11 Tdo 130/2022

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 3. 2022 o dovolání obviněného M. S., nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 5. 2021, sp. zn. 11 To 12/2021, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 97 T 9/2019, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného M. S. odmítá.

1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 97 T 9/2019, byl obviněný M. S. uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), c), odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jedenácti (11) let. Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozenému nezletilému AAAAA (pseudonym), nar. XY, trvale bytem XY, k rukám matky M. T., nar. XY, bytem XY, nemajetkovou újmu způsobenou trestným činem v celkové výši 300 000 Kč a poškozené B. H., nar. XY, trvale bytem XY, nemajetkovou újmu způsobenou trestným činem v celkové výši 300 000 Kč. Citovaným rozsudkem bylo dále rozhodnuto o vině a trestu spoluobžalovaných M. S., nar. XY, a L. B., nar. XY.

2. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 5. 2021, sp. zn. 11 To 12/2021, rozhodl o odvolání obviněného M. S. a o odvolání státní zástupkyně podané v neprospěch obviněného M. S. tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e), odst. 2 tr. řádu zrušil napadený rozsudek ve všech výrocích vztahujících se k obviněnému M. S. Podle § 259 odst. 3 tr. řádu vrchní soud znovu rozhodl tak, že obviněného M. S. uznal vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), c), odst. 4 písm. a) tr. zákoníku. Za uvedenou trestnou činnost byl obviněný M. S. odsouzen podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 13 (třinácti) let. Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest propadnutí věci, a to finančních částek 840 eur a 44 233 Kč, které byly zajištěny při domovní prohlídce realizované dne 13. 8. 2018 v jím užívaném bytě na adrese XY. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému M. S. uložena povinnost nahradit poškozenému nezletilému AAAAA, nar. XY, trvale bytem XY, k rukám matky M. T., nar. XY, bytem XY, nemajetkovou újmu způsobenou trestným činem v celkové výši 300 000 Kč (tři sta tisíc korun českých), a poškozené B. H., nar. XY, trvale bytem XY, nemajetkovou újmu způsobenou trestným činem v celkové výši 300 000 Kč (tři sta tisíc korun českých). Vrchní soud v Praze citovaným rozsudkem taktéž rozhodl o odvolání spoluobviněné L. B.

3. V případě obviněného M. S. se tak stalo na základě skutkových zjištění, že v úmyslu získat finanční prospěch distribucí omamné látky heroinu, aniž by disponoval oprávněním k nakládání s omamnými a psychotropními látkami ve smyslu § 4 a § 8 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, v době od 18. 11. 2015 do 12. 8. 2018 v XY a případně i na dalších místech na území České republiky nejprve od neustanovené osoby a následně od původně spoluobviněných A. S., nar.

XY, a B. C., nar. XY, jejichž věc byla vyloučena k samostatnému projednání, objednával a kupoval za cenu 550 Kč za 1 gram heroin, který společně s původně spoluobviněnou P. N., nar. dne XY a zemřelou dne 17. 5. 2019, přechovával nejméně v místě svého bydliště na adrese XY, kde ho pro účely další distribuce rozvažoval do gripových sáčků, a dále společně s P. N. přijímali telefonické objednávky heroinu od uživatelů, kterým heroin následně buď prodávali v místě svého bydliště nejméně za částku 1 000 Kč za 1 gram, případně poskytovali za protislužbu, nebo jim ho zejména P.

N. na základě instrukce či s vědomím obviněného M. S. za stejnou cenu rozvážela či roznášela na přesně nezjištěná místa zejména v XY, a nejméně od 1. 8. 2018 do 12. 8. 2018 obviněný M. S. k rozvážení heroinu též využíval již odsouzeného M. S., nar. XY, jemuž protislužbou poskytoval ubytování a stravu, přičemž takto došlo k distribuci heroinu nejméně v následujících případech:

1) v přesně nezjištěné době nejméně od května 2017 do 22. května 2018 nejméně celkem 200 g heroinu za celkovou částku nejméně 240 000 Kč D. K., nar. XY, kterému konkrétně dne 22. 5. 2018 kolem 14.20 hodin v místě bydliště v XY, obviněný M. S. za úplatu předal celkem 9,93 g směsi heroinu, paracetamolu a kofeinu, s obsahem 12,04 % koncentrace heroinu base, tedy o celkovém množství 1,2 g heroinu base,

2) v přesně nezjištěné době nejméně od 24. září 2017 do 12. srpna 2018 nejméně v 20 případech celkem nejméně 7,37 g heroinu za celkovou částku nejméně 7 370 Kč V. K., nar. XY,

3) v přesně nezjištěné době nejméně od 30. srpna 2017 do 12. srpna 2018 nejméně ve 49 případech celkem 29,4 g heroinu za celkovou částku nejméně 29 400 Kč K. K., nar. XY, 4) v přesně nezjištěné době nejméně od 24. září 2017 do 24. června 2018 nejméně ve 13 případech celkem nejméně 17 g heroinu za celkovou částku nejméně 17 000 Kč H. V., nar. XY,

5) v přesně nezjištěné době nejméně od srpna 2017 do 12. července 2018 nejméně v 96 případech celkem nejméně 28,8 g heroinu za celkovou částku nejméně 28 800 Kč M. Č., nar. XY,

6) v přesně nezjištěné době nejméně od září 2017 do 12. srpna 2018 celkem nejméně 3,8 g heroinu za celkovou částku nejméně 3 800 Kč Z. V., nar. XY, 7) v přesně nezjištěné době nejméně od 1. září 2017 do 12. června 2018 v přesně nezjištěném počtu případů celkem nejméně 20 g heroinu za celkovou částku nejméně 20 000 Kč L. P., nar. XY,

8) v přesně nezjištěné době nejméně od 18. prosince 2017 do 31. května 2018 nejméně v 5 případech celkem nejméně 5 g heroinu za celkovou částku nejméně 5 000 Kč Z. V., nar. XY,

9) v přesně nezjištěné době nejméně od 21. prosince 2017 do 3. května 2018 nejméně ve 3 případech celkem nejméně 1 g heroinu za celkovou částku nejméně 1 000 Kč J. F., nar. XY, přičemž tohoto nejméně v 10 případech zjednal k vyzkoušení kvality zakoupeného heroinu, 10) v přesně nezjištěné době nejméně od srpna 2017 do 4. června 2018 nejméně v 6 případech celkem nejméně 2,3 g heroinu za celkovou částku nejméně 2 300 Kč T. K., nar. XY,

11) v přesně nezjištěné době nejméně od května 2017 do 1. března 2018 nejméně ve 100 případech celkem nejméně 50 g heroinu za celkovou částku nejméně 50 000 Kč V. P., nar. XY,

12) v přesně nezjištěné době nejméně od 17. srpna 2017 do 18. května 2018 nejméně v 11 případech celkem nejméně 5 g heroinu za celkovou částku nejméně 5 000 Kč M. M., nar. XY,

13) v přesně nezjištěné době nejméně od 18. února 2018 do 12. srpna 2018 nejméně v 5 případech celkem nejméně 2,3 g heroinu za celkovou částku nejméně 2 300 Kč Z. S., nar. XY,

14) v přesně nezjištěné době nejméně od 23. září 2017 do 6. června 2018 nejméně v 15 případech celkem nejméně 7,5 g heroinu za celkovou částku nejméně 9 000 Kč O. B., nar. XY,

15) v přesně nezjištěné době nejméně od 27. srpna 2017 do 12. srpna 2018 nejméně ve 14 případech celkem nejméně 3,6 g heroinu za celkovou částku nejméně 3 600 Kč T. M., nar. XY,

16) v přesně nezjištěné době nejméně od srpna 2017 do 12. srpna 2018 nejméně ve 2 případech nejméně celkem 1 g heroinu I. D., nar. XY, 17) v přesně nezjištěné době nejméně od 19.

listopadu 2015 do 3. dubna 2016 a poté od 5. února 2017 do 14. února 2018 nejméně v 512 případech nejméně celkem 102,4 g heroinu P. B., nar. XY,

18) v přesně nezjištěné době nejméně od srpna 2017 do 12. srpna 2018 nejméně ve 360 případech nejméně celkem 144 g heroinu D. V., nar. XY, 19) v přesně nezjištěné době nejméně od srpna roku 2017 do 12. srpna 2018 nejméně v 15 případech celkem nejméně 5 g heroinu za celkovou částku nejméně 5 000 Kč M. B., nar. XY,

20) v přesně nezjištěné době nejméně od 12. května 2017 do 12. srpna 2018 nejméně ve 155 případech dávky po 0,5 g heroinu, tedy nejméně celkem 77,5 g heroinu A. K., nar. XY,

21) v přesně nezjištěné době nejméně od 1. září 2017 do 21. května 2018 nejméně ve 39 případech nejméně celkem 39 g heroinu S. M., nar. XY, 22) v přesně nezjištěné době v průběhu roku 2016 a 2017 nejméně v 5 případech nejméně celkem 1,2 g heroinu J. K., nar. XY, 23) v přesně nezjištěné době nejméně od 8. března 2018 do 9. května 2018 nejméně 0,2 g dvakrát týdně, celkem nejméně 3,6 g heroinu J. K., nar. XY, 24) v přesně nezjištěné době nejméně od února 2017 do 12. srpna 2018 nejméně v 511 případech celkem nejméně 408,8 g heroinu K. Ř., nar. XY, 25) v přesně nezjištěné době nejméně od 23. ledna 2018 do 27. června 2018 nejméně v 14 případech celkem nejméně 6,17 g heroinu za celkovou částku nejméně 6 170 Kč P. C., nar. XY,

26) v přesně nezjištěné době nejméně od 22. listopadu 2017 do 12. srpna 2018 nejméně v 15 případech celkem nejméně 5 g heroinu za celkovou částku nejméně 5 000 Kč M. G., nar. XY,

27) v přesně nezjištěné době nejméně od srpna 2017 do 12. srpna 2018 nejméně ve 341 případech celkem nejméně 170,5 g heroinu za celkovou částku nejméně 170 500 Kč I. V., nar. XY,

28) v přesně nezjištěné době nejméně od 9. září 2017 do 12. srpna 2018 nejméně v 16 případech celkem nejméně 6,2 g heroinu za celkovou částku nejméně 6 200 Kč a nejméně za 50 euro J. V., nar. XY, 29) v přesně nezjištěné době nejméně od 22. března 2018 do 11. června 2018 nejméně v 4 případech celkem nejméně 6,25 g heroinu P. N., nar. XY, 30) v přesně nezjištěné době roku 2017 denně po dobu 8 měsíců 0,2 g heroinu, tedy nejméně ve 240 případech nejméně celkem 48 g heroinu A. K., nar. XY, 31) v přesně nezjištěné době nejméně od 2.

září 2017 do 12. srpna 2018 celkem nejméně 3,3 g heroinu M. G., nar. XY, 32) v přesně nezjištěné době nejméně od roku 2017 do 12. srpna 2018 v přesně nezjištěném počtu případů celkem nejméně 4,3 g heroinu J. V., nar. XY, 33) v přesně nezjištěné době nejméně od 2. září 2017 do 19. června 2018 nejméně ve 4 případech celkem nejméně 1,8 g heroinu J. D., nar. XY, 34) v přesně nezjištěné době nejméně od 13. listopadu 2017 do 10. června 2018 nejméně v 10 případech celkem nejméně 4,9 g heroinu T. R., nar.

XY, 35) v přesně nezjištěné době nejméně od srpna 2017 do 12. srpna 2018 nejméně v 1 případě nejméně 0,8 g heroinu T. W., narozenému XY a zemřelému dne 9. 10. 2018, 36) v přesně nezjištěné době v období od 6. srpna 2018 do 9. srpna 2018 nejméně ve 4 případech celkem nejméně 1,5 g heroinu T. G., nar. XY, 37) v přesně nezjištěné době nejméně od 3. září 2017 do 17.

března 2018 v přesně nezjištěném počtu případů, a to směnou za Metadon, Rivotril nebo peníze, postupně sám nebo prostřednictvím P. N. předal obviněný M. S. obvykle 0,5 g heroinu poškozenému P. H., nar. XY, přičemž dne 17. března 2018 kolem 16.10 hodin se poškozený P. H. po předchozí vzájemné telefonické domluvě s obviněným M. S., jež se uskutečnila stejného dne v 15.56 hodin, dostavil do bydliště tohoto obviněného na adrese XY, kde od P. N. převzal sáček s přesně nezjištěným množstvím heroinu o obsahu 21,1 % base heroinu, přestože obviněný M. S. i P. N. věděli, že ? P. H. požívá v nadměrné míře alkoholické nápoje, je dlouhodobým uživatelem heroinu, který obvykle užívá právě po požití alkoholu, a podstupuje metadonovou léčbu,

? P. H. je aktuálně opilý

? a kombinace alkoholu a drog zvyšuje riziko vážných zdravotních následků včetně smrti, a poškozený P. H. si poté v přesně nezjištěné době od 16.37 do 24.00 hodin na pokoji č. XY Interhotelu XY, XY, v XY, o samotě tento heroin injekčně aplikoval a v důsledku intoxikace heroinem se u něj vyvinul otok mozku, který byl bezprostřední příčinou jeho smrti téhož dne, obviněný M. S. přitom se zřetelem na výše již popsané okolnosti a zejména skutečnost, že jako dlouhodobý distributor heroinu velmi dobře znal charakter a účinky této látky řazené mezi tzv. tvrdé drogy, si byl vědom, že užití poskytnutého heroinu může u poškozeného P.

H. vést v krajním případě až k jeho smrti, a bez přiměřených důvodů spoléhal, že k takovému fatálnímu následku nedojde, obviněný M. S. tedy v rámci veškerého shora popsaného jednání přechovával celkem nejméně 1424,79 g heroinu, přičemž prodejem uvedeného množství heroinu při nákupní ceně 550 Kč za 1 g heroinu a prodejní ceně 1 000 Kč za 1 g heroinu vydělal nejméně 641 155,50 Kč, přičemž heroin je jako omamná látka uveden v příloze č. 3 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, které podle § 44c zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, stanoví seznamy omamných a psychotropních látek, a dále je zařazen do seznamu IV.

Jednotné úmluvy o omamných látkách (vyhláška č. 47/1965 Sb.).

4. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem podal obviněný M. S. prostřednictvím svého obhájce Mgr. Jiřího Filípka dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (ve znění účinném do 31. 12. 2021), neboť podle jeho názoru napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Obviněný shledal důvody dovolání dané v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (ve znění účinném do 31. 12. 2021) v tom, že skutkový děj neodpovídá důkazní situaci. Již popis skutkového děje je nesprávný a uměle konstruován tak, aby odpovídal užité právní kvalifikaci. Obviněný má za to, že s ohledem na popis skutkového děje se

5. Obviněný nejprve zkonstatoval, že nebude v rámci dovolání uplatňovat již potřetí svou obhajobu, neboť je mu známo, že do gesce Nejvyššího soudu nepatří polemika ohledně skutkových zjištění, načež uvedl, že plně odkazuje na argumenty obhajoby uvedené v odvolání, ale i v hlavním líčení. Následně předložil zcela totožné námitky jako v podaném odvolání. Podle dovolatele naprostá většina vyslechnutých svědků byla z velmi nízkých sociálních poměrů a závislá na drogách, kdy se jejich výpovědi z přípravného řízení a řízení před soudem výrazně lišily, většina svědků byla soudem nebo státní zástupcem konfrontována na rozpory s předchozí výpovědí, soud však v napadeném rozsudku na tyto skutečnosti nereagoval.

6. Následně se obviněný zabýval osobou P. H., který docházel na aplikaci Metadonu, který dále prodával za účelem získání finančních prostředků. Svědek byl i ve výkonu trestu odnětí svobody a měl bohatou kriminální minulost zejména z drogové oblasti. Nelze věřit ani tomu, že by P. H. kupoval heroin jen od dovolatele. Navíc řada svědků jako P. B. či J. K. vypověděli, že mu (poškozenému H.) dovolatel odmítal heroin prodávat. Svědkyně K. uvedla, že dovolatel jí v době těhotenství také odmítl prodat heroin. Tyto svědecké výpovědi dokazují skutečnost, že dovolatel opravdu „přemýšlel“ nad tím, komu může a nemůže prodat drogu heroin. Tyto důkazy podporují tvrzení, že dovolatel nedistribuoval heroin rodině, přátelům, zdravotně nezpůsobilým osobám, což byla jak K., tak i stále opilý či zfetovaný P. H. Svědek M. B. měl potvrdit, že s P. H. nikdy neměli heroin od dovolatele. Dovolatel dále namítal, že je zcela neprávem stíhán za úmrtí P. H. v příčinné souvislosti s užitím drogy heroin. Podle pitevního protokolu nebyl heroin látkou, která způsobila smrtelné následky vlivem užití. P. H. zemřel v důsledku požití alkoholu a různých tvrdých drog, kdy podle pitevní zprávy měl v sobě i morfin, který mohl způsobit otok mozku a zapříčinit smrt poškozeného. Rozhodně to nebyl heroin, natož že by to měl být heroin zprostředkovaný od dovolatele. Tato skutečnost vůbec ze spisu nevyplývá, nemá oporu v žádných skutkových zjištěních a netvoří ani okrajově uzavřený řetězec v podobě nepřímých důkazů. Neexistuje žádný důkaz o tom, že dovolatel P. N. přikázal, aby P. H. prodala drogu. S největší pravděpodobností to byla právě P. N., která mu heroin prodala, ale proti vůli dovolatele. Dosvědčuje to i skutečnost, že poslední telefonický hovor P. H. byl veden s P. N., nikoliv s dovolatelem. S ohledem na shora uvedené nemůže být užita právní kvalifikace podle § 283 odst. 1, 2, 4 písm. a) tr. zákoníku, kdy je požitím drogy způsobena smrt.

7. Dovolatel rozporoval i množství heroinu. Soud podle něj naprosto fabuluje v otázce množství a četnosti jednotlivých útoků. Soud uvádí, že není podstatné výchozí množství drogy. Podle soudu není ani podstatné, v kolika přesně případech a za jakou částku došlo k distribuci drogy. Ze spisu vyplývá, že dovolatel veškerý svůj heroin, který dál distribuoval, měl od A. S. a B. C. Soud vycházel ze stejné důkazní situace jako v samostatně vyloučené věci pod sp. zn. 97 T 4/2020. Je však naprosto vyloučené, aby soud v závěru obou rozsudků vycházel z absolutně rozdílného množství a tím i rozdílné právní kvalifikace, když se stále jedná o ty stejné drogy. Rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 97 T 4/2020 a sp. zn. 97 T 9/2019 se rozcházejí v množství heroinu zakoupeném dovolatelem o více než jeden kilogram heroinu. Odsouzený A. S. podle rozsudku sp. zn. 97 T 4/2020 prodal dovolateli 350 g heroinu a B. C. prodal dovolateli 140 g heroinu, to je celkem 490 g heroinu. Za stavu, že bylo dostatečně prokázáno, že C. a S. byli jedinými dodavateli heroinu obviněnému, je podle obhajoby naprosto vyloučené, aby napadený rozsudek 97 T 9/2019 zvýšil bezdůvodně a nelogicky množství heroinu z 490 g na 1423,29 g. Za této situace je nutno přistoupit ke změně právní kvalifikace, a to tak, že obviněný se mohl dopustit jednání, které lze právně kvalifikovat podle § 283 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, kde je zákonné rozpětí trestní sazby od 2 do 10 let odnětí svobody.

8. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku obviněný M. S. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil podle § 265k odst. 1, odst. 2 tr. řádu rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 5. 2021, sp. zn. 11 To 12/2021, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 97 T 9/2020, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. řádu aby Krajskému soudu v Ústí nad Labem přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl o tom, že se obviněný M. S. nebere do vazby.

9. Obviněný M. S. následně doplnil své dovolání prostřednictvím dalšího zvoleného obhájce JUDr. Martina Neumanna a uvedl, že v rámci hlavního líčení před nalézacím soudem žádal o změnu obhájce, který mu byl ustanoven, z důvodu ztráty důvěry. Jeho žádosti však nebylo vyhověno. Dovolatel dále upozornil na to, že byl poškozen tím, že nalézací soud zamítl jeho návrhy na doplnění dokazování výslechem svědků P. M. a manželů V., kteří měli potvrdit, že nebyl jediným dodavatelem drog P. N. Podle dovolatele konečná důkazní fáze trestního řízení byla uspěchána, neboť předsedající soudkyně měla být v brzké době přeložena na Okresní soud v Litoměřicích. Dovolatel rovněž namítal, že přísedící V. M. měl oslovit jeho partnerku, aby mu domluvila v tom smyslu, že má vypovídat proti B. C. Žádnou z těchto skutečností odvolací soud nenapravil.

10. Z vyjádření státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) k podanému dovolání vyplývá, že podle státního zástupce dovolatel brojí pouze proti učiněným skutkovým zjištěním a odkazuje na argumenty uvedené v odvolání, s nimiž se již vypořádaly soudy v odůvodnění svých rozhodnutí. Nalézací soud v odstavcích 98-135 podrobně vypsal veškeré důkazy k zavinění smrti P. H. dovolatelem a v odstavcích 136-148 stejně podrobně vysvětlil, jak tyto důkazy hodnotil. K obhajobě dovolatele obsažené v jeho dovolání se vztahují zejména odstavce 139 (pohyb poškozeného pouze k dovolateli a zpět na hotelový pokoj), 142 a 143 (dovolatel se nezdráhal prodat heroin H. a prodej proběhl standardním způsobem), 145 (N. jednala pouze podle pokynů dovolatele a v souladu s ním) a 146 (kvalita dovolatelova heroinu byla různorodá). V odstavcích 4 a 59 odůvodnění svého rozsudku pak nalézací soud vysvětlil, proč vycházel z množství heroinu dovolatelem prodaného a nikoliv nakoupeného. Odvolací soud v odstavci 29 odůvodnění svého rozsudku na shora uvedenou argumentaci nalézacího soudu odkázal. V odstavcích 30-46 citovaného odůvodnění shodně s ním odmítl dovolatelovu obhajobu. V odstavci 37 se zabýval i významem dovolatelem uváděného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 11. 2020, sp. zn. 97 T 4/2020, pro zjištění množství heroinu se závěrem, že se jedná o rozhodnutí ohledně viny, o níž musí soud rozhodnout samostatně. V odstavci 38 tamtéž shodně se soudem nalézacím dovodil množství heroinu nikoliv z množství nakoupeného od osob stíhaných ve shora citované trestní věci sp. zn. 97 T 4/2020, nýbrž z minimálního množství heroinu distribuovaného dovolatelem. V odstavci 41-46 citovaného odůvodnění se pak podrobně zabýval odpovědností dovolatele za smrt P. H.

11. Z hlediska dovolání státní zástupce považuje za podstatné, že předmětné námitky dovolatele samy o sobě zjevně nenaplňují žádný z důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ani podle jiného písmene citovaného odstavce. Za právně relevantně uplatněnou z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu by bylo možno považovat toliko námitku extrémního nesouladu mezi provedeným dokazováním a učiněným skutkovým zjištěním – viz odst. 23 odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 5 Tdo 595/2018. Takovou námitku však dovolatel neučinil. Pouze předložil alternativní skutkové zjištění, aniž by uvedl, které z četných úvah nalézacího či odvolacího soudu jsou zcela svévolné a nesmyslné. Vzhledem k precizní argumentaci soudů ani nic nenasvědčuje, že by snad byl mezi provedeným dokazováním a učiněným skutkovým zjištěním nějaký nesoulad, natož nesoulad extrémní.

12. Závěrem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu dovolání odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Z hlediska ustanovení § 265r odst. 1 písm. c) tr. řádu vyslovil souhlas s projednáním dovolání v neveřejném zasedání. III. Přípustnost a důvodnost dovolání

13. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. řádu], bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. řádu), a bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. řádu]. Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. řádu.

14. Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu, musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze obviněným uplatněný dovolací důvod považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.

15. Jak již bylo shora zmíněno, obviněný své dovolání podal s odkazem na důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021 (do účinnosti zákona č. 220/2021 Sb.), tedy, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích tohoto důvodu bylo možné namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nešlo, nebo že šlo o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu, v zásadě nebylo možné, poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Posouzení správnosti právních závěrů bylo možné posuzovat pouze na základě skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, eventuálně soudem odvolacím, jež dovolací soud zásadně nemohl měnit. Vedle vad týkajících se právního posouzení skutku bylo možno vytýkat též „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“, jímž se rozumí zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.

16. Tyto zásady, i za právní úpravy účinné do 31. 12. 2021, však bylo možné prolomit, jestliže nebyly dodrženy zásadní požadavky spravedlivého procesu (srov. článek 6 Listiny a články 36 a 38 Úmluvy), neboť rozhodování o mimořádném opravném prostředku se nemůže ocitnout mimo rámec ochrany základních práv jednotlivce a tato ústavně garantovaná práva musí být respektována (a chráněna) též v řízení o všech opravných prostředcích (k tomu viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2004, sp. zn. I. ÚS 125/04, ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 55/04, ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, stanovisko pléna ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14). Ústavní soud vymezil taktéž zobecňující podmínky, za jejichž splnění má nesprávná realizace důkazního řízení za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení postulátů spravedlivého procesu, a to v případě opomenutých důkazů, důkazů získaných, a tudíž posléze i použitých v rozporu s procesními předpisy, a pokud je zjištěno svévolné hodnocení důkazů provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického základu (k tomu např. nálezy Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04, ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, aj.). S těmito principy se plně ztotožnil ve své rozhodovací praxi i Nejvyšší soud jako soud dovolací.

17. V době rozhodování Nejvyššího soudu je od 1. 1. 2022 účinná novela trestního řádu provedená zákonem č. 220/2021 Sb., v rámci níž dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (v nezměněné dikci) je vymezen v písmenu h) téhož ustanovení. Vložen byl pod písmenem g) nový dovolací důvod, že „rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy“. Jde tedy o dovolací důvod, který v podstatě vychází z dosavadní aplikační praxe Nejvyššího soudu uplatňované ve vztahu k dovolání obviněného opírajícího se o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021.

18. Nejvyšší soud podle zásady platné pro trestní řízení, že procesní úkony se zásadně provádějí podle trestního řádu účinného v době řízení, nikoli v době činu (srov. například Novotný, O. a kol. Trestní právo hmotné. 1. Obecná část. 6. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 93; též rozhodnutí č. 13/2014 Sb. rozh. tr.), při svém rozhodování v dovolacím řízení po 1. 1. 2022 je povinen aplikovat normy trestního práva procesního účinného v době jeho rozhodování, tj. včetně trestního řádu ve znění novely provedené zákonem č. 220/2021 (účinné od 1. 1. 2022), avšak s tím, že i nadále pro rozsah přezkumné povinnosti Nejvyššího soudu dovoláním napadených rozhodnutí platí, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. řádu) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2006, sp. zn. 8 Tdo 849/2006).

19. Nejvyšší soud po prostudování předmětného spisového materiálu shledal, že dovolání obviněného je sice formálně opřeno o dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (ve znění účinném do 31. 12. 2021), avšak s ohledem na shora uvedené je z obsahu dovolání zřejmé, že namítané vady pod uplatněný, ale ani žádný jiný, dovolací důvod nelze podřadit. Obviněný ve skutečnosti námitkami, které jsou v dovolání blíže rozvedeny, zpochybňuje správnost a úplnost v soudním řízení učiněných skutkových zjištění, brojí proti způsobu vyhodnocení důkazů ze strany soudů a nabízí jejich vlastní hodnocení. Tím vším se však obviněný primárně domáhá změny skutkových zjištění obou soudů a až teprve sekundárně, na podkladě této změny, usiluje o změnu právního posouzení skutku. Zmíněné námitky tedy obsahově nenaplňují nejen deklarovaný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (ve znění účinném do 31. 12. 2021), ale ani žádný jiný z důvodů dovolání, jak jsou v zákoně taxativně zakotveny.

20. Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je zásah Nejvyššího soudu namístě proto, aby byl dán průchod ústavně garantovanému právu na spravedlivý proces. Rozhodnutí obecného soudu by bylo nutné považovat za vydané v rozporu s ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces v případech, kdy by byly právní závěry obecného soudu v extrémním nesouladu s učiněnými skutkovými zjištěními (včetně úplné absence skutkových zjištění), tedy zejména nastane-li situace, kdy zjištění soudů nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, zjištění soudů jsou pravým opakem toho, co bylo obsahem dokazování apod. (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 9. 2005, sp. zn. III. ÚS 359/05, nález Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. I. ÚS 4/04). Tento extrémní nesoulad však nelze shledávat pouze v tom, že obviněný není spokojen s důkazní situací a s jejím vyhodnocením, když mezi provedenými důkazy na jedné straně a skutkovými zjištěními na straně druhé je patrná logická návaznost. Lze dodat, že v posuzovaném případě se v poměru mezi skutkovými zjištěními Krajského soudu v Ústí nad Labem, z nichž v napadeném rozsudku vycházel také Vrchní soud v Praze na straně jedné, a provedenými důkazy na straně druhé, rozhodně nejedná o žádný obviněným namítaný nesoulad, jenž by odůvodňoval zásah Nejvyššího soudu do soudy učiněných skutkových závěrů ve smyslu judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu (srov. např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 125/04 a I. ÚS 55/04 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 11 Tdo 1453/2014). Na základě obsahu spisu je zřejmé, že soudy své skutkové závěry opřely o konkrétní zjištění, učiněná na základě provedených důkazů a také zcela přezkoumatelným způsobem je rozvedly v odůvodnění napadených rozhodnutí.

21. Nejvyšší soud připomíná, že soudy hodnotí shromážděné důkazy podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Účelem dokazování v trestním řízení je zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí (§ 2 odst. 5 tr. řádu). Je pak plně na úvaze soudu, jak vyhodnotí jednotlivé důkazy a jakými důkazními prostředky bude okolnosti významné pro zjištění skutkového stavu objasňovat. Z hlediska práva na spravedlivý proces je rovněž klíčový požadavek náležitého odůvodnění rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 125 odst. 1 tr. řádu nebo § 134 odst. 2 tr. řádu (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2008, sp. zn. III. ÚS 1285/08, str. 3). Soudy obou stupňů tento požadavek naplnily, když svá rozhodnutí řádně odůvodnily, přičemž v souladu s požadavky na odůvodnění rozsudku uvedenými v § 125 odst. 1 tr. řádu vždy náležitě uvedly, které skutečnosti vzaly za prokázané, o které důkazy svá skutková zjištění opřely, jakými úvahami se řídily při hodnocení provedených důkazů, i jak se vypořádaly s obhajobou.

22. Ačkoliv obviněný v úvodu svého dovolání deklaruje, že nebude uplatňovat již potřetí svou obhajobu, vzápětí plně odkazuje na argumenty obhajoby uvedené v odvolání i v hlavním líčení. Obsah podaného dovolání následně zcela kopíruje obsah předchozího odvolání, k němuž obviněný dodává, že Vrchní soud v Praze se nevypořádal s uplatněnými námitkami a odvolacími důvody. S tímto tvrzením obviněného se však Nejvyšší soud nemohl ztotožnit. Obviněný zpochybňuje způsob, jakým soudy hodnotily provedené důkazy a nesouhlasí se skutkovými závěry, které z nich vyvodily. Je třeba zdůraznit, že obviněný všechny své námitky již uplatnil v rámci řádného opravného prostředku – odvolání proti rozsudku soudu I. stupně a odvolací soud se s těmito námitkami důkladně vypořádal v rámci odůvodnění svého rozsudku. Nejvyšší soud především upozorňuje na skutečnost, že v rámci dovolání není v zásadě přípustné tvrdit stejné námitky, které dovolatel uplatnil již v odvolání a s nimiž se odvolací soud řádně vypořádal, což se v daném případě stalo. Nejvyšší soud se se závěry vrchního soudu zcela ztotožnil a může na ně plně odkázat. K jednotlivým dovolacím námitkám Nejvyšší soud dodává následující.

23. Obviněný znovu zpochybňuje jednak množství heroinu, který dle skutkových zjištění soudů přechovával a prodal, a jednak zcela popírá, že by heroin prodal poškozenému P. H. a odmítá jakoukoli odpovědnost za jeho smrt. Pokud se týká množství prodaného heroinu, nalézací a posléze i odvolací soud vycházely při jeho stanovení z minimálního počtu dávek o minimální prokázané ceně a váze, který obviněný v předmětném období prodal jednotlivým uživatelům. Jestliže obviněný zpochybňuje věrohodnost těchto svědků – uživatelů heroinu a poukazuje na rozpory v jejich výpovědích, tak Nejvyšší soud konstatuje, že nalézací soud veškeré provedené důkazy řádně zhodnotil, a to jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, a důkladně se zabýval věrohodností všech svědeckých výpovědí, přičemž u každého jednotlivého svědka podrobně v rámci odůvodnění svého rozsudku vysvětlil, na základě čeho dospěl k závěru o množství drogy, které obviněný jednotlivým svědkům prodal.

Jak konstatoval již Vrchní soud v Praze, nalézací soud postupoval při stanovení množství prodané drogy při důsledném respektování zásady in dubio pro reo a stanovil ve vztahu ke každému z odběratelů vskutku minimální množství prodané drogy. Vrchní soud v Praze se vypořádal i s námitkou obviněného, že ohledně celkového množství drogy nalézací soud dospěl k odlišnému závěru než ve vyloučené věci původně spoluobviněných A. S. a B. C., vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 97 T 4/2020 (viz bod 39 odůvodnění).

Nejvyšší soud k tomu dodává, že obviněný se mýlí, pokud uvádí, že bylo dostatečně prokázáno, že C. a S. byli jedinými dodavateli heroinu obviněnému. Naopak, již v samotné skutkové větě napadeného rozsudku je uvedeno, že obviněný M. S. heroin objednával a kupoval v době od 18. 11. 2015 do 12. 8. 2018 v XY a případně i na dalších místech na území České republiky nejprve od neustanovené osoby a následně od původně spoluobžalovaných A. S. a B. C. Od S. obviněný kupoval heroin až od listopadu 2017, od C.

od srpna 2017. Obviněný S. si po dobu téměř dvou let obstarával heroin k další distribuci od jiného dodavatele a je tedy logické, že celkové množství drogy prodané obviněným dalším osobám musí být větší než množství drogy, kterou nakoupil od S. a C.

24. Nalézací i odvolací soud se dostatečným způsobem vypořádaly i s obhajobou obviněného, že poškozenému P. H. heroin neprodal, jakož i s tvrzením obviněného, že příčinou smrti poškozeného nebylo užití heroinu, ale že poškozený zemřel v důsledku požití alkoholu a různých tvrdých drog. V tomto směru Nejvyšší soud může zcela odkázat na podrobné a logické odůvodnění rozsudku soudu nalézacího (viz body 126. – 148.), i soudu odvolacího, který se vyčerpávajícím způsobem vypořádal s odvolacími námitkami (viz body 41.

– 45.), kdy v rámci dovolání obviněný pouze opakuje svoji obhajobu uplatněnou v předchozích stadiích trestního řízení. Nejvyšší soud může pouze zopakovat, že ze závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, zcela jednoznačně vyplývá, že příčinou smrti poškozeného P. H. byl otok mozku při intoxikaci heroinem. Bez ohledu na fakt, že se v krvi poškozeného nacházela řada dalších látek, zásadní a bezprostřední příčinou smrti poškozeného byla aplikace heroinu. Skutečnost, že předmětný heroin poškozený měl od obviněného, který mu ho krátce před aplikací předal v místě svého bydliště prostřednictvím P.

N., vyplývá bez jakýchkoli pochybností z provedených důkazů. Nalézací soud plně dostál své povinnosti hodnotit důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu (zásada volného hodnocení důkazů zakotvená v ustanovení § 2 odst. 6 tr. řádu) a logickým způsobem odůvodnil, proč a na základě jakých důkazů vzal za prokázané, že poškozenému H. předal heroin obviněný M. S., byť prostřednictvím P. N. Odvolací soud se s jeho závěry ztotožnil a své úvahy rovněž řádně odůvodnil.

Není předmětem řízení o dovolání jednotlivé důkazy znovu dopodrobna reprodukovat, rozebírat, porovnávat, přehodnocovat a vyvozovat z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy hodnotily důkazy ve shodě s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů a že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. řádu. Jelikož námitky obviněného směřují do hodnocení důkazů soudy nižších stupňů, nejsou podřaditelné pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr.

řádu, účinného do 31. 12. 2021.

25. Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, účinného do 31. 12. 2021, ani pod žádný jiný dovolací důvod, nejsou podřaditelné ani námitky obviněného v doplnění odvolání ze dne 3. 1. 2022, které bylo navíc podáno po lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. řádu. Nejvyšší soud k těmto námitkám nad rámec dodává, že obviněný byl po celou dobu trestního řízení zastoupen obhájcem a pokud nebyl v určité fázi spokojen se způsobem vedení obhajoby, mohl si kdykoliv zvolit obhájce jiného dle svého výběru. Svědci P. M. i manželé V. byli u hlavního líčení vyslechnuti, obviněný i jeho obhájce měli možnost jim klást otázky a soudy neporušily žádné právo obviněného na obhajobu, pokud nevyhověly jeho návrhu na opakování výslechu těchto svědků. Námitka, že předsedkyně senátu krajského soudu měla být přeložena na Okresní soud v Litoměřicích a proto byla uspěchána konečná důkazní fáze trestního řízení, je zcela irelevantní. Soud I. stupně provedl ve věci rozsáhlé a zcela dostatečné dokazování. Pokud se týká namítaného pochybení přísedícího V. M., o námitce podjatosti, kterou vznesl obviněný vůči tomuto přísedícímu, bylo pravomocně rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 2. 2021, č. j. 97 T 9/2019-6046. IV. Závěrečné zhodnocení Nejvyššího soudu

26. Nejvyšší soud tak uzavírá, že v trestní věci obviněného M. S. dovolací argumentace obviněného neodpovídala jím uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ale ani žádným dalším dovolacím důvodům uvedeným v § 265b tr. řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2021. Vzhledem k tomu, že na straně orgánů činných v trestním řízení nezjistil ani žádná pochybení, jimiž by došlo k porušení ústavně zaručeného práva obviněného na spravedlivý proces, Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr.řádu, přičemž tak rozhodl v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. 3. 2022

JUDr. Antonín Draštík předseda senátu

Vypracovala: JUDr. Monika Staniczková