11 Tcu 64/2025-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 7. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. B., rozsudkem Okresního soudu Memmingen, Spolková republika Německo, ze dne 4. 9. 2023, sp. zn. 1 Ls 403 Js 4828/23, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Přitom byl dohodnut následující postup: Pachatelé se zaměřují převážně na starší osoby. Spoléhají přitom na to, že tyto osoby zaprvé mají často naspořeny značné finanční prostředky, zadruhé jsou často osamělé z důvodu věku, a navíc mívají z důvodu věku také omezenou vnímavost a úsudek. Jeden nebo více spolupachatelů prohledává telefonní seznam obce a cíleně vyhledává osoby s křestními jmény, která byla před více lety často používána, ale v současné době již vyšla z módy. Pachatelé předpokládají, že osoba s takovým křestním jménem je v pokročilém věku.
Jeden ze spolupachatelů kontaktuje vybranou oběť a pomocí fingované konverzace a falešné legendy, např. že je kriminalista, státní zástupce, soudce nebo právník, si získá její důvěru. Potenciální oběti je předstírána naléhavá situace blízkého příbuzného, např. nutnost složení kauce po zatčení za smrtelnou dopravní nehodu. Dále je domluveno setkání se „zaměstnancem soudu“ za účelem předání peněz. Tomuto zaměstnanci mají být předány cennosti za účelem složení kauce. Pomocí zmanipulovaného předčíslí se poškozeným často zobrazí místní předčíslí v kombinaci s tísňovým číslem policie nebo telefonním číslem místního či spolkového kriminálního úřadu.
Člen gangu, který volá, má pravidelně k dispozici dalšího člena gangu ve své bezprostřední blízkosti, který je v kontaktu s osobou, která má peníze převzít, resp. s takovou skupinou, která je připravena na místě pro případ, že oběť projeví ochotu spolupracovat. Vyzvedávající osoba se podle pokynů nejprve dostaví do blízkosti bytu oběti nebo místa předání a odtud sleduje, zda v omyl uvedená oběť nevolá policii.
Následně obvykle další člen skupiny pachatelů volá oběti, vydává se za policistu a požaduje mluvit s kolegou. Tímto kontrolním hovorem pachatelé ověřují, zda oběť zavolala policii. V dalším průběhu se vyzvedávající osoba dostaví na dohodnuté místo předání a nechá si předat cennosti. Vedle vyzvedávající osoby se pravidelně zdržuje další osoba, která sleduje předání, chování podvedené osoby a okolí.
Jako vyzvedávači jsou často využíváni mladší členové gangu ve věku mladistvých nebo dospívajících, často také mladé ženy, zčásti již matky malých dětí. V případě, že jsou tito členové gangu zatčeni a obviněni, lze u nich předpokládat mírnější trest.
Odsouzený měl jako tzv. vyzvedávač přebírat kořist od obětí a poté ji předat ostatním spolupachatelům pobývajícím v zahraničí nebo ji předat spolupachatelům v blízkosti místa činu.
Celá skupina pachatelů vždy pracuje s alespoň třemi nebo čtyřmi pachateli, koordinuje se podle plánů a předchozích domluv a jednotliví členové jsou neustále v kontaktu prostřednictvím mobilních telefonů.
2. R. Z., obdržela dne 3. 3. 2023 kolem 11:50 hodin na pevnou linku s číslem XY hovor od skrytého telefonního čísla. Nejprve se ozval muž z okruhu pachatelů a plačtivým hlasem řekl: „Měl jsem nehodu. Jsem na policii.“ R. Z. se zeptala: „M., jsi to ty?“ Volající odpověděl kladně.
Poté, co R. Z. předala telefon svému manželovi, bývalému policistovi K. Z., hovor převzal údajný policista jménem „W.“, který na dotaz vědomě lhal, že je z policie v XY. Nejprve se zeptal, zda „M.“ je synem manželů Z., a poté vědomě lhal, že tento způsobil těžkou dopravní nehodu v okolí XY, při které srazil starší ženu, která je nyní těžce zraněna. Syn údajně poté neoprávněně opustil místo nehody a byl zatčen. Neznámý pachatel pak nařídil poškozenému, aby zůstal na lince, že se hned ozve.
V rozporu s plánem zločinu K. Z. podvod okamžitě prokoukl, ale telefonický kontakt s pachateli nadále udržoval. Mezitím R. Z. informovala prostřednictvím svého mobilního telefonu policejní stanici v XY.
Po krátké pauze se neznámý pachatel znovu ozval a sdělil, že oběť nehody zemřela a že věc bude nyní předána státnímu zastupitelství. K. Z. byl znovu vyzván, aby zůstal na lince a v žádném případě nezavěšoval. Poté se ozval neznámý pachatel a představil se jako „Státní zastupitelství XY” a sdělil, že syn M. byl zatčen a bude muset strávit šest týdnů ve vyšetřovací vazbě. Toto údajně lze odvrátit pouze složením kauce, kterou soudce stanovil na 21 000 EUR. Volající kolem 12:30 hodin nařídil K. Z., aby se dostavil do VR-Bank v XY a vybral hotovost ve výši 21 000 EUR.
K. Z. se poté vydal do VR-Bank a informoval tamní zaměstnance o situaci. Zaměstnanci mu dali do obálky kousky papíru a několik bankovek v hodnotě 50 a 100 EUR, které byly následně během dalšího telefonátu s pachateli odsouhlaseny.
Poté, co se K. Z. vrátil domů, ozval se další, dosud neznámý spolupachatel, který se vědomě vydával za „státního zástupce K.“ a ptal se na výši vybrané hotovosti a dalších cenností. V dalším průběhu telefonátu byl K. Z. nakonec vyzván, aby vyšel před svůj dům a počkal tam na „pana W.“ z finanční pokladny, který si přijde vyzvednout kauci. K. Z. tak učinil a po krátké době se z ulice XY přiblížil odsouzený, který byl prostřednictvím tzv. „jednorázového mobilního telefonu“ v telefonickém kontaktu s dalšími dosud neznámými pachateli, a zamířil ke K. Z.. Když se K. Z. zeptal odsouzeného, zda je pan W., odsouzený to potvrdil a pokusil se uchopit obálku, kterou K. Z. držel v levé ruce. K. Z. mezitím srazil odsouzeného na zem, aby mu zabránil v útěku. Zároveň přispěchali na pomoc uniformovaní policisté hlavní policejní komisař T. a hlavní policejní komisař S. z policejní stanice v K., kteří se skrývali na terase. Bezprostředně poté dorazili další policisté. Odsouzený byl v 13:58 hodin předběžně zadržen hlavním policejním komisařem T. a odvezen na policejní stanici v K., která se nacházela jen několik metrů odtud.
Odsouzený nebyl ve stavu výrazně snížené nebo zcela zbavené schopnosti vnímat nebo ovládat své jednání.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Spolkové republiky Německo. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů dne 9. 11. 2023.
7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje přinejmenším znaky pokusu zločinu podvodu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 209 odst. 1, odst. 3, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, neboť ze skutkových zjištění cizozemského soudu vyplývá, že odsouzený se zamýšlel obohatit tím, že jiného uvede v omyl, přičemž tímto jednáním směřoval ke způsobení větší škody a uvedeného činu se dopustil jako člen organizované skupiny. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se svým jednáním dopustil závažné majetkové trestné činnosti. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen již citelný (nepodmíněný) trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. B. výše označeným rozhodnutím cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 7. 2025
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu