z drogerie XY v XY ve Frankfurtu nad Mohanem 2 balení žiletek v celkové hodnotě 35,90 EUR, které vložil do kapsy svých kalhot a bez zaplacení opustil prostory obchodu, aby tyto věci následně zužitkoval.
7. Dne 29. 3. 2014 odcizil z prostor drogerie XY v XY MDE skener v hodnotě 800 EUR, který schoval do své bundy a poté opustil obchod, aniž by zaplatil, aby tento přístroj následně mohl využít pro vlastní účely.
8. Dne 31. 3. 2014 odcizil v prostorách výše uvedené drogerie kosmetické výrobky v celkové hodnotě 64 EUR, které vložil do batohu, aby mohl opustit budovu a zboží využít pro vlastní potřebu.
Spácháním těchto trestných činů si nezaměstnaný odsouzený po celé toto období zajistil trvalý a nemalý zdroj příjmů, z něhož hradil své životní náklady i drogovou závislost.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Spolkové republiky Německo. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů dne 25. 6. 2022.
7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje přinejmenším znaky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, neboť ze skutkových zjištění cizozemského soudu vyplývá, že odsouzený si přisvojil cizí movité věci tím, že se jich zmocnil, způsobil tím na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou ve smyslu § 138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a současně se tohoto jednání dopustil, ačkoliv byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen [srov. bod 21) a 22) opisu z evidence Rejstříku trestů odsouzeného], a to vše za podmínek § 116 tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený svým jednáním zasáhl do vlastnického práva jiného. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen již citelný (nepodmíněný) trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení J. T. výše označeným rozhodnutím cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 7. 2025
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu