11 Tcu 72/2024-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 28. 8. 2024 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky P. G. a J. M., rozsudkem Zemského soudu Linz, Rakouská republika, ze dne 21. 10. 2021, sp. zn. 12 Hv 36/21t, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Zemského soudu Linz, Rakouská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 21. 10. 2021, sp. zn. 12 Hv 36/21t, který nabyl právní moci 1. 2. 2022, byli P. G. a J. M. uznáni vinnými ze spáchání trestného činu profesionálně provedené krádeže, kterého se dopustili částečně vloupáním a trestného činu poškození cizí věci. Za uvedené trestné činy byl odsouzenému P. G. cizozemským soudem uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 2 (dvou) měsíců. Odsouzenému J. M. pak cizozemský soud uložil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 10 (deseti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se oba odsouzení dopustili shora označených trestných činů tím, že: ve vědomé a úmyslné spolupráci jako spolupachatelé 1) v úmyslu se jejich přisvojením neoprávněně obohatit, a to každý v úmyslu získat nikoliv nepatrný příjem ve výši přesahující 400,00 EUR měsíčně dlouhodobým a opakovaným pácháním vloupání, kdy jednali za použití speciálních prostředků v podobě páčidla jako vloupacího nástroje, odcizili nebo se pokusili odcizit movité věci patřící níže uvedeným poškozeným, a to zčásti vloupáním do objektů nebo vypáčením schránek, a to 1.1) v noci z 26. na 27. 5. 2021 v XY, se ke škodě správců společnosti Car-election Lenzenweger, pokusili odcizit předpokládanou hotovost, tak, že páčidlem vypáčili okno dílny orientované na východ, vnikli do objektu a prohledali všechny místnosti uvnitř, přičemž pokus byl neúspěšný z důvodu nedostatku vhodné kořisti; 1.2) v noci z 26. na 27. 5. 2021 v XY, se ke škodě lyžařské školy Kirchschlag, pokusili odcizit vhodné věci tak, že páčidlem vypáčili dveře kontejneru, kde byla kancelář, přičemž pokus byl neúspěšný z důvodu nedostatku vhodné kořisti; 1.3) dne 27. 5. 2021 v XY odcizili odložené poštovní zásilky. 1.3.1.) Dámské balerínky J. F. v hodnotě 23,15 EUR; 1.3.2.) Olej a vitamíny M. G. v hodnotě 59 EUR; 1.3.3.) Dětské bikiny a dětský lak na nehty D. R. v hodnotě 25 EUR; 1.3.4.) Jednodenní kontaktní čočky N. D. v hodnotě 84 EUR. 2) zničili, poškodili, znehodnotili nebo učinili neupotřebitelným majetek třetí osoby tím, že při vloupání popsaném pod bodem 1.1) za účelem zničení stop vylili na laminátovou podlahu olej, čímž způsobili škodu, která nebyla blíže vyčíslena.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že oba odsouzení jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného krádeže podle § 205 tr. zákoníku).
7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzeného P. G. vykazuje nejméně znaky pokusu pokračujícího přečinu krádeže, kterého se dopustil v části vloupáním podle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, kterého se dopustil ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Jednání odsouzeného J. M. pak vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže, kterého se dopustil v části vloupáním podle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, kterého se dopustil též ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení svým jednáním porušili zájem na ochraně majetku jiné osoby. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že oběma odsouzeným byl cizozemským soudem uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení P. G. a J. M. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 8. 2024
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu