11 Tcu 88/2025-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 6. 11. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. P., rozsudkem Okresního soudu Tiergarten, Spolková republika Německo, ze dne 14. 6. 2023, sp. zn. (395 Ls) 267 Js 1364/23 (11/23), ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Berlin, Spolková republika Německo, ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. (505) 267 Js 1364/23 Ls NBs (31/23), hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Tiergarten, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 14. 6. 2023, sp. zn. (395 Ls) 267 Js 1364/23 (11/23), ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Berlin, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský odvolací soud“), ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. (505) 267 Js 1364/23 Ls NBs (31/23), který nabyl právní moci téhož dne, byl L. P. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže v 7 případech, z toho v jednom případě v jednočinném souběhu s porušováním domovní svobody a v 5 případech v jednočinném souběhu s poškozením cizí věci, dále ozbrojené krádeže ve 4 případech, z toho ve 3 případech v jednočinném souběhu s poškozením cizí věci a v jednom případě navíc v jednočinném souběhu s úmyslným ublížením na zdraví, dále ze spáchání pokusu krádeže v jednočinném souběhu s poškozením cizí věci ve 4 případech, dále ze spáchání poškození cizí věci ve 2 případech a dále z porušování domovní svobody. Za uvedené trestné činy byl odsouzenému cizozemským odvolacím soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a osmi měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedených trestných činů (stručně řečeno) dopustil tak, že v období od 4. 12. 2022 do 2. 3. 2023, zpravidla ve spolupachatelství, vnikl na pozemky poškozených v zahrádkářských koloniích v Berlíně, a dále za pomoci nástroje rozbil okno zahradní chatky, do této vnikl, a to za účelem odcizení movitých věcí, v některých případech též za účelem přenocování. Odsouzený měl také v několika případech u sebe nůž, pepřový sprej či nenabitou plynovou pistoli (srov. body II. 1 až 14, 16 až 18). Dále dne 2. 3. 2023 přibližně v 21 hodin odcizil z výlohy společnosti Edeka, XY v Berlíně pět mražených pizz a dva čokoládové tyčinky Duplo v celkové prodejní hodnotě 22,83 EUR, vložil zboží do svého batohu a poté prošel pokladnou bez předložení a zaplacení zboží, aby ho později mohl použít pro sebe. Přitom měl vědomě po ruce funkční sprej s dráždivým účinkem, který nesl v batohu. Odsouzený věděl, že bez zaplacení nemá na zboží nárok (bod II. 15. rozsudku cizozemského soudu). Svým jednáním způsobil odsouzený škodu na odcizených věcech v celkové výši 42 715 Kč a věcnou škodu v celkové výši 183 226 Kč.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudy jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušnými soudy Spolkové republiky Německo. Předmětné odsouzení se navíc týká skutků, které jsou trestné i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku, poškození cizí věci podle § 228 tr. zákoníku a porušování domovní svobody podle § 178 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů dne 21. 10. 2023.
7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje přinejmenším znaky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, dále pokračujícího přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, a pokračujícího přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, opět ve spojení s § 116 tr. zákoníku. Odsouzený se všech trestných činů dopustil jednak sám, jednak ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku [srov. bod II. 1 až 18 rozsudku cizozemského soudu a dále body 1) až 4) opisu z evidence Rejstříku trestů odsouzeného]. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním porušil hned několik právem chráněných zájmů, a to konkrétně zájem na ochraně cizího majetku a domovní svobody. Jednání se v převážné části dopustil s další osobou, což nepochybně zvyšuje společenskou škodlivost trestné činnosti odsouzeného. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení L. P. výše označenými rozhodnutími cizozemských soudů hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 11. 2025
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu