11 Tcu 92/2025-49
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 6. 11. 2025 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky P. Š., rozsudkem Okresního soudu Deggendorf, Spolková republika Německo, ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. 2 Ds 5 Js 6036/20, jímž byl uznán vinným trestnými činy úmyslného ublížení na zdraví, vyhrožování ve dvou případech (body II. 1 a 2), urážky (bod II. 4), bránění výkonu úřední moci ve dvou případech, urážky ve třech případech (body II. 5 až 7, 9), a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky P. Š., rozsudkem Okresního soudu Deggendorf, Spolková republika Německo, ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. 2 Ds 5 Js 6036/20, při zahrnutí trestu uloženého trestním příkazem Okresního soudu Straubing, Spolková republika Německo, ze dne 25. 2. 2022, sp. zn. 8 Cs 705 Js 27109/21, a to pro trestné činy nedbalostního nařízení nebo umožnění jízdy bez řidičského oprávnění, krádeže (bod II. 3), úmyslného řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění a úmyslného užití motorového vozidla bez smlouvy o povinném pojištění zákonné odpovědnosti (bod II. 8), a jemu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců.
III. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. Š., rozsudkem Okresního soudu Deggendorf, Spolková republika Německo, ze dne 17. 10. 2023, sp. zn. 1 Ls 3 Js 1981/23, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
1. Rozsudkem Okresního soudu Deggendorf, Spolková republika Německo (dále také jen „první cizozemský soud“), ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. 2 Ds 5 Js 6036/20, který nabyl právní moci dne 23. 2. 2023, byl P. Š. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným trestnými činy úmyslného ublížení na zdraví, vyhrožování ve dvou případech (body II. 1 a 2), urážky (bod II. 4), bránění výkonu úřední moci ve dvou případech, urážky ve třech případech (body II. 5 až 7, 9), krádeže (bod II. 3), úmyslného řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění a úmyslného užití motorového vozidla bez smlouvy o povinném pojištění zákonné odpovědnosti (bod II. 8). Za uvedené trestné činy mu byl, při zahrnutí trestu uloženého trestním příkazem Okresního soudu Straubing, Spolková republika Německo, ze dne 25. 2. 2022, sp. zn. 8 Cs 705 Js 27109/21, který nabyl právní moci dne 17. 3. 2022, prvním cizozemským soudem uložen souhrnný (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označených trestných činů (stručně řečeno) tím, že:
1. dne 16. 7. 2020 kolem 16:10 hodin u vchodových dveří bytu na adrese XY v XY zranil svou sousedku S. K. tak, že ji pravou pěstí jednou uhodil do hrudní kosti. Poškozená tím utrpěla těžkou kontuzi hrudníku a bolesti, což minimálně předvídal a akceptoval. Poškozená měla několik dní potíže s dýcháním. Poté poškozené vyhrožoval slovy: „Ty a tvoji psi – mrtví.“ Odsouzený tím chtěl vzbudit dojem nebezpečnosti.
2. následně stejného dne v 16:13 hodin vyhrožoval své sousedce A. S. u vchodových dveří bytu na adrese XY v XY slovy: „Zabiju vás, zabiju vás“. I v tomto případě chtěl vzbudit dojem nebezpečnosti.
3. dne 10. 7. 2020 kolem 18:00 hodin protiprávně v oddělení ovoce v supermarketu Lidl na adrese XY v XY snědl několik třešní v celkové hodnotě přibližně 1,00 EUR a pecky vyplivl na zem.
4. téhož dne kolem 18:50 hodin v pokladní zóně výše uvedeného supermarketu urazil prodavačku R. S. v českém jazyce slovy, že by „mu ho měla vykouřit“. Poškozená jeho slovům porozuměla. Odsouzený navíc prováděl obscénní pohyby směrem k poškozené, přičemž posouval své boky směrem k poškozené, a přitom rukama prováděl pohyby nahoru a dolů, aby vyjádřil své pohrdání.
5. dne 7. 8. 2021 kolem 17:30 hodin se v supermarketu Lidl na adrese XY v XY choval tak agresivně vůči tamějším zaměstnankyním, že tyto nakonec zavolaly policii. Jelikož se odsouzený neuklidnil ani po příchodu neuniformovaných policistů B. a R., byl nejprve vyveden před supermarket. Při tom byl policisty nejprve držen pouze za paže, ale i nadále se choval agresivně a snažil se vymanit ze sevření, takže byl nakonec položen na zem. Poté mu měl policista B. nasadit pouta. Odsouzený se však i proti tomu bránil tím, že se snažil zkřížit paže před tělem. Odpor odsouzeného byl nakonec překonán jednoduchým fyzickým přinucením. Nikdo nebyl zraněn.
6. v návaznosti na skutečnosti popsané v bodě 5. odsouzený, který byl mezitím odveden do policejního vozu, u supermarketu policisty B. a R. urážel slovy „loutka“ a „špinavá svině“, aby vyjádřil své pohrdání.
7. přibližně tři a půl minuty po výše popsaných urážkách odsouzený, který se stále nacházel v policejním vozidle, znovu urazil policistu R. slovy „ty debile“, aby vyjádřil své pohrdání.
8. dne 4. 8. 2021 kolem 7:20 hodin řídil osobní automobil Ford Fiesta, registrační značky XY, na úrovni čerpací stanice Shell v XY v XY, ačkoliv neměl potřebný řidičský průkaz. Pro vozidlo nebyla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu.
9. dne 28. 7. 2021 kolem 20:30 hodin byla policie přivolána k rvačce, do které byl zapojen i odsouzený, a to na adresu bydliště odsouzeného v hostinci XY na adrese XY v XY. Když policisté K. a K. kolem 20:40 hodin dorazili na místo, našli před hostincem nejprve pouze A. G., dalšího účastníka rvačky. Když se hlasitě nadávající odsouzený pokusil přiblížit, povedlo se ho policistům nejprve poslat zpět do hostince. Tam ho později policisté K. a K. a kolem 20:45 hodin příchozí hlavní policejní komisaři W.
a E. našli sedícího na židli. Odosuzený se choval vůči přítomným policistům velmi agresivně a nedařilo se ho uklidnit, takže mu byly z bezpečnostních důvodů nasazena pouta. Poté byl znovu posazen na židli. Poté, co policisté K. a K. opustili místnost, se odsouzený začal chovat ještě agresivněji a urazil přítomné hlavní policejní komisaře W. a E. slovy: „zasraní policajti“, aby vyjádřil své pohrdání. Když majitel restaurace pan G. vstoupil do místnosti a chtěl jít za pult, odsouzený se na něj pokusil vrhnout, načež ho hlavní policejní komisaři W.
a E. zatlačili zpět na židli. Odsouzený se poté vymanil ze sevření policistů, ale ti ho srazili na zem. Tam se mu opět podařilo s vynaložením značné síly vymanit se ze sevření policistů a vyskočit. Odsouzený se poté pokusil utéct, ale po několika metrech ho hlavní policejní komisař W. zastavil a položil zpět na zem. Tam kopal nohama, aby se bránil, aniž by však kopal přímo na některého z policistů. Z tohoto důvodu byly odsouzenému nakonec nasazena pouta na nohy. Přitom urážel hlavního policejního komisaře W.
slovy „nácek“, „kretén“ a „čurák“ a hlavního policejního komisaře E. slovy „kretén“ a „čurák“, aby vyjádřil svou neúctu vůči těmto policistům. Lékař záchranné služby, který byl mezitím přivolán, musel odsouzenému podat sedaci, aby mu mohla být poskytnuta nezbytná lékařská péče.
3. Trestním příkazem Okresního soudu Straubing, Spolková republika Německo (dále jen „druhý cizozemský soud“), ze dne 25. 2. 2022, sp. zn. 8 Cs 705 Js 27109/21, který nabyl právní moci dne 17. 3. 2022, byl odsouzený uznán vinným trestným činem nedbalostního nařízení nebo umožnění jízdy bez řidičského oprávnění. Za uvedený trestný čin byl odsouzenému uložen peněžitý trest v celkové výměře 3 000 EUR.
4. Z trestního příkazu druhého cizozemského soudu vyplývá, že se odsouzený dopustil shora označeného trestného činu (stručně řečeno) tím, že:
Dne 4. 8. 2021 řídil P. A. K. osobní automobil Ford Fiesta, registrační značky XY, na XY v XY, ačkoli neměl potřebný řidičský průkaz. Odsouzený byl vlastníkem uvedeného motorového vozidla a dne 4. 8. 2021 vydal kolem 16:50 hodin pokyn k této jízdě. Přitom měl a musel vědět, že dotyčná osoba nemá oprávnění k řízení vozidla.
5. Rozsudkem Okresního soudu Deggendorf, Spolková republika Německo (dále také jen „třetí cizozemský soud“), ze dne 17. 10. 2023, sp. zn. 1 Ls 3 Js 1981/23, který nabyl právní moci téhož dne, byl odsouzený uznán vinným trestnými činy bránění výkonu úřední moci, urážkou ve třech případech a nebezpečným ublížení na zdraví. Za uvedené trestné činy byl odsouzenému třetím cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců.
6. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
7. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona splněny pouze částečně.
8. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
9. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudy jiného členského státu Evropské unie. Odsouzení prvního cizozemského soudu bylo do evidence Rejstříku trestů zaznamenáno dne 31. 3. 2023; třetího cizozemského soudu dne 23. 11. 2023.
10. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle § 4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2000, sp. zn. 11 Tcu 6/2000, uveřejněné pod č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Dále platí, že je-li předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, hledí se jako na odsouzení soudem České republiky v takovém případě jen na část odsouzení, která se týká skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna.
11. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti splněna, určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska jako na odsouzení soudem České republiky, je však nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 zákona (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2000, sp. zn. 11 Tcu 6/2000, uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), Nejvyšší soud zamítne.
12. Nejvyšší soud při posuzování dané věci dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu je splněna ve vztahu k jednání z rozsudku prvního cizozemského soudu, jímž byl odsouzený uznán vinným ze spáchání trestných činů úmyslného ublížení na zdraví, vyhrožování ve dvou případech (body II. 1 a 2), urážky (bod II. 4), bránění výkonu úřední moci ve dvou případech, urážky ve třech případech (body II. 5 až 7, 9). Taková jednání odsouzeného totiž vykazují nejméně znaky pokračujícího přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku a pokusu přečinu ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 k § 146 odst. 1 tr. zákoníku (body II. 1 a 2) a dále též pokračujícího přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku (body II. 4 až 7, 9).
13. Naopak jednání odsouzeného z rozsudku prvního cizozemského soudu, jímž byl uznán vinným ze spáchání trestných činů krádeže (bod II. 3), úmyslného řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění a úmyslného užití motorového vozidla bez smlouvy o povinném pojištění zákonné odpovědnosti (bod II. 8), stejně tak i jednání z trestního příkazu druhého cizozemského soudu, nevykazuje znaky žádného z trestných činů podle příslušných právních předpisů České republiky (srov. zejména § 205, § 337 tr. zákoníku). Nejvyšší soud proto návrh Ministerstva spravedlnosti podle § 4a odst. 3 zákona ve vztahu k těmto skutkům a jim odpovídající část trestu zamítl.
14. Ve vztahu k části uloženého trestu odpovídající jednání odsouzeného, které bylo posouzeno jako oboustranně trestné, jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním porušil hned několik právem chráněných zájmů, a to konkrétně zájem na ochraně lidského zdraví a klidném mezilidském soužití. Jde-li o druh uloženého trestu, Nejvyšší soud konstatuje, že část uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců ještě představuje citelný trest ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018).
15. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky týkajícího se odsouzení prvním cizozemským soudem vyhověl pouze částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto usnesení. S ohledem na tuto skutečnost Nejvyšší soud rozhodl tak, že část uloženého trestu odnětí svobody činí jeden rok a tři měsíce. Učinil tak s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků.
16. Pokud se týká odsouzení z rozsudku třetího cizozemského soudu, v tomto případě Nejvyšší soud shledal, že tam uvedené skutky jsou trestné i podle právního řádu České republiky. Konkrétně jednání odsouzeného tam uvedené vykazuje přinejmenším znaky pokračujícího přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, a pokusu zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy v tomto případě zcela splněny.
17. Zároveň jsou v případě odsouzení z rozsudku třetího cizozemského soudu dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním porušil hned několik právem chráněných zájmů, a to konkrétně zájem na ochraně lidského zdraví a klidném mezilidském soužití. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl třetím cizozemským soudem nepochybně uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení P. Š. výše označeným rozhodnutím třetího cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
18. Nejvyšší soud tak uzavírá, že návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl pouze částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto usnesení.
Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 11. 2025
JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu