11 Tcu 88/2023-55
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 13. 6. 2024 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky P. K., rozsudkem Okresního soudu Landshut, Spolková republika Německo, ze dne 19. 4. 2021, sp. zn. 01 Ls 601 Js 35073/19 (2), jímž byl uznán vinným dvěma trestnými činy padělání peněz, z toho v jednom případě v souběhu s pokusem trestného činu podvodu (body II.3. a II.4. rozsudku), dále trestnými činy krádeže (bod II.6. rozsudku), počítačového podvodu a dále falšování důkazně významných dat (bod II.7. rozsudku), zpronevěry (bod II.8. rozsudku), dále pokusem trestného činu podvodu (bod II.9. rozsudku), a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky P. K., rozsudkem Okresního soudu Landshut, Spolková republika Německo, ze dne 19. 4. 2021, sp. zn. 01 Ls 601 Js 35073/19 (2), a to pro dva trestné činy úmyslného nedovoleného držení omamných prostředků (body II.4. a II.10. rozsudku), trestné činy podvodu (bod II.1. rozsudku), řízení bez řidičského oprávnění (bod II.2. rozsudku), zpronevěry (bod II.5. rozsudku) a jemu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců.
1. Rozsudkem Okresního soudu Landshut, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 19. 4. 2021, sp. zn. 01 Ls 601 Js 35073/19 (2), který nabyl právní moci téhož dne, byl P. K. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestných činů padělání peněz ve dvou případech a podvodem ve stadiu pokusu, dále úmyslného nedovoleného držení omamných prostředků, podvodu, řízení bez řidičského oprávnění, zpronevěry ve dvou případech, krádeže, falšování důkazně významných dat, počítačového podvodu a dále pokusu podvodu a úmyslného nedovoleného držení omamných prostředků. Za uvedené trestné činy cizozemský soud odsouzenému uložil úhrnný (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců. Dále odsouzenému cizozemský soud uložil povinnost podrobit se ochrannému opatření – umístění do ústavu odvykací léčby.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený (stručně řečeno) dopustil výše uvedených trestných činů tím, že:
1. v blíže nezjištěné době dne 26. 8. 2019 z blíže neznámého místa v zemském okresu XY umístil na sociální síti Facebook pod svým profilovým jménem „P. K.“ ve skupině „XY“ (XY) inzerát ohledně prodeje mobilního telefonu značky Huawei P30 za cenu ve výši 300 EUR. Tento mobilní telefon poté prodal dne 27. 8. 2019 poškozenému, panu J. C., za částku ve výši 298,64 EUR, ačkoli od samého začátku věděl, že nebude schopen mobilní telefon dodat, v každém případě to ale nechtěl udělat. S důvěrou v to, že poškozený po zaplacení dlužné částky mobilní telefon obdrží, tento na výzvu odsouzeného dále dne 28. 8. 2019 převedl dlužnou částku ve výši 298,64 EUR na bankovní účet vedený u Sparkasse Landshut s IBAN: XY. Jak měl odsouzený od samého počátku v úmyslu, ponechal si peníze, ale poškozenému mobilní telefon nedodal. Odsouzený byl v každém případě srozuměn s tím, že poškozenému tímto vznikne škoda ve výši poukázané částky za nákup. Odsouzený jednal s úmyslem si opakovaným pácháním činů stejného druhu obstarat souvislý zdroj příjmů po nejen nepatrnou dobu a v určitém rozsahu,
2. dne 21. 6. 2019 v době mezi 09:30 hodin a 10:30 hodin jel osobním motorovým vozidlem značky Fiat Cinquecento, registrační značka XY, po ulici XY v XY XY ve veřejném silničním provozu, ačkoli, jak věděl, nevlastnil k tomuto nezbytné řidičské oprávnění,
3. dne 27. 2. 2020 v 19:25 hodin v pobočce společnosti XY v XY XY, XY, předložil tam zaměstnanému svědkovi A. K. celkem pět zcela padělaných bankovek v nominálních hodnotách jednou 20 EUR a čtyřikrát 50 EUR společně se třemi pravými bankovkami v nominálních hodnotách 50 EUR, 10 EUR a 20 EUR se žádostí, že si chce nechat vyměnit předložené bankovky v nominální hodnotě celkem 300 EUR. Měl v úmyslu, že předložené bankovky svědek K. s důvěrou v pravost veškerých bankovek akceptuje a že provede odpovídající výměnu. Falzifikáty vyrobil sám odsouzený v blíže nezjištěné době před 27. 2. 2020 nebo si je obstaral neznámým způsobem od blíže neznámé třetí osoby, aby je uvedl do oběhu jako pravé. Oproti jeho plánu činu byly ale falzifikáty přinejmenším částečně rozpoznány jako takové a proces výměny nebyl tedy celkově proveden,
4. od blíže nezjištěné doby po konci ledna 2020 až každopádně do 25. 3. 2020, 18:00 hodin, v jím obývaném podkrovním bytě v obytné nemovitosti na adrese XY, XY XY, uchovával tři zcela padělané bankovky v nominální hodnotě dvakrát po 100 EUR a jednou 20 EUR, které tam měl v zásobě s úmyslem je později uvést do oběhu jako pravé, popř. umožnit uvedení do oběhu prostřednictvím třetích osob. Falzifikáty si obstaral právě k tomuto účelu již předtím v blíže nezjištěné době, blíže nezjištěným způsobem, od blíže nezjištěné třetí osoby.
Odsouzený navíc od blíže nezjištěné doby po konci ledna 2020 až každopádně do 25. 3. 2020, 18:00 hodin, vědomě a úmyslně uchovával v jím obývaném podkrovním bytě v obytné nemovitosti na adrese XY, XY XY, 0,11 g marihuany. Marihuana měla přitom průměrný obsah účinné látky ve výši minimálně 5 % THC. Jak odsouzený věděl, nevlastnil povolení nezbytné pro nakládání s omamnými prostředky,
5. v blíže nezjištěné době mezi 1. 5. 2019 a 24. 3. 2020 si v blíže nezjištěném místě vzal do úschovy spolkový osobní průkaz pana J. S. H., nar. XY, s číslem průkazu XY, aby si ho ponechal pro sebe, ačkoli věděl, že na to neměl žádný nárok,
6. v blíže nezjištěné době dne 7. 1. 2020 mezi 00:08 hodin a 07:30 hodin odcizil z obytné nemovitosti poškozeného L. D. v XY XY, XY, jeden pár černých cvičebních bot, jakož i z neuzamčeného osobního motorového vozidla poškozeného, které bylo odstavené před uvedenou nemovitostí, registrační značka XY, jeden černý vlněný kabát značky Daffari, jednu peněženku značky „Porsche“ s penězi v hotovosti ve výši 150 EUR, s osobním průkazem s číslem XY, s řidičským průkazem a jednou debetní kartou poškozeného k jeho bankovnímu účtu s IBAN XY vedeného u Sparkasse Landshut, jakož i jeden poukaz k tankování č. 7689 pro čerpací stanici ARAL v Ergoldsbachu, Landshuter Strasse 20, se zůstatkovou hodnotou ve výši 14,26 EUR, celkem tedy odcizenou kořist v celkové hodnotě cca 700 EUR, aby si tyto předměty ponechal bez zaplacení pro sebe. Odsouzený jednal s úmyslem si opakovaným pácháním činů stejného druhu obstarat souvislý zdroj příjmů po nejen nepatrnou dobu a v určitém rozsahu,
7. dne 24. 1. 2020 v 19:51 hodin uzavřel online se společností 1&1 Telecom GmbH, Elgendorfer Strasse 57, 56410 Montabaur smlouvu 1&1 All-Net-Flat LTE M s číslem smlouvy XY a s počátekm smlouvy k datu 24. 1. 2020. K tomuto použil osobní údaje poškozeného, pana L. S. D., narozeného XY, bytem v XY, XY, jakož i číslo osobního průkazu poškozeného XY. Odsouzený věděl, že nebyl oprávněn k užívání těchto údajů. Měl v úmyslu použitím osobních údajů poškozenou uvést v omyl ohledně své skutečné identity. Odsouzený navíc v souvislosti s uzavřením smlouvy objednal u společnosti 1&1 Telecom GmbH jeden MacBook Pro, sériové číslo XY, jeden mobilní WLAN router LTE a jednu SIM kartu nezbytnou pro využití smlouvy se sériovým číslem XY v celkové hodnotě ve výši 1 130,38 EUR, ačkoli od samého počátku nechtěl, a ani nebyl schopen, cenu za toto zboží zaplatit. Jako účet pro zúčtování smluvních nákladů, které bylo nutno vyrovnat, a pro zúčtování ceny produktů uvedl bankovní účet poškozeného D. s IBAN XY vedený u společnosti Sparkasse Landshut. V důvěře v to, že odsouzený vyrovná smluvní náklady, a že zaplatí objednané zboží, byla smlouva, která byla s odsouzeným uzavřena, s produkty, které objednal, předána na adresu, kterou uvedl, a odsouzený je převzal dne 28. 1. 2020. Odsouzený byl srozuměn s tím, že společnosti 1&1 Telecom GmbH vznikne jeho jednáním škoda každopádně ve výši hodnoty produktů a poplatku, který je nutno vyrovnat za uzavření smlouvy, ve výši 92,98 EUR. Odsouzený jednal s úmyslem si opakovaným pácháním činů stejného druhu obstarat souvislý zdroj příjmů po nejen nepatrnou dobu a v určitém rozsahu,
8. dne 16. 11. 2020 v 15:15 hodin si v oblasti obchodních prostor společnosti XY v XY, XY, při předstírání zamýšlené zkušební jízdy vypůjčil jedno elektrokolo značky Bulls Sonic Evo v hodnotě 4 193 EUR. Přitom měl od samého počátku v úmyslu, že jízdní kolo nepřiveze zpět oprávněnému vlastníkovi, nýbrž že ho následně prodá,
9. v blíže nezjištěné době dne 22. 11. 2020 nabídl jízdní kolo, které získal při činu popsaném v bodě 8., ke koupi ze svého tehdejšího bydliště na adrese XY, Y, a to prostřednictvím obchodní platformy e-Bay – drobné inzeráty za prodejní cenu ve výši 2 999 EUR. Měl v úmyslu prodat jízdní kolo za tuto cenu nějakému eventuálnímu zájemci, ačkoli věděl, že nebyl schopný obstarat potenciálnímu kupci vlastnictví tohoto jízdního kola. Odsouzený byl přinejmenším srozuměn s tím, že potenciální kupec v důsledku jeho úmyslu utrpí škodu ve výši kupní ceny. Oproti jeho představě nebyl čin dokonán, protože jeho úmysl odhalil vyšetřující příslušník POM (policejní inspektor) S. z policejního inspektorátu v XY způsobem zahájeného fiktivního nákupu. Odsouzený přitom jednal s úmyslem si opakovaným pácháním činů stejného druhu obstarat souvislý zdroj příjmů po nejen nepatrnou dobu a v určitém rozsahu,
10. dne 25. 11. 2020 s sebou, v areálu parkoviště obchodu XY v XY, XY, vezl ve svém batohu vědomě a úmyslně 0,54 g amfetaminu. Amfetamin měl přitom průměrnou hodnotu účinné látky ve výši minimálně 10 % amfetaminové báze. Odsouzený navíc dne 25. 11. 2020 uchovával v jím obývaném podkrovním bytě v obytné nemovitosti na adrese XY, XY XY, vědomě a úmyslně, 0,5 g marihuany. Marihuana měla přitom průměrný obsah účinné látky ve výši minimálně 5 % THC. Jak bylo odsouzenému známo, nevlastnil povolení nezbytné pro nakládání s omamnými prostředky.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie.
7. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle § 4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2000, sp. zn. 11 Tcu 6/2000, uveřejněné pod č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Dále platí, že je-li předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, hledí se jako na odsouzení soudem České republiky v takovém případě jen na část odsouzení, která se týká skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna.
8. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti splněna, určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království jako na odsouzení soudem České republiky, je však nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 zákona (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2000, sp. zn. 11 Tcu 6/2000, uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), Nejvyšší soud zamítne.
9. Nejvyšší soud při posuzování dané trestní věci dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna u skutků vymezených v bodech II.1., II.2., II.4. a 10. a II.5. cizozemského rozsudku, které cizozemský soud právně kvalifikoval jako trestný čin podvodu, trestný čin řízení bez řidičského oprávnění, dva trestné činy nedovoleného držení omamných prostředků, a konečně též trestný čin zpronevěry. Je tomu tak proto, neboť uvedená jednání odsouzeného nevykazují znaky žádného z trestných činů podle právního řádu České republiky [srov. zejména § 209 odst. 1, § 337 odst. 1 písm. a), § 284 odst. 1 a § 206 odst. 1 tr. zákoníku].
10. Nejvyšší soud proto návrh Ministerstva spravedlnosti podle § 4a odst. 3 zákona ohledně této části odsouzení P. K. rozsudkem cizozemského soudu, tj. ve vztahu k uvedeným skutkům a jim odpovídající části uloženého trestu, zamítl.
11. Naopak jde-li o skutky uvedené v bodech II.3., II.4., II.6., II.7., II.8 a II.9. cizozemského rozsudku, má Nejvyšší soud za to, že jednání odsouzeného vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky.
12. Konkrétně jednání odsouzeného uvedené pod bodem II.3. cizozemského rozsudku vykazuje nejméně znaky zločinu padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 2 alinea 2 tr. zákoníku; pod bodem II.4. přečinu padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 1 tr. zákoníku; pod bodem II.6. přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku; pod bodem II.7. přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku; pod bodem II.8. přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a pod bodem II.9. pokusu přečinu podvodu podle § 21 odst. 1 k § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Formální podmínky uvedené § 4a odst. 3 zákona jsou tedy ve vztahu k těmto jednáním splněny.
13. Ve vztahu k části uloženého trestu odpovídající jednání odsouzeného, které bylo posouzeno jako oboustranně trestné, jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním porušil zájem na ochraně hned několika právem chráněných zájmů (ochranu peněz před paděláním, vlastnického práva jiné osoby a domovní svobody jiné osoby). Jde-li o druh uloženého trestu, Nejvyšší soud konstatuje, že část uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků nepochybně představuje citelný trest ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018).
14. Nejvyšší soud tak uzavírá, že návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl pouze částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto usnesení. S ohledem na tuto skutečnost Nejvyšší soud rozhodl tak, že část uloženého trestu odnětí svobody činí 2 (dva) roky. Učinil tak s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 6. 2024
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu