11 Tcu 58/2025-117
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 13. 8. 2025 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky K. P., rozsudkem Odvolacího soudu v Antverpách, Belgické království, ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. C/513/2022 ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně v Limburgu, oddělení Tongeren, sp. zn. TG60.L6.3735/2018 ze dne 20. 5. 2021, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Odvolacího soudu v Antverpách, Belgické království, ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. C/513/2022, který nabyl právní moci dne 4. 5. 2022, ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně v Limburgu, oddělení Tongeren, sp. zn. TG60.L6.3735/2018 ze dne 20. 5. 2021, byla K. P. uznána vinnou trestnými činy:
I. Pěstování omamných prostředků s přitěžujícími okolnostmi, pěstování rostlin, z nichž lze získávat uspávací prostředky, omamné a jiné psychotropní látky, které by mohly způsobit závislost a jejichž seznam určuje král (čl. 2 bis, 4 en 6 odstavec 1 Zákona ze dne 24. února 1921; čl. 2, 18°, 3, 6 § 2 a 61, a přílohy I až V Královské vyhlášky ze dne 6. září 2017) s okolností, že trestný čin zahrnoval účast na hlavní nebo vedlejší činnosti zločinného spolčení [čl. 2 bis § 3, b (omamné prostředky/psychotropní látky] a čl.
2 quater odstavec 1, 5 (prekurzory) zákona ze dne 24. února 1921) – vše pod bodem A.2, II. Pěstování konopí, prodej, nabízení ke koupi, dodávání nebo poskytování prostředků bez povolení s přitěžujícími okolnostmi s výjimkou případů uvedených v čl. 8 královské vyhlášky ze dne 6. září 2017, kdy prodala látky definované v čl. 2, 12° téže královské vyhlášky, nabízela ke koupit, dodávala nebo poskytovala za protihodnotu nebo zdarma bez předchozího povolení příslušného ministra nebo jeho zástupce (čl.
2 bis § 1, 4 en 6 odstavec 1 Zákona ze dne 24. února 1921; čl. 2, 12°, 14° a 18°, 3, 6 § 1, 8, 50 a 61, a přílohy I až V Královské vyhlášky ze dne 6. září 2017) s okolností, že trestný čin zahrnoval účast na hlavní nebo vedlejší činnosti zločinného spolčení (čl. 2 bis § 3, b (omamné prostředky/psychotropní látky) a čl. 2 quater odst. 1, 5° (prekurzory) zákona ze dne 24. února 1921) – pod bodem B.2, III. Prosté krádeže (čl. 461 odstavec 1, a 463 odstavec 1 Trestního zákoníku) – bod C.1. Všechny tyto činy spáchala ve skupině s dalšími osobami P.
A. a J.
V. Za to byla odsouzena společně k nepodmíněnému hlavnímu trestu odnětí svobody v délce 15 měsíců a k pokutě ve výši 1.000,00 EUR, zvýšenému o 70 procentových zvýšení na 8.000,00 EUR (nebo k náhradnímu trestu odnětí svobody v délce 90 dnů).
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená K. P. společně s osobami P. A. a J. V. dopustila trestné činnosti tím, že:
I. (A.2 – po doplnění) V rodinném obydlí, kde žila společně s odsouzeným A., v období od 1. 1. 2017 do 23. 5. 2018 profesionálně zřídili ve sklepě plantáž na pěstování konopí a pěstovali její pomocí konopí, když tato plantáž na pěstování konopí, byla po nějakou dobu v provozu a byla nedávno sklizena a na místě leželo k usušení 10,6 kg sklizeného konopí (v této souvislosti viz protokol 010918/18), přičemž založit takovou profesionální plantáž, sklízet a najít odbyt pro sklizeň rostlin vyžaduje dobrou organizaci a vědomé a dobrovolné poskytnutí prostoru pro zřízení plantáže na pěstování konopí znamená nezbytnou pomoc při zřizování plantáže na pěstování konopí a tato plantáž na pěstování konopí podle bodu A.2 byla založena zločineckým spolčením, když konopí pěstovala odsouzená P. a její partner, odsouzený A., v rámci činnosti zločineckého spolčení, jehož cílem bylo pěstování konopí a odsouzený A. byl členem tohoto zločineckého spolčení a podílel se i na provozu dalších plantáží na pěstování konopí tohoto spolčení.
II. (bod B.2. – po doplnění) Odsouzená P. je rovněž vinna prodejem konopí v rámci činnosti zločineckého spolčení, když konopí sklizené v jejím bydlišti za její asistence prodávala ona a její partner, odsouzený A., přičemž z trestního spisu vyplývá, že na této plantáži probíhala předchozí sklizeň, takže konopí bylo prodáváno i v období uvedeném pod bodem B.2 obžaloby, jak bylo doplněno, a obžalovaná poskytovala potřebnou pomoc při prodeji konopí, které pomáhala pěstovat.
III. (bod C.1.) Odsouzená P. svou účastí na poskytnutí objektu a spoluprací při údržbě plantáže v době, kdy byla plantáž na pěstování konopí aktivní (v období od 1. 1. 2017 do 23. 5. 2018), poskytla nejen nezbytnou pomoc při založení pěstírny konopí zločineckým spolčením, ale poskytla i nezbytnou pomoc při krádeži elektrické energie, přitom dovolila, aby byla elektřina v jejím obydlí odebírána před elektroměrem, a tím, že spolupracovala při pěstování a sklizni rostlin a provozování plantáže na pěstování konopí, rovněž vědomě a dobrovolně poskytla nezbytnou pomoc při krádeži elektřiny v rámci činnosti zločineckého spolčení, v důsledku toho je rovněž spolupachatelkou krádeže elektřiny na své adrese (se na nezákonně odebrané elektřiny není ve spise specifikována konkrétní částkou).
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená K. P. je občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie), přičemž toto odsouzení bylo notifikováno v Rejstříku trestů dne 15. 7. 2022 (viz č. l. 69 spisu). Odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky [body I. – A.2 a II. B.2 odpovídají minimálně ustanovení § 283 odst 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a bod C.1 odpovídá ustanovení § 205 odst. 1, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, když všechny trestné činy byly spáchány organizovanou skupinou nejméně tří trestně odpovědných pachatelů]. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.
7. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená svým jednáním porušila zájem na ochraně cizího majetku a zájem na ochraně společnosti a lidí před možným ohrožením, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s omamnými látkami. Současně se jedná o trestnou činnost, k jejímuž stíhání je Česká republika vázána také mezinárodními úmluvami. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzené byl cizozemským soudem uložen již citelný (nepodmíněný) trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení K. P. výše označeným rozhodnutím cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 8. 2025
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu
vypracoval: JUDr. Ladislav Koudelka, Ph.D. soudce