11 Tcu 68/2025-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 8. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky Jaroslava Beneše, rozsudkem Okresního soudu Banská Bystrica, Slovenská republika, ze dne 28. 4. 2023, sp. zn. 5T/48/2022, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Banská Bystrica, Slovenská republika, ze dne 19. 9. 2023, sp. zn. 5To/87/2023, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Banská Bystrica, Slovenská republika (dále jen „cizozemský soud prvního stupně“), ze dne 28. 4. 2023, sp. zn. 5T/48/2022, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Banská Bystrica, Slovenská republika (dále jen „cizozemský odvolací soud“), ze dne 19. 9. 2023, sp. zn. 5To/87/2023, který nabyl právní moci dne 19. 9. 2023, byl Jaroslav Beneš (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání zločinu zkrácení daně a pojistného podle § 276 odst. 1, 4 slovenského trestního zákona. Za uvedený zločin byl odsouzenému cizozemským odvolacím soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání tří let.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu prvního stupně se odsouzený shora uvedeného zločinu (stručně řečeno) dopustil takto:
Jako živnostník podnikající pod obchodním jménem Jaroslav Beneš – Žeriavy s místem podnikání Nemčianska cesta 3, Nemce, IČO 10 988 700, registrovaný jako měsíční plátce daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), v období od ledna 2014 až do listopadu 2017 si průběžně zajišťoval od dosud nezjištěné osoby a na nezjištěném místě účelově vyhotovené účetní doklady – dodavatelské faktury různých obchodních společností, a to přesto, že těmito doklady deklarovaná zdanitelná plnění se mezi ním jako živnostníkem a obchodními společnostmi neuskutečnila, a v úmyslu snížit vlastní daňovou povinnost na DPH tyto použil k zaúčtování do účetnictví v rámci svého podnikání s vědomím neoprávněného uplatnění odpočtu daně z takto obstaraných účelově vyhotovených dodavatelských faktur, což vyústilo k vyhotovení řádných daňových přiznání k DPH, resp. dodatečných daňových přiznání k DPH, a následně zabezpečil jejich elektronické doručení místně příslušnému správci daně Daňovému úřadu v Banské Bystrici, přičemž tímto jednáním celkově zkrátil daň o 734 456,24 EUR, a tím snížil příjmy státního rozpočtu Slovenské republiky, zastoupené Daňovým úřadem Banská Bystrica. 3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudy jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušnými soudy Slovenské republiky. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů dne 15. 11. 2023.
7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje přinejmenším znaky zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, neboť ze skutkového zjištění cizozemského soudu prvního stupně vyplývá, že odsouzený zkrátil DPH ve velkém rozsahu [srov. přiměřeně § 138 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku].
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený svým jednáním zásadním způsobem zasáhl do zájmu státu na správném vyměření daně a na získání příjmů z této povinné platby. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským odvolacím soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení Jaroslava Beneše výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 8. 2025
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu