11 Tcu 61/2022-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 17. 3. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. S., narozeného XY v XY, rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 5. 7. 2018, sp. zn. 092 HV 64/18g, který nabyl právní moci dne 10. 7. 2018, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni (dále jen „cizozemský soud“), Rakouská republika, ze dne 5. 7. 2018, sp. zn. 092 HV 64/18g, který nabyl právní moci dne 10. 7. 2018, byl L. S. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání přečinu závažné krádeže vloupáním podle § 127, § 128 odst. 1 bod 5, § 129 odst. 1 bod 1 rakouského trestního zákoníku. Za uvedený trestný čin mu cizozemský soud uložil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 21 (jednadvaceti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označeného trestného činu tím, že:
dne 13. 6. 2018 ve vědomé a chtěné součinnosti s dosud nezjištěným spolupachatelem (§ 12 rakouského trestního zákoníku) odcizil cizí movité věci, totiž dva motocykly v celkové hodnotě přesahující částku 5 000,00 EUR, a to tak, že si vždy sedl na motocykl a jeho spolupachatel za účelem provedení činu vypáčil zajišťovací zařízení, totiž zámek řídítek, a to
I. značky BMW R 1200 GS s registrační značkou XY poškozeného H. H. v hodnotě cca 14 000,00 EUR
II. značky Suzuki GSX R 1000 s registrační značkou W-4NZU poškozeného O. R. v hodnotě cca 5 000,00 EUR.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že L. S. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku).
7. Co se týče právního posouzení shora popsaného jednání, má Nejvyšší soud za to, že toto vykazuje znaky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Odsouzený si totiž přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil, činu se dopustil vloupáním ve smyslu § 121 tr. zákoníku a současně způsobil na cizím majetku větší škodu ve smyslu § 138 odst. 1 tr. zákoníku; to vše za podmínek stanovených § 116 tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti, a to společně s další osobou, což výrazně zvyšuje společenskou škodlivost jeho jednání. Nelze také přehlédnout, že odsouzeným způsobená škoda (1 900 EUR) významně převyšuje hranici větší škody ve smyslu § 138 odst. 1 tr. zákoníku. Konečně jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení L. S. výše uvedeným rozhodnutím cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 3. 2022
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu
Vypracoval: JUDr. Petr Škvain, Ph.D. soudce